Články na téma: Ministerstvo financí

Česko by se mohlo stát přívětivější zemí pro byznys. Pokud ovšem dotáhne do konce další digitální projekt, kterým je revoluční zjednodušení administrativních povinností pro firmy, a neutopí v něm miliardy korun.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ) dostalo zelenou. Návrh zákona, jehož cílem je především pomoci zaměstnavatelům, kteří musí pravidelně odesílat až 25 různých měsíčních hlášení na více úřadů, schválila vláda na svém středečním jednání. Hospodářská komora ho označila za průlomovou změnu.

Kabinet Petra Fialy na středečním jednání schválil návrh, který zavádí povinné příspěvky zaměstnavatelů na spoření na stáří pro zaměstnance v náročných profesích. Podali ho vládní poslanci a nebyl projednán se sociálními partnery. Návrh proto čelí silné kritice jak ze strany firem, tak odborových svazů. Ty kritizují zejména nedostatečnou komunikaci vlády.

Velká solární revoluce se v Česku změnila na velký solární průšvih. Zbyněk Stanjura ho chce zmírnit tím, že si došlápne na dotace solárních baronů, a tak ušetří výdaje domácnostem, firmám i státu. Leckomu se to může líbit, výsledkem však mohou být vedlejší škody, které předpokládané úspory převýší.

Pětadvacet různých pravidelných měsíčních hlášení nahradí Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ). Vláda ho prezentuje jako „revoluční digitalizační projekt“, který firmám výrazně zjednoduší administrativu.

Národní rozvojová banka (NRB) spouští státní pomoc po povodních. V rámci programu Povodňový restart nabízí bezúročné úvěry a záruky ke komerčním úvěrům. Banka o tom informovala ve čtvrtek v tiskové zprávě. Nový program nahradí dosavadní program Expanze úvěry Povodně.

Národní rozvojová banka (NRB) připravuje společně s ministerstvem průmyslu a obchodu a ministerstvem financí dva programy pro podnikatele zasažené zářijovými povodněmi. Celkem na pomoc podnikatelům alokuje pět miliard korun. Podmínky programu budou známy později.

Chybí nám miliardy, hodně miliard, tak mlčte a plaťte, vzkázala vláda investorům. Svým postupem upozornila, že český stát je stále nenažraný a nemíní se omezovat.

Finanční analytický úřad (FAÚ) si bude muset na možnost používat falešné identity a další zpravodajské postupy počkat. Novelu takzvaného AML zákona ve středu Senát vrátil Poslanecké sněmovně, ne však kvůli těmto pravomocem, ale kvůli definici pojmu „politicky exponované osoby“.

Finanční analytický úřad (FAÚ) bude používat krycí doklady či konspirační byty. Počítá s tím novela zákona, která čeká na schválení Senátem.

Vláda loni omezila daňový odpočet při nákupu auta na firmu na první dva miliony z ceny vozu. S argumentem, že nechce přispívat na luxus. Jde o dočasnou výjimku z evropských pravidel, která skončí s rokem 2026. Vláda může požádat o její prodloužení. Jenže to už bude jiná vláda. Stojí proto za zvážení, jestli nákup drahého služebního auta prostě neodložit.

Vláda se snaží investicemi rozhýbat ekonomiku, obce však místo podpory podnikání syslí peníze na účtech v bankách. Daňový poplatník by se proto měl ptát, proč od něj stát na financování obcí vybírá peníze.

Vyšší zdanění právnických osob, rozsáhlé změny v DPH či omezená uznatelnost odpočtového auta. Daňové a legislativní změny roku 2024 přináší povětšinou vládní konsolidační balíček. Co všechno se nás hrne a jak moc se v tom vyznáte? Otestujte se v našem kvízu.

Už to zažila nejedna firma. Obnovujete techniku nebo nábytek v kanceláři, tak staré počítače nebo stoly darujete humanitární organizaci, která je využije v České republice. Vcelku logické. Jenže ouvej: daruj, ale zaplať DPH! Právě tenhle byrokratický nesmysl zvolila veřejnost za letošní Absurditu roku.

Vláda rozhazuje a šetří zároveň, stát řídí stylem brzda-plyn. Taková divoká jízda může skončit smykem a kotrmelci. Zvládne ji ministr financí Zbyněk Stanjura?

Vláda na doporučení Národní ekonomické rady zvažuje navýšení daní z nemovitých věcí, tedy například bytů či chat v osobním vlastnictví. Krom toho by ovšem ráda přenesla její část přímo do státního rozpočtu, protože nyní jde o ryzí příjem obcí, zatímco stát nese náklady na administraci daně. Jinými slovy chce vzít lidem a municipalitám a přilepšit státu. Je to ale správná cesta?

Ministr financí Zbyněk Stanjura začíná nalévat čistého vína. Kapku po kapce dává najevo, že v budoucnu od státu získáte míň, a přitom zaplatíte víc.

Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura se chystá kurýrovat veřejné finance. I kdyby však jeho terapii vláda schválila, finance po ní zdravé nebudou.

Je všeobecně uznávanou pravdou, že vláda, která má na krku rostoucí výdaje, musí být v pokušení zvyšovat daně. Než ale začneme řešit otázku zvyšování daní, zamysleme se nad možností úspor ve výdajích.

Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 48 miliard, ale její daňový příjem je o 111 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru, ukazují aktuální data ministerstva financí.

Ministerstvo financí nově plánuje schodek rozpočtu pro letošní rok ve výši 330 miliard korun. Šéf resortu Zbyněk Stanjura právě takový deficit navrhnul vládě, která ho nakonec také schválila. Co je ale horší, to jsou vyhlídky na další roky.