Pánek: Ekonomická svoboda klesá, ale v Česku se stydět nemusíme
Ekonomická svoboda v České republice i ve světovém průměru v covidovém roce 2020 klesla. Přesto na tom Češi vůbec nejsou zle. Vyplývá to z indexu Economic Freedom of the World, který měří, do jaké míry politika a instituce jednotlivých zemí podporují ekonomickou svobodu. Jak jsme na tom?
Nejnovější souhrnné údaje jsou dostupné vždy s dvouletým zpožděním, proto se letos díváme na situaci v roce 2020. Na prvním místě zůstává Hongkong, i když jeho hodnocení kleslo o dalších 0,28 bodu. Na druhém místě je opět Singapur.
Dalšími zeměmi s nejvyšším počtem bodů jsou Švýcarsko, Nový Zéland, Dánsko, Austrálie, Spojené státy, Estonsko, Mauricius a Irsko. Další zajímavé příčky jsou například Japonsko (12.), Německo (25.), Itálie (44.), Francie (54.). Rakousko je na 33. místě, Slovensko na 54., Maďarsko na 57. a Polsko na 80. Česko obsadilo 17. příčku.
Mezi deset nejhůř hodnocených zemí naopak patří Demokratická republika Kongo, Alžírsko, Konžská republika, Írán, Libye, Argentina, Syrská arabská republika, Zimbabwe, Súdán a Venezuela. Zcela despotické země jako Severní Korea a Kuba v žebříčku nejsou kvůli nedostatku údajů.
Růst se zastavil
Smutnou zprávou je, že celosvětová míra ekonomické svobody zastavila svůj růst. Kanadský Fraser Institute ve spolupráci s Liberálním institutem a dalšími think-tanky po celém světě publikuje tento žebříček od roku 2000 každoročně, do té doby byl publikován jednou za pět let. Od roku 2000 je tedy k dispozici konsistentní datová řada pro 123 zemí.
Následný graf přehledně ukazuje, jak ekonomická svoboda ve světovém průměru setrvale rostla až do finanční krize 2008-2009 a poté opět poměrně setrvale rostla až do pandemie covidu-19. Ta nás vrátila zpátky o deset let (o 0,16 bodu), ale i tak zůstala ekonomická svoboda ve světě poměrně vysoko nad průměrem roku 2000.
V České republice sledujeme podobný příběh, i když naše země se dokázala dostat v ekonomické svobodě ještě o celý jeden bod výš, poslední dva roky je dokonce na 17. místě na světě.
Zajímavý je rozdíl mezi svobodným Tchaj-wanem (24.) a despotickou Čínskou lidovou republikou (116.). Obzvláště v kontrastu s „třetí Čínou“, tedy Hongkongem, který žebříčku dominuje nejen od samého počátku, kdy byl vydáván, ale i v letech, kdy byla data zpětně dopočítána.
Pevninská Čína se bohužel rozhodla dostat Hongkong pod svoji despotickou vládu, takže očekáváme, že v příštích vydáních indexu na tom bude Hongkong čím dál hůř. Náš index tak bude dokumentovat jeho propad ze svobody (aspoň té ekonomické) do diktatury.
České čtenáře by také mohl zaujmout rozdíl mezi Ruskem (94.) a Ukrajinou (126.). Zde je ale potřeba vyzdvihnout, že žebříček pracuje s daty za rok 2020, tedy ještě dlouho před začátkem války a nastávající globální ruské izolace, která Rusko bezpochyby posune směrem dolů.
Ukrajina se naopak po případně vyhrané válce bude muset ekonomicky liberalizovat. Trpí zejména v subkategoriích ochrany vlastnických práv a nestrannosti soudů, kde je její dlouhodobé skóre hluboko pod pěti body z možných deseti, ale také například ve finanční a kapitálové otevřenosti, kde má dokonce nula bodů.
