Mzdy

Rok 2026 zásadně promění práci se mzdovou agendou. Nové jednotné hlášení i evropská směrnice o rovném odměňování zvýší tlak na přesnost dat, transparentnost a spolehlivé procesy. Mzdová agenda, tedy payroll, se tak stane klíčovým bodem, na kterém bude stát důvěra zaměstnanců i bezproblémