Články na téma: termínované vklady

Developeři už často nemají kam ustupovat. Zatímco jedni mají ještě určitý manévrovací prostor a o úvěry žádají například kvůli možnosti nakoupit další pozemek, jiní řeší akutní potřebu kapitálu, alespoň podle Lukáše Hartla, předsedy představenstva NEY spořitelního družstva.

Na sklonku minulého roku snížila Česká národní banka (ČNB) základní úrokovou sazbu a v tomto trendu bude zřejmě pokračovat. Na to bryskně reagují banky a snižují úroky na termínovaných vkladech a spořicích účtech, které dosud nesly celkem zajímavé zhodnocení. A nepřeje jim ani aktuální vývoj inflace. Kam teď s volnými penězi?

Bankovní rada ČNB na svém listopadovém zasedání ponechala základní úrokovou míru na úrovni sedmi procent. Proces postupného zlevňování peněz v ekonomice se tudíž oddálil a je velkou neznámou, jestli letos vůbec začne. Bankovní rada se totiž do konce kalendářního roku sejde už jen jednou.

Vyplatí se dnes investice do realitních fondů? Není jistější vložit peníze na spořicí účet nebo termínovaný vklad? Když se zeptáte pěti investičních poradců, dostanete pět různých názorů. Od euforických přes váhavé až po rezolutně nedoporučující.

Leží vám na účtu volná eura a přemýšlíte, jak je zhodnotit? Jednou z možností je uložit peníze na eurový spořící účet nebo termínovaný vklad. Výnos v takovém případě vychází nejlépe u banky J&T, která nabízí roční úrok 0,50 %. Na českém trhu jsou však i další alternativy.

Úspory domácností rostou rychleji než dluhy. Na běžných účtech leží dnes českým domácnostem 1,3 bilionu korun z celkového finančního majetku ve výši 3,4 bilionů. Jednu desetinu úspor máme na stavebním spoření. Čtvrtina připadá na penzijní a investiční fondy.

Když jste multimilionář, máte na bankéře poněkud jiné požadavky, než obyčejný člověk. S šéfkou privátního bankovnictví J&T Banky Alenou Tkáčovou mluvíme o tom, jací jsou naši dolaroví milionáři, jak se o své peníze starají, do čeho investují a z čeho mají strach.

Kampeličky zažily zlé časy: některé padly, celý sektor pak byl podroben drobnohlednému zkoumání ČNB. A pak loni v červenci začal platit zákon, který družstevní záložny znevýhodňuje oproti bankám: střadatel totiž ke svému úročenému vkladu musí přidat ještě peníze navíc, ty se ale neúročí. ANO spořitelní družstvo se přesto loni dostalo ze ztráty a letos už chce počítat zisky.

Spořicí účty nespoří a s úroky na termínovaných vkladech je to taky bída. Klasické spořicí produkty dnes nabízejí jen nepatrně víc než ten pověstný slamník. Ptáme se investorů, ekonomů, analytiků i lidí z bank na radu: Kam s penězi, které jsme byli zvyklí schovávat na spořicí účty a termínované vklady?

V pravidelné anketě hledáme spolu s odborníky způsob, jak se vyznat v nepřeberném množství podílových fondů, které má k dispozici drobný investor.

Když začínáte uvažovat o tom, jak rozmnožit nebo aspoň zajistit svoje peníze, nevystačíte jen s hrubým povědomím o akciích a dluhopisech. Nabízím názorné rozdělení, které dobře poslouží začátečníkovi a pro jeho jednoduchost a přehlednost se k němu bude vracet i pokročilý.

Za poslední rok v průměru stouply vklady českých domácností na bankovních účtech o čtyři tisíce korun na osobu. Objem všech finančních aktiv českých domácností roste o poznání rychleji.

Vklady v českých bankách, záložnách a stavebních spořitelnách jsou do limitu 100 000 eur stoprocentně pojištěné. Nebylo to tak vždycky, do roku 2008 se vyplácelo jen 90 procent (a z jiné sumy). Ptali jsme se odborníků: Měla by v případě krachu banky či kampeličky existovat spoluúčast klientů? Naučilo by to lidi vybírat si odpovědněji, kam ukládají peníze?

„Světlo na konci tunelu v případě družstevních záložen nevidím. Spíš tam čeká další tunel,“ říká v rozhovoru pro Finmag a Peníze.cz ekonom Petr Teplý.

Už loni uprostřed závodů o nejvyšší úrok na spořicích účtech se objevovaly hlasy, že družstevní záložny si hrajou s ohněm, a aby získaly peníze, půjčují příliš rizikovým dlužníkům. Před dvěma měsíci přišly problémy: kontroly z ČNB ve WPB Capital, blokace účtů v Metropolitním spořitelním družstvu. A najednou slyšíme, že před kampeličkami varoval už dávno každý druhý, při způsobu jejich podnikání prý se průšvihy dávno daly čekat...

Velké kampeličky mají problémy. Hrozí trhu družstevních záložen kolaps? Zeptali jsme se ekonomů Petra Teplého a Tomáše Prouzy, ředitelky Fondu pojištění vkladů Renáty Kadlecové, tajemníka Asociace družstevních záložen Jana Kotíška a dalších osobností ze světa peněz.

Právě dnes začíná upisovací období už čtvrté emise státních spořicích dluhopisů. Na investory čekají velmi nízké úroky, které navíc budou nově podléhat patnáctiprocentní dani z příjmů. Najde Kalousek i tentokrát dostatek věřitelů?

S úrokovými sazbami konzervativních spořicích produktů je to na draka. Nabízí se ale ke spořicím účtům a termínovaným vkladům nějaká alternativa? Zeptali jsme se ekonomů Aleše Michla a Lukáše Kovandy, analytiků Aleše Tůmy a Davida Vondráka a dalších osobností ze světa financí.

Ministerstvo financí přichystalo třetí vydání státních spořicích dluhopisů pod pracovním názvem „vánoční emise“. Novinkou je, že dluhopisy můžete koupit nejen sobě, ale i někomu jinému. Má smysl kupovat Kalouskovy dluhopisy pod stromeček?

Včera začalo další kolo prodeje státních dluhopisů. Vyplatí se do nich investovat, nebo se na trhu najdou zajímavější produkty? Zeptali jsme se Jana Procházky, Pavla Kohouta, Pavla Sobíška a mnoha dalších ekonomů.

I v krizích mají lidé normální starosti. Třeba jak uložit peníze. Bohatí řeší, jak zachovat své bohatství. Chudé zajímá, jak zbohatnout nebo aspoň jak se nenechat napálit. Mladí stojí před dilematem, zda tvořit rezervy pro založení domova a rodiny, anebo úspory prohýřit. (Upřímně, není to snadná volba.) Střední a starší generaci zajímá, jak nepřijít o hodnotu peněz shromážděných na horší časy.