Češi bohatnou! Jenže pomalu
Za poslední rok v průměru stouply vklady českých domácností na bankovních účtech o čtyři tisíce korun na osobu. Objem všech finančních aktiv českých domácností roste o poznání rychleji.
Podle údajů České bankovní asociace vzrostl celkový objem klientských vkladů uložených v tuzemských bankách ke konci srpna 2013 meziročně o 176,5 miliard korun (tedy o 5,7 %). Celkově tak české banky včetně stavebních spořitelen mají na účtech 3,26 bilionu korun. Lehce přes polovinu z této sumy tvoří vklady domácností. Na jednoho Čecha tak v průměru připadá necelých 180 tisíc korun. Za poslední rok si v průměru každý Čech uložil do banky zhruba čtyři tisíce korun. Úspory českých domácností držené na účtech v bankách tedy rostou. Po přepočtu na jednu osobu ale nelze říct, že bychom nějak závratně bohatli.
Rychlejším tempem roste objem vkladů v podnikatelské sféře. Ani tady ale nejde mluvit o tom, že by si české firmy výrazně polepšily. Nárůst objemu vkladů v podnikatelské sféře je do značné míry tažen snahou o vytváření větších rezerv na úkor investic, s čímž koresponduje i velmi pomalý růst HDP české ekonomiky.
Objem vkladů v tuzemských bankách roste
Zdroj: Česká bankovní asociace – Banky a fakta
Jan Traxler
Odborník na akcie, zakladatel a ředitel společnosti FINEZ Investment Management, poskytující privátní investiční poradenství.
Publikuje pravidelně v deníku E15, v měsíčníku Finanční řízení & controlling v praxi, na portálech Investujeme.cz, Finmag.cz, Peníze.cz a příležitostně v dalších médiích.
Objem termínovaných vkladů klesá
Zajímavé je, že zatímco celkový objem vkladů roste, objem termínovaných vkladů naopak klesá, a to jak u domácností, tak i v podnikatelské sféře. Klesající úroky z vkladů pravděpodobně vedou domácnosti i firmy k postoji, že preferují likviditu před lehce vyšším úrokem. Těch pár desetin procenta navíc u termínovaných vkladů jim už nestojí za to, že se k penězům po určitou dobu nemohou dostat.
Pozornost si zaslouží také srovnání se zbytkem Evropy. Vklady českých domácností sice rostou, ale pomalejším tempem než průměr v Evropě. Závidět můžeme nejvíce Polákům. Také u sousedů na Slovensku rostou vklady domácností v bankách rychlejším tempem než v Česku. Na druhou stranu, ve srovnání s Maďarskem nebo Slovinskem si české banky rozhodně nemůžou stěžovat, tamní banky se potýkají s odlivem vkladů. Ovšem to ještě neznamená, že maďarské a slovinské domácnosti chudnou. Spíše je to důsledek rostoucí nedůvěry ve stabilitu bankovního sektoru. Lidé na Kypru by mohli nejlépe vyprávět.
Růst objemu vkladů lehce zaostává za evropským průměrem
Zdroj: Česká bankovní asociace – Banky a fakta
Finanční aktiva domácností také rostou
Na závěr se podívejme na údaje o vývoji veškerých finančních aktiv českých domácností, který mapuje společnost Allianz. Do finančních aktiv jsou v tomto případě započítány i cenné papíry nebo vklady v podílových fondech, v důchodových produktech a v pojišťovnách, nebere se však v potaz hmotný majetek ani nemovitosti. Tato data vypadají daleko optimističtěji. Na druhou stranu mají dle mého názoru horší vypovídací hodnotu, pokud jde o průměrnou českou domácnost, neboť tyto údaje ve větší míře zkresluje vývoj hodnoty majetku horních desíti procent obyvatel.
Podle analýzy společnosti Allianz stoupl v roce 2012 objem finančních aktiv českých domácností o 6,8 procenta. Po odečtu všech závazků disponuje průměrná česká domácnost finančními aktivy ve výši 15 297 eur na osobu (tj. přibližně 250 tisíc korun na osobu). Pro srovnání, průměrná americká domácnost disponuje finančními aktivy v hodnotě lehce přes sto tisíc eur na osobu (tj. přibližně 2,5 milionu korun). Zde však ještě v mnohem větší míře platí, že toto číslo bude mít daleko od mediánu, protože i v USA horních deset procent obyvatel vlastní většinu finančních aktiv.
Abyste si ale nepřipadali chudí – například v Indii má průměrná domácnost finanční aktiva ve výši 747 eur na osobu (necelých 20 tisíc korun). A dokonce i na Novém Zélandu je na tom průměrná domácnost hůř než v České republice s čistými úsporami ve výši 6718 eur (tedy necelých 170 tisíc korun). Největšími úsporami naopak disponují Švýcaři s průměrným objemem finančních aktiv ve výši necelých 142 tisíc eur (tj. přes 3,5 milionu korun).
Čistá finanční aktiva domácností
Zdroj: Allianz Global Wealth Report 2013 | ||||||
Země | roční změna | EUR na hlavu | Země | roční změna | EUR na hlavu | |
Švýcarsko | 6 % | 141 895 | Norsko | 8 % | 10 589 | |
USA | 8 % | 100 711 | Česká republika | 7 % | 10 096 | |
Japonsko | 3 % | 83 610 | Chorvatsko | 6 % | 6 791 | |
Belgie | 7 % | 73 523 | Nový Zéland | 10 % | 6 718 | |
Nizozemí | 8 % | 68 756 | Maďarkso | 4 % | 6 534 | |
Kanada | 8 % | 66 553 | Polsko | 10 % | 5 221 | |
Velká Británie | 6 % | 58 905 | Slovensko | 8 % | 5 009 | |
Austrálie | 15 % | 57 401 | Čína | 20 % | 4 719 | |
Francie | 5 % | 44 306 | Brazílie | 15 % | 2 730 | |
Německo | 5 % | 41 954 | Rusko | 18 % | 1 705 | |
Španělsko | 1 % | 17 211 | Turecko | 9 % | 1 614 | |
Řecko | -2 % | 10 977 | Indie | 22 % | 747 |
Nejčtenější články
Aktuální číslo časopisu
Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu