Články na téma: mzdy

V letošním třetím čtvrtletí vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda meziročně o sedm procent na 45 412 Kč, reálně vzrostla o 4,6 %, tedy nad očekávání trhu i České národní banky. Firmy podle ekonomů v příštím roce budou muset balancovat mezi požadavky zaměstnanců a opatrností danou ekonomickými nejistotami.

Zaměstnavatelé, jejichž provozovna byla při povodních vytopená, odříznutá od světa nebo od dodávek energií, surovin a podobně, musí svým zaměstnancům za dobu, kdy nemohli chodit do práce, vyplatit náhradu mzdy. Úřad práce jim teď polovinu přispěje. Přinášíme přehled, jak a za jakých podmínek o příspěvek v programu Povodeň 2024 žádat.

Ministerstvo práce a sociálních věcí ještě neví, jak reálně bude vypadat povinnost zaměstnavatelů informovat zaměstnance o výši mezd. Podoba nového zákona přitom bude mít dopad na náklady firem a také na produktivitu zaměstnanců. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že podnikatelé se vyrovnají skoro se vším, jen s nejasnými pravidly ne.

Vláda schválila program podpory firem, které postihly povodně. Pokud jejich zaměstnanci nemohli nebo nemůžou odvádět svou práci kvůli takzvaným překážkám v práci na straně zaměstnavatele, vyplácí jim zaměstnavatel náhradu mzdy. Na tu jim přispěje stát.

Tržby v maloobchodu se v červenci reálně zvýšily meziročně o 4,5 % a meziměsíčně o 0,7 % a mírně překonaly očekávání trhu, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Čeští spotřebitelé se tak po postpandemickém útlumu konečně vracejí do obchodů, i nadále ale zůstávají opatrní, všímají si ekonomové.

Maloobchodní tržby se v červnu reálně zvýšily meziročně o 4,4 % a meziměsíčně o 0,7 %, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle ekonomů se naděje vkládané do letošního dynamického oživení spotřebitelské poptávky zatím příliš nenaplňují.

Průměrná hrubá měsíční mzda v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o sedm procent, po očištění o inflaci reálně o 4,8 procenta. Průměrná mzda aktuálně vyšplhala na 43 941 Kč, mediánová dosáhla 36 651 Kč. Nejnovější data Českého statistického úřadu (ČSÚ) ekonomy pozitivně překvapila.

Podíl služeb na hrubém domácím produktu, hrubé přidané hodnotě i zaměstnanosti je v Česku nižší, než je běžné v zahraničí. V příštích letech by se měl zvyšovat, sektoru ale dál hrozí nedostatek pracovních sil, vyplývá to z analýzy Asociace malých a středních podniků (AMSP).

Po zavedení nových pravidel pro zdanění zachovalo zaměstnanecké benefity v nezměněné podobě jen 60 % firem, vyplývá z šetření Hospodářské komory (HK). Necelá desetina podniků benefity zrušila úplně. Komora teď usiluje, aby se od roku 2025 z daňového stropu vyjmuly alespoň zdravotní a sociální benefity.

Vláda tentokrát nebyla papežštější než papež, přesněji „bruselštější než Brusel“. Přistoupila na to, že minimální mzdy porostou rychleji než mzdy průměrné, ale míň, než si přeje evropská směrnice. Kromě toho konečně zbaví soukromý sektor systému zaručených mezd.

Vláda se částečně vzdává kontroly nad minimální mzdou. Ta má v příštích letech být kolem 45 procent průměrné mzdy. Novela zákoníku práce také zjednoduší systém zaručených mezd.

Dejte lidem kus firmy, oni se vám odvděčí. Využití zaměstnaneckých akcií jako alternativy k placení mezd je zajímavou možností zejména pro menší firmy a startupy. Přesto v Česku není příliš využívané, hlavně kvůli nevýhodnému zdanění. Změnit to měla nová pravidla, která začala platit od ledna. Jsou ale dostatečná? Ptáme se expertů.

Vláda není žádná „nejvyšší moudrost“, která by byla schopná určovat správnou cenu lidské práce. Proto by měla regulaci zaručených mezd jednou provždy pustit k vodě.

Rok 2023 nebyl pro tuzemský byznys zrovna jednoduchým rokem. Nepříznivá situace, za níž stojí zejména energetická krize na začátku roku, ale firmy od odměňování svých zaměstnanců neodradila. Z aktuálního šetření Hospodářské komory vyplývá, že 13. plat, vánoční prémie nebo odměnu za letošní rok vyplatí svým zaměstnancům stejně či mírně více firem než loni.

Stát zastrčí ještě hlouběji nos do soukromého byznysu. Vláda, která se hlásí ke svobodě podnikání, bude zavádět regulace prosazující rovné odměňování a genderovou spravedlnost ve firmách.

Marian Jurečka páchá další dobro. Není však jisté, zda změny, které chystá v systému minimálních mezd, také dobře skončí.

České firmy se potýkají s poklesem poptávky, vysokými cenami energií i vysokou inflací. Většina z nich letošní rok dokonce označuje za horší než covidová léta. Přesto odbory přicházejí s doporučením, aby mzdy zaměstnanců rostly v příštím roce o osm až deset procent. Je to vůbec reálné?

Odolá vláda tlaku zaměstnavatelů a odborů a zruší daňová zvýhodnění firemních benefitů? Zaměřit by se měla na ještě větší množství výjimek.

Při jednáních o navyšování minimální mzdy se znovu debatuje o institutu takzvané zaručené mzdy, která určuje minimální míru výdělku podle složitosti či namáhavosti vykonávané práce. Odbory požadují její navýšení napříč všemi stanovenými skupinami, zaměstnavatelé zase už dlouho volají po jejím zrušení. Měl by stát určovat soukromému sektoru výši mezd? Zeptali jsme se expertů.

Průměrná česká mzda ve druhém čtvrtletí letošního roku vykázala meziroční růst o 4,4 %. To ovšem ani zdaleka nestačilo na pokrytí míry inflace a reálná hodnota průměrné mzdy tak poklesla o 9,8 %. Nikdy dřív takhle Češi nezchudli.

Vlastnit aspoň kousíček bitcoinu. Takové doporučení už dávají i někteří renomovaní ekonomové a investoři. Bitcoin ale nemusíte jen kupovat, můžete ho zkusit i vydělat. Poradíme vám, jak na to.