Česko

Galerie Kodl má pro svou listopadovou sálovou aukci připravený výjimečný soubor děl Josefa Čapka. Anebo také skvělého Emila Fillu, a to hned nadvakrát. Na Žofíně se bude dražit 30. listopadu víc než 200 uměleckých děl.

Nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který do české legislativy zavádí požadavky evropské směrnice NIS2, nabývá účinnosti v sobotu 1. listopadu. Co přesně to pro vás znamená? Jak zjistit, zda pod novou regulaci spadáte? A jak teď ideálně postupovat? Zeptali jsme se za vás důvěryhodných expertů napříč trhem.

Energetika prožívá proměnu srovnatelnou s tou, jakou prošly telekomunikace za internetového boomu. „Tradiční obchodníci s komoditou budou muset zásadně reagovat,“ tvrdí Tomáš Bělohoubek, jednatel E.ON ČR.

Chybami se člověk učí. Aspoň se to říká. Jenže v Česku se selhání neodpouští – a právě proto mladí podnikatelé i experti volají po změně. Pokud se budeme neúspěchu dál bát, nikdy z nás nebude země inovací, tvrdí. A chtějí, abychom se konečně naučili „failovat“. „Až díky neúspěchu se nejvíc naučíte. Je ale potřeba ho neodsuzovat,“ říkají.

Německý průmysl trpí kvůli vysokým cenám energií. Jsou vyšší než v USA, Číně a mnoha zemích Evropy. Podráží to konkurenceschopnost tamních firem. Nová německá vládní koalice proto slibuje, že to změní. Měla by se tím inspirovat i česká vláda? Vždyť zdejší průmysl je na tom podobně…

Česko je státem, který vrší dluhy. Přesto si dovolí takový přepych, jakým je hromadění úspor obcí a krajů na bankovních účtech. A to v rozsahu, který v Evropě nemá obdoby.

Jak moc jsou pro mladé podnikatele důležité granty a dotace? Na první pohled to vypadá, že není co řešit: pokud se finanční podpora nabízí, proč si o ni neříct? Když ale podnikatel zjistí, co to celé obnáší, podruhé už si to raději rozmyslí, píše v komentáři pro Finmag.cz partner venture fondu Presto Tech Horizons Vojta Roček. Problém podle něj je, že stát neumí peníze rozdělovat tak, aby to mělo smysl.

Německý průmysl padá. Počet vyrobených automobilů klesl za posledních sedm let o 35 procent. Mluví se o dotacích, podpůrných balíčcích, šrotovném – a také o deindustrizalizaci a o různých temných scénářích. Černý scénář pro Německo by přitom byl ještě černější pro českou ekonomiku. Je to snad začátek naší cesty do bezvýznamnosti?

Krajské samosprávy ekonomice nijak neprospívají, politikům ale slouží skvěle. Proto je taky máme a mít budeme. A proto do nich budeme už za měsíc volit.

Proč se Česku pořád nedaří dohnat Západ? Může za to série chyb, nedopečené daňové a jiné experimenty. Stále ale máme šanci. Začněme tím, že nebudeme podnikatelům házet klacky pod nohy.

Česká míra nezaměstnanosti zůstává jednou z nejnižších v EU, což škrtí rozvoj byznysu a tuzemské ekonomiky. V porovnání s ostatními evropskými státy je Česko také zemí s jednou z nejdelších rodičovských dovolených. Nabízí se proto úvaha, která mnohé zaručeně zvedne ze židle: rodičovskou dovolenou zkrátit a motivovat tak lidi k rychlejšímu návratu do práce. Pomůže to?

Svaz průmyslu a dopravy nedávno představil vizi hospodářské politiky ČR na příštích šest let. Pro úspěšnou transformaci navrhuje celkem sedm strategických pilířů. Některé jsou schůdné, jiné ale naprosto nereálné. Pojďme se dnes společně na tento návrh podívat, alespoň na některé jeho body.

Část vládních politiků uvažuje o speciální dani na aktiva bank, nebo alespoň k donucení bankovních domů k financování státních projektů. Důvod? Mají prý moc velký zisk. O Česku to říká jediné: když teď zdaníme banky, proč bychom příště nesáhli i po dalším kvetoucím odvětví? Nebo přímo těch firmách, které mají vysoké zisky?

Ekonomický vývoj v Německu nepůsobí dobrým dojmem. Počet firemních bankrotů vzrostl v roce 2023 o 22,1 procenta. Přispěl k tomu hospodářský útlum, vysoká inflace a růst úrokových sazeb. A letos se bankrotů čeká ještě víc; čtvrtina firem se potýká s růstem objemu špatných úvěrů. Mají se snad Češi začít bát?

Plán na integraci České exportní banky do struktur Národní rozvojové banky, tedy dvou státních institucí s podobnými až překrývajícími se agendami, má být dokončen do poloviny roku 2025. Vznikne tím jeden silný subjekt, který bude schopen firmám poskytovat vyšší objem podpory. „Česká ekonomika trpí ‚dotační obezitou‘, je třeba se jí zbavit,“ říká současný šéf Národní rozvojové banky (NRB) Tomáš Nidetzký.

Letošní zima je mimořádně teplá a lyžařská střediska jsou bez sněhu. Potíže mají nejenom ta u nás, ale i v rakouských či francouzských Alpách. Provozovatelé skiareálů to řeší umělým zasněžováním, jenže často není dost vody, nemluvě o vysokých cenách energií. Vlekaři i další podnikatelé a zaměstnanci na horách se tak budou muset zaměřit na nabídku jiného typu služeb.

Výrobce sanitární keramiky Laufen CZ, pod nějž spadá i výroba keramiky pod tradiční českou značkou Jika, sníží ve svém závodě ve Znojmě během letošního roku výrobu. Důvodem je podle firmy neúměrný růst nákladů. O práci tím přijde 250 lidí. Společnost to oznámila v tiskové zprávě.

Že uplynulý rok nestál za moc, o tom jste si na Finmagu slovy našich komentátorů přečetli až dost. Dnes mi ale dovolte pozitivnější tón. A radostné vyhlídky do roku nového, jak nám je nastínil ve vánočním projevu premiér Petr Fiala.

V české vládě je roztržka ohledně přijetí eura. Zatímco ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS chce, aby vláda k přijetí eura nedělala žádné kroky, zástupci ostatních koaličních stran jsou proti. A mají v kabinetu jasnou převahu. Skeptickou ODS prý chtějí přesvědčit i zaměstnavatelé. Kdy tedy začneme platit eurem? A bylo by to výhodné i dlouhodobě a pro menší firmy?

Nemocný muž Evropy. Tak nedávno označil německý deník Die Welt českou ekonomiku. A něco na tom tom je, protože Česko si opravdu nevede dobře. Otázkou ovšem zůstává, co s tím?

Eurizace naší ekonomiky pokročila. Firmy si v eurech půjčují, některé si mezi sebou v eurech platí a vláda se chystá zavést od příštího roku možnost vedení účetnictví v eurech. Dokonce má být zavedeno i placení daní ve společné evropské měně, nemluvě o aktuální výhodnosti firemních eurových úvěrů. Má snad smysl se za téhle situace přijetí eura ještě bránit?