Zvýšení záloh živnostníky zabolí. Proč se vláda neinspirovala Kalouskem?

Konsolidační balíček vlády dopadl také na živnostníky. Částka, kterou odvádějí na sociální pojištění, má během tří let stoupnout téměř o dvě třetiny. Leckteří z nich, zejména ti s nižšími příjmy, se proto budou rozhodovat, zda se jim ještě vyplatí podnikat, anebo zda nebudou pokračovat v šedé zóně.

Postupovala vláda při právě odvodů živnostníků férově? A dá se rovnováha mezi zdaněním drobných podnikatelů a zaměstnanců vůbec najít?

Zatímco živnostníci loni na sociálním zabezpečení doručili do státní pokladny 34 miliard korun, od zaměstnanců tam dorazilo přes 600 miliard.

Platit minimum je racionální

Vyšší odvody pro drobné podnikatele se opírají o jednoduché cifry. Zatímco živnostníci loni na sociálním zabezpečení doručili do státní pokladny 34 miliard korun, od zaměstnanců tam dorazilo přes 600 miliard. Živnostníci tak tvoří pouhých šest procent celkových příjmů na sociálním zabezpečení.

Podle dat analytické společnosti Dun & Bradstreet přitom v Česku (aktivně) podniká 1,14 milionu živnostníků, tedy zhruba pětina pracující populace.

Zhruba 60 procent z nich platí minimální pojistné. Těm se peníze odvedené státu na sociálním pojištění mohou vrátit už za jedenáct let, zatímco většina zaměstnanců je v reálné hodnotě zpátky nedostane, upozorňují bojovníci za vyšší zdanění živnostníků.

Dá se však živnostníkům takový přístup vyčítat? Chovají se přece racionálně, když odvádějí tolik peněz, aby se jim z neadresného průtokově financovaného systému důchodů vrátily.

Pojistné na sociální zabezpečení odváděné českými zaměstnavateli je po Francii druhé nejvyšší v Evropě.

Staré sliby už neplatí

Z pohledu živnostníka se dá připomenout, že OSVČ, na rozdíl od zaměstnance, dostává míň peněz od státu v sociálních dávkách, nemá nárok na ošetřovné člena rodiny, na nemocenskou, mateřskou dovolenou, na stravenky, proplácení dovolené…

Úřad vlády ČR

Dotační mejdan končí. V pořádku, vláda by měla škrtat ještě víc

Pokud konsolidační balíček vlády něčím překvapil, byly to škrty v dotacích. Jsou totiž citelné, zařídí víc než dvě třetiny úspor ve státních výdajích. K takovému kroku ale už byl nejvyšší čas, píše ve svém dalším komentáři pro Finmag.cz Pavel Jégl.

Co víc, v Evropě jsou nižší odvody drobných podnikatelů ve srovnání se zaměstnanci běžné. Nikde nechtějí likvidovat prospěšné živnosti. V Česku je nicméně rozdíl v odvedených částkách na první pohled výrazný. Opravdu tomu ale tak je? Záleží na tom, zda bereme do úvahy také to, že za zaměstnance odvádí většinu sociálního pojištění zaměstnavatel.

Pojistné na sociální zabezpečení odváděné českými zaměstnavateli je po Francii druhé nejvyšší v Evropě. Proto je tady také rozbujelý švarcsystém, který ze zaměstnanců vyrábí pseudopodnikatele. Vláda to chtěla změnit a v původním programovém prohlášení se zavázala, že pojistné sníží o dva procentní body.

Z revidovaného prohlášení, které kabinet vydal letos v březnu, tento slib pod tlakem strmě rostoucích rozpočtových schodků vypadl. A s ním padl také nepsaný slib občanských demokratů, že odvody živnostníků se v procentním vyjádření zvyšovat nebudou.

Co kdyby si to vláda rozmyslela, začala nerovnosti řešit z opačného konce a hledala spravedlnost v odvodech zaměstnavatelů, případně zaměstnanců? V časech zvyšujícího se deficitu na důchodovém účtu stěží myslitelná idea.

Vláda by mohla odvody reformovat způsobem, který před dvanácti lety navrhoval tehdejší šéf státních financí Miroslav Kalousek.

Podnikají jako malé děti?

Od vlády jsme při obhajobě vyšších odvodů zaslechli argument, že živnostníci nemyslí na zadní kolečka. Jsou neodpovědní jako malé děti. Platí minimální odvody, na penzi si individuálně nešetří, a tak z nízkých důchodů přepadají do systému dávek a státních podpor.

Asociace malých a středních podniků a živnostníků, stejně jako Hospodářská komora, takové tvrzení označuje za nepodložené a ujišťuje, že podnikatelé jsou odpovědní, vědí, že jejich důchod bude nízký a že se musí na stáří zabezpečit z vlastních zdrojů.

V takovém případě by tedy vláda mohla odvody reformovat způsobem, který před dvanácti lety navrhoval tehdejší šéf státních financí Miroslav Kalousek: Minimální odvody živnostníků nezvyšovat, naopak je výrazně snížit a jejich důchodový účet oddělit od důchodového účtu zaměstnanců.

Přerozdělování peněz od zaměstnanců na důchody podnikatelů by tak skončilo. Živnostníci by od státu dostávali jen to, co mu odvedli, zůstalo by jim ale víc peněz, které by mohli investovat do vlastního zajištění ve stáří. Stát by je k tomu mohl vydatně motivovat. A hádkám by odzvonilo.

Pro levicové politiky, jejichž cílem je přerozdělovat co nejvíc peněz, by to samosebou bylo nepřijatelné. Pravice, přesněji její část, která dosud preferuje osobní odpovědnost jednotlivce za svůj život, by se nad tím mohla zamyslet.

Autor je živnostník.

Finmag.cz

Kam dál? Pavel Jégl na Finmagu:

• Technologičtí poustevníci končí se živností. Na vině jsou datové schránky
• Tupý a tupější. Škrty Fialovy vlády musí jít i po lidech
• Vyšší daně místo úspor. Vláda se na své idealistické cestě ztratila
• Stane se čtyřdenní pracovní týden realitou? Neradujme se předčasně
• Jak pětikoalice pekla dort. Vláda cestou k nižším deficitům zabloudila

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu

Inflace, politika i snahy o postpandemickou obnovu v posledních dvou letech ovlivnily globální i český trh s uměním. Oba však prokázaly odolnost. V turbulentních časech je umění prostě spolehlivým investičním prostředkem.

Zdroj: Finmag

UMĚNÍ JE BYZNYS

Martin Kodl miluje modernu a vede nejúspěšnější aukční dům u nás. • Jakub Kodl se zaměřuje na současnou tvorbu a jeho KodlContemporary zastupuje nejžádanější autory. • Proč rodinný klan Kodlů už 150 let sbírá umění?

BYZNYS JE HRA

Studium molekulární biologie i zážitky z kláštera přivedly Terezu Královou k výrobě mýdel Onwa. • Pro Zdeňka Lefflera bylo otevření prvního ReFresh Bistra návratem na střední školu. • Kde se berou talenty na podnikání?

Koupit Finmag