Plná truhla bez práce. Volební pohádky, kterým snad nevěří už ani děti
Už jste četli Sbírku volebních pohádek na téma, jak dáme do pořádku státní finance a nebude vás to ani bolet? Tak se podívejte do programů, které strany nabízejí před říjnovými volbami.
Situace veřejných financí se dá jednoduše přirovnat k názvu filmu Jacquese Besnarda Situace je vážná, nikoli však zoufalá. Jenže zmíněný film ze sedmdesátek byl povedenou komedií, zatímco česká realita je spíš politickou tragédií.
Současná výše státního dluhu není zoufalá. Tempo, jakým roste, je však vážné.
Zadlužování Česka očima expertů. Utéct dluhové pasti bude bolet
Česko se stále víc zadlužuje, a to nejen kvůli pandemii koronaviru. Nejméně polovina loňských výdajů s ní vůbec nesouvisela. Ministerstvo financí uklidňuje, že všechno jde podle plánu, oslovení experti ale varují, že bez rázných a bolestivých kroků se to neobejde.
Národní rozpočtová rada, instituce dohlížející na dodržování rozpočtové odpovědnosti, ve zprávě o udržitelnosti veřejných financí upozorňuje, že když se nezmění rozpočtová politika, prolomíme za tři roky dluhovou brzdu. (Tato mez je stanovena na dluh ve výši 55 procent hrubého domácího produktu – při něm by měla vláda předkládat vyrovnané či přebytkové rozpočty.)
Ještě vážnější než samotná výše dluhu je ale to, že strany, které kandidují ve volbách (a které mají šanci dostat se do vlády, anebo aspoň do Sněmovny), věrohodné recepty na to, jak dát finance do pořádku, nenabízejí.
Pokud čtete volební programy těchto stran (najdete je na jejich internetových stránkách nebo souhrnně třeba tady), zjistíte, že by se daly vydat jako Sbírka volebních pohádek na téma, jak dáme do pořádku státní finance a nebude vás to vůbec bolet.
Problém u komunistů a sociálních demokratů je v tom, že úlevy, které strany slibují, překonávají reálné daňové příjmy.
Sýčkové nás nezastaví
ANO v programu počítá s tím, že z dluhu vyrosteme s tím, jak bude ekonomika růst a jak tlak na výdaje rozpočtu pomine poté, co covid odezní. Jenže, jak upozorňuje zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu, s pandemií souvisela jen zhruba polovina nárůstu výdajů státu v roce 2020. A schodek státní kasy nevesele roste přes současné oživení ekonomiky. Z loňských 368 miliard korun se už vyšplhal na 400 miliard.
Budoucí kapitáni aneb Jak si teďka vedou...
MedianA kdo že nás to bude další roky oblažovat ve „žvanírně“, jak nazval Sněmovnu velkostatkář Andrej Babiš? Poslední průzkumy opět ukazují, že tým ANO má politický marketing v malíku. Stačilo pár dobře mířených útoků na do té doby vedoucí koalici Pirátů a STAN („Nechceme sdílet naše byty a auta…“) a Babišova partaj se náhle ocitla opět v čele.
Aktuální stav dle posledního průzkumu Medianu z července 2021 je takový, že ANO drží se ziskem 26 procent první pozici, s 21,5 procenta následuje koalice SPOLU (ODS + KDU-ČSL + TOP 09), dvacet procent berou Piráti + STAN. Na čtvrtém místě se drží Okamurova SPD, 6,5 procenta má Šlachtova Přísaha a šest procent bere KSČM. Pod pětiprocentní čarou pro vstup do „žvanírny“ zůstává ČSSD (4,5 %), koalice Trikolóra + Svobodní + Soukromníci (3 procenta) či Zelení (2,5 %).
Do voleb (8. a 9. října 2021) se toho může ještě udát hodně, ale průzkumy leccos naznačují. Navíc mějme na paměti, že ať už vyhraje kdokoli, příští vláda bude stejně Babišova. Tomu nezabráníte...
Příští politiku hnutí Andreje Babiše každopádně naznačuje současná politika ministerstva financí. Byť letos překonáme rekordní schodek státního rozpočtu z loňského roku, na další roky finance plánují další gigantické dluhy. Počítají pouze s drobnými úpravami příjmů, ale až od roku 2023 a pouze ve výši půl procenta hrubého domácího produktu.
Tomu se dá říct politika sladké bezstarostnosti.
Občanští demokraté s lidovci a topkou, na rozdíl od jiných stran, stavějí veřejné finance hned na začátek programu. Avšak ohánějí se jen obecnými frázemi o investicích do lidských zdrojů, infrastruktury a digitalizace. Největší důraz kladou na to, aby zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti byl povýšen na ústavní a nebylo ho možné tak snadno měnit.
