Články na téma: úrokové sazby

Ať už jde o lesy, víno, nebo třeba startupy či pohledávky, alternativní investice jsou v Česku na vzestupu. Zajímavé jsou pro ty, kteří mají čas a hledají dlouhodobější uložení peněz, vysvětluje ve Finmag podcastu Michal Král, manažer společnosti Conseq. Naopak u Čechů oblíbených investic do nemovitostí nabádá kvůli aktuální situaci na trhu k obezřetnosti.

Na nový třípokojový byt v Praze dnes rodina potřebuje příjmy vyšší než 120 tisíc měsíčně. Vzhledem k průměrné mzdě je to jen těžko dosažitelná meta. Dostupnost bydlení se tak opět prohlubuje a Česko se dostává na chvost světových žebříčků. Zlepší se to vůbec někdy? A má smysl s koupí čekat?

Zimní prognóza České národní banky (ČNB), zatím poslední dostupná, nenechává ekonomy klidnými. Oproti té předchozí se v ní zvýšil odhad celkové inflace v letošním roce o celých 1,7 procentního bodu. V praxi to znamená, že centrální banka bude muset dál zvyšovat úrokové sazby. Jinak riskuje, že přijde o svou kredibilitu.

Česká národní banka opět ponechala úrokové sazby beze změny. Je tomu tak už víc než devět měsíců, co zůstává základní úroková sazba na sedmi procentech. Většinové složení bankovní rady se evidentně domnívá, že jsou úrokové sazby na dostatečně vysoké úrovni, při které se inflace brzy vrátí zpět k dvouprocentnímu cíli. To však není vůbec jisté.

Obavy českých domácností ze zdražování se posouvají na vedlejší kolej. Největším strašákem je teď růst nezaměstnanosti. Důvěra v ekonomiku klesá už pátý měsíc v řadě.

Po dlouhých měsících růstu úrokové sazby hypoték mírně – spíš symbolicky – klesly, stále jsou však ve srovnání s loňským rokem dvojnásobné. Vrátí se ještě někdy na dřívější hodnotu, nebo si máme zvykat na novou normu? A vyplatí se tedy s nákupem nemovitosti ještě počkat?

Jan Sýkora ušel dlouhou cestu – od medvědů na Konopišti až k medvědím trhům. Nachodí desítky kilometrů, kdy přemýšlí o tom, kam kráčí Wood & Company i celé Česko. Jestli to chcete vědět, čtěte dál. Anebo mu zkuste stačit.

Po deseti letech dává zase smysl investovat do českých dluhopisových fondů. Jejich výnosový potenciál pro příští dva až tři roky je kolem pěti až deseti procent ročně. Co za tím stojí?

Bankovní rada České národní banky (ČNB), kterou dnes naposledy vedl Jiří Rusnok, zvýšila základní úrokovou sazbu na úroveň rovných sedmi procent. Na této hodnotě byla naposledy na jaře roku 1999. Obchodníci ale čekali, že centrální banka „do toho bouchne“ ještě víc.

Cena jednoho bitcoinu se propadla už o víc než milion korun, jako nikdy v historii. Je to jeho konec?

Inflace v Česku se dál šplhá k rekordním hodnotám. Ekonomové odhadují, že by už brzy měla dosáhnout vrcholu, Jan Švernar ze CERGE-EI tak optimistický ale není. „Je strašně těžké něco takového určit. Může to být během šesti, devíti, dvanácti měsíců…,“ říká s tím, že dopady na české domácnosti budou čím dál větší. Kdyby bylo Česko v eurozóně, bylo by mu prý líp.

Koruna posiluje, trh se bál „holubičího náletu“, který se ale nekoná. Noví radní ČNB Eva Zamrazilová, Karina Kubelková a Jan Frait jsou totiž hlavně pragmatici, dva z nich navíc trhům už dobře známí

Dvě zdánlivě nesouvisející zprávy z minulého týdne ukazují na jedno: Centrální banky v uplynulém desetiletí roztočily kolotoč inflace a spekulace, který teď nemohou zastavit.

Česká národní banka (ČNB) zvedá úrok víc, než se čekalo. Základní sazby se tak dostanou nejvýše od října 1999. Kromě výraznější inflace. na kterou má vliv válka na Ukrajině, ale i tvrdé lockdowny v Číně, může být důvodem také očekávaný příchod nového guvernéra.

Úrokové sazby hypoték rekordně rostou. Může za to hlavně rapidní zvyšování základních úrokových sazeb, ke kterému přistoupila v rámci boje s inflací Česká národní banka (ČNB). Kam až se sazby mohou letos vyšplhat a vyplatí se kolem hypoték za současné situace nějak kalkulovat?

Na pražské burze letos akcie a výnosy rostou jako nikde jinde v Evropě a v celém vyspělém světě. Parketu pomáhá růst úroků ČNB, poměrně silná koruna i rekordní zdražování energií a povolenek

Bankovní rada České národní banky na svém středečním měnověpolitickém zasedání rozhodla zvýšit základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na úroveň 3,75 procenta. Jde o překvapení, i když mírnější než posledně – obecně se čekal růst úroku na 3,25 nebo 3,5 procenta.

Česká národní banka opět překvapila trh. Ačkoli růst sazeb o 0,75 procentního bodu byl ve hře a místy se spekulovalo i o jednom procentním bodu, analytický konsensus čekal růst jen půl procentního bodu, píše o nečekaně rychlém zvýšení úrokové sazby hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Úrokové sazby hypoték rostou už čtvrtý měsíc v řadě. Vzhledem k očekávané politice centrální banky bude navíc tenhle trend pokračovat. Pro nějaký dramatický skokový růst ale oslovení experti důvody nevidí, nejčastěji zmiňují strop na úrovni tří procent.

Slavíme pozoruhodné výročí. Včera, 13. července 2021, to bylo přesně deset let od posledního zvýšení úrokových sazeb v eurozóně. Něco je špatně.

Česká vláda čelí jednomu z nejvyšších úročení svého dluhu mezi všemi zeměmi EU. Za to, aby poskytli desetiletou půjčku, žádají mezinárodní investoři vyšší úrok už jen od vlády maďarské a rumunské.