Články na téma: státní dluh

Cla jsou jen příznakem hlubší krize a světový řád, na který jsme si zvykli, se drolí. Pokud to politici neuřídí, může být výsledek horší než pouhá recese, píše v komentáři analytik BHS Timur Barotov. Neotřelý pohled na celní válku v kontextu světového dění přinášíme po drobných redakčních úpravách. O čem (taky) celní válka USA může být?

Česko je státem, který vrší dluhy. Přesto si dovolí takový přepych, jakým je hromadění úspor obcí a krajů na bankovních účtech. A to v rozsahu, který v Evropě nemá obdoby.

Návrh rozpočtu na příští rok počítá s dalším růstem počtu zaměstnanců státu a s rostoucími náklady na jejich platy. Kolik lidí na výplatní listině státu dokážou podnikatelé, firmy a zaměstnanci ze svých daní uživit?

Vláda zvyšuje platy zaměstnancům státu. Některým dokonce tak, že jim vyrovná ztráty způsobené inflací. U policistů navíc počítá s navýšením stavů. Odborníci přitom radí opak.

Má být prezident aktivním účastníkem diskusí při vzniku státního rozpočtu? A jaká vlastně vede cesta z nebezpečného trendu stále rychlejšího zadlužování Česka? Byly by řešením vyšší daně? Startujeme sérii ekonomických anket, na které odpovídají kandidáti na prezidenta 2023.

Pravicová politika – taková, kterou si nalinkovala občanskými demokraty vedená pětikoalice – bere za své. Některé z věcí, které vláda chystá, jdou proti cílům, které si původně naplánovala. Windfall tax je jen začátkem utahování daňových šroubů.

Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura se chystá kurýrovat veřejné finance. I kdyby však jeho terapii vláda schválila, finance po ní zdravé nebudou.

Vláda konečně naznačila, jak chce zvládnout energetickou krizi. Podoba a výsledek jejího záchranného projektu je ovšem zatím nejistý.

Státní dluh vyskočil o dalších 250 miliard a blíží se třem bilionům korun. V posledních třech letech se zvedl o 1,1 bilionu, což je český rychlostní rekord. Dá se z dluhů vůbec vyjít a jsou tak nebezpečné, jak se všem zdá?

Za vládou Andreje Babiše zůstává děsivá bilance. Nedá se obhájit covidem.

Ekonomie není exaktní věda. Existuje v ní mnoho směrů, které si často protiřečí, protože se víc než o matematiku opírají o vlastní příběh a sadu axiomů – tvrzení, která se předem pokládají za platná, a tudíž se nedokazují. Vedle jistého mainstreamu tak stojí i řada vedlejších proudů. Třeba ten, podle kterého se státního dluhu vlastně není třeba bát.

Už jste četli Sbírku volebních pohádek na téma, jak dáme do pořádku státní finance a nebude vás to ani bolet? Tak se podívejte do programů, které strany nabízejí před říjnovými volbami.

Česko se stále víc zadlužuje, a to nejen kvůli pandemii koronaviru. Nejméně polovina loňských výdajů s ní vůbec nesouvisela. Ministerstvo financí uklidňuje, že všechno jde podle plánu, oslovení experti ale varují, že bez rázných a bolestivých kroků se to neobejde.

V průzkumech už ANO není první a sociální demokracie musí o přežití zabojovat. To vás bude něco stát. Na velké pomáhání radši zapomeňte.

Při svém boji s covidem vystříhli politici do rozpočtu díru, kterou se nikomu nebude chtít lepit. Natož šetřit nebo platit dluhy. Ve volebním roce se ještě poveselíme – a pak se uvidí. Takové je ostatně heslo dne v zemi, kde se neplánuje a nikdo se nechce zamýšlet, ani co by mohlo přijít za 14 dní.

Negativní dopad na ceny nemovitostí pandemie mít nebude. V rozhovoru pro magazín Finmag to uvedl hlavní poradce České bankovní asociace Vladimír Staňura. V Česku se podle něj stále málo staví.

Je to marný, je to marný, je to marný. Tisíckrát se v dobrých časech mohlo říkat vládě, že by měla hospodařit odpovědně a dávat něco stranou. Ne, neposlouchali. Rychle se zalíbit a po nás ať přijde potopa. Přišla ještě za nich. Kritizovat vládu už je zbytečné. Teď je potřeba promýšlet, odkud začít s opravami, až tu tahle vláda nebude.

Z pohledu finančního poradce by se česká vláda dala označit za beznadějný případ.

Inflace stoupla nad dvě procenta a ČNB zvyšuje úrokové sazby. Vede to k posilování české koruny, ale také ke zdražování hypoték, vyšším nákladům státního rozpočtu nebo k velmi špatným výsledkům dluhopisových fondů a starého penzijka. Co je také jisté, že úroky u spořicích účtů ještě několik let budou zaostávat za inflací.

Kdysi o sobě prohlašoval, že je král dluhů. To ale byl realitní magnát. Teď je Donald Trump americký prezident a sekeru se chystá zaseknout do amerického rozpočtu.

Andrej Babiš má problém s korunovými dluhopisy své firmy. Nechme na jiných, jestli je to problém skutečný, právní, nebo jen virtuální, politický. Z nadhledu je to totiž problém nakonec malicherný. Podstatnější průšvih, který má sílu reálně (a negativně) ovlivnit životy lidí v zemi, vidím ve státních dluhopisech. S jejich splácením bude mít brzy problém republika.