Piráti se Starosty ujišťují, že do roku 2025 dostanou deficit státního rozpočtu pod tři procenta HDP (letos bude nad osmi procenty), aby Česko plnilo Maastrichtská kritéria. Také tohle spojenectví spoléhá především na růst ekonomiky. A také píše o úsporách, aniž by upřesnilo, kde a kolik jich získá.
Sociální demokraté se úsporami nezabývají. Spoléhají na to, že peníze do rozpočtu vydolují z bohatých a technologicky zdatných – plánují bankovní, digitální a milionářskou daň a danit chtějí také roboty. Na druhé straně slibují sociální dávky a nižší daně – například nižší daň z přidané hodnoty na potraviny.
Problém u komunistů a sociálních demokratů je v tom, že úlevy, které strany slibují, překonávají reálné daňové příjmy.
Všechno ukazuje na to, že strany se nedají zastavit houkáním sýčků-analytiků, kteří upozorňují, že tempo zadlužování je příliš vysoké a bez ozdravení veřejných financí budeme mít do tří let jeden z nejvyšších deficitů veřejných financí v Evropské unii.
Tato varování připomíná ve své analýze Jak uzdravit veřejné finance Česka? také Raiffeisenbank. Co víc, banka předkládá návrhy, jak zastavit propad státních financí, i s kalkulací jejich dopadů. Návrhy stojí za zmínku, protože ve stranických programech je takhle komplexně rozhodně nenajdete.
Na straně výdajů navrhují analytici mimo jiné snížit stav úředníků o jedno procento, to jsou dvě tisícovky zaměstnanců.
Daly by se s tím vyhrát volby?
Analytici banky navrhují přechodně zvýšit daně na úroveň před zrušením superhrubé mzdy (20 až 21 procent) a zvýšit daňovou progresi. Částečnou kompenzací má být snížení sociálního pojištění hrazeného zaměstnavatelem o dva procentní body.
Výsledkem by byl přínos státní kase 74 miliard korun (110 miliard by přidala vyšší daňová sazba, 36 miliard by vzalo nižší pojistné). Zisk dalších 12 miliard korun vidí bankéři v rozšířeném daňovém základu a zrušených daňových výjimkách.
Na straně výdajů navrhují analytici mimo jiné snížit stav úředníků o jedno procento, to jsou dvě tisícovky zaměstnanců. K tomu přidávají návrh zmrazit zaměstnancům vládních institucí platy na úrovni roku 2021, což by dohromady mělo rozpočtu odlehčit o 28 miliard.
Další výrazné úspory vidí analytici třeba v zastavení růstu sociálních dávek nad zákonnou valorizaci a v seškrtání dotací. Většinu z nich doporučují nahradit financováním projektů z Next Generation EU, které nevyžadují spolufinancování.
Další návrhy najdete ve zmíněném dokumentu na stranách 7 a 8. Ať už s nimi souhlasíte, či nikoli, nedá se jim upřít, že se opírají o reálná data a kalkulace.
Na druhé straně si samosebou můžete položit otázku, zda by se s takovým programem daly vyhrát volby.
PODZIMNÍ FINMAG JE NA STÁNCÍCH. CO V NĚM NAJDETE?
Věda proniká stále víc do byznysu. A byznys stále víc do vědy. Továrny na nápady přikládají pod kotel, velcí investoři vidí v podpoře výzkumu a vývoje smysl.
Zdroj: FinmagVĚDA JE BYZNYS • „Máte-li jako primární motivaci peníze, nemůžete dělat vědu,“ říká experimentální fyzička Helena Reichlová • Robotika v Česku nemá podmínky pro přežití • Kolik dává na výzkum a vývoj Gates, Zuckerberg nebo Kellnerová?
BYZNYS JE VĚDA • Čůčonomie jako nový vědní obor o vínu? • „Přidaná hodnota farmaceutického průmyslu je větší než automotive,“ tvrdí Jaromír Zahrádka • V Japonsku si kupují hračky dospělí
STYL JE UMĚNÍ • Architektka Anna Šlapetová bydlí s podmínkou kapitánských zkoušek • Jan Kaláb hledá hranice inspirace • Kodaň slouží jako učebnice života bez aut
HRY, SNY, RADOSTI • „Na kole prostě žiju,“ říká první Češka, která absolvovala cyklistický závod Paříž – Brest – Paříž • Proč to labužníky táhne do Tábora? • Je správné mít daňové úlevy na služební kupé za 6,7 milionu korun?
Další články autora
Související témata