Ekonomická svoboda
K čemu nám ale vůbec ekonomická svoboda je? Data z akademických studií ukazují, že v zemích v první čtvrtině žebříčku je vyšší roční příjem na hlavu než v poslední čtvrtině (48 251 dolarů, cca 1,2 milionu Kč vs. 6 542 dolarů, asi 161 tisíc Kč), stejně tak příjem nejchudších deseti procent (14 204 dolarů vs. 1 736 dolarů) a zároveň nejchudší mají nejvyšší podíl na příjmech.
V nejsvobodnějších zemích je také nejvyšší očekávaná délka dožití (80,4 roku oproti 66 letům v nejméně svobodných), míra dětské úmrtnosti je zde téměř desetkrát nižší než v nejméně svobodných (4,8 úmrtí na tisíc narozených dětí oproti 36,9), vyšší participace dětí ve vzdělávacím systému, zejména sekundárním (89,4 % vs. 41,7 %), nebo vyšší míra štěstí podle OSN.
Jedním z ekonomů, který stál na počátku měření ekonomické svobody, byl také Milton Friedman. V předmluvě k vůbec prvnímu vydání v roce 1996 napsal, že bude nutná další práce, aby byly indexy ekonomické svobody aktuální, a že bude nutné zabudovat do nich další ukazatele.
O indexu ekonomické svobody
Studie, která byla poprvé vydána v roce 1996, měří ekonomickou svobodu – možnost jednotlivců činit vlastní ekonomická rozhodnutí – na základě analýzy několika ukazatelů, mezi které patří regulace, velikost vlády, vlastnická práva, vládní výdaje a daně. Letošní zpráva, která vychází z údajů za rok 2020 (nejnovější dostupné údaje), zachycuje také vliv omezení souvisejících s pandemií covid-19. Pro sestavení souhrnného indexu se používá 42 datových bodů a také úprava pro genderová zákonná práva, která měří, do jaké míry mají ženy stejnou úroveň ekonomické svobody jako muži. Skóre jednotlivých zemí se zpětně přepočítávají, aby byly co nejkomplexnější. Všechna data jsou volně k dispozici a lze na nich rozvíjet další výzkum.
Kam dál? Ekonomika na Finmagu:
- Kam se vydá britská ekonomika? Nižší daně vs. vyrovnanější rozpočet
- Katastrofa maďarské regulace cen paliv. Orbán ukazuje cestu do pekel
- Máme se bát recese? Dost možná už v ní jsme, ale konec světa nečekejte
- Proč jsme doteď ksakru spali? Tahle malá součástka mění celý svět
- Srí Lanka ukazuje, jak jsme mimo. Ekozemědělství svět nenasytí
PODZIMNÍ FINMAG JE NA STÁNCÍCH. CO V NĚM NAJDETE?
Věda proniká stále víc do byznysu. A byznys stále víc do vědy. Továrny na nápady přikládají pod kotel, velcí investoři vidí v podpoře výzkumu a vývoje smysl.
Zdroj: FinmagVĚDA JE BYZNYS • „Máte-li jako primární motivaci peníze, nemůžete dělat vědu,“ říká experimentální fyzička Helena Reichlová • Robotika v Česku nemá podmínky pro přežití • Kolik dává na výzkum a vývoj Gates, Zuckerberg nebo Kellnerová?
BYZNYS JE VĚDA • Čůčonomie jako nový vědní obor o vínu? • „Přidaná hodnota farmaceutického průmyslu je větší než automotive,“ tvrdí Jaromír Zahrádka • V Japonsku si kupují hračky dospělí
STYL JE UMĚNÍ • Architektka Anna Šlapetová bydlí s podmínkou kapitánských zkoušek • Jan Kaláb hledá hranice inspirace • Kodaň slouží jako učebnice života bez aut
HRY, SNY, RADOSTI • „Na kole prostě žiju,“ říká první Češka, která absolvovala cyklistický závod Paříž – Brest – Paříž • Proč to labužníky táhne do Tábora? • Je správné mít daňové úlevy na služební kupé za 6,7 milionu korun?
Další články autora
Související témata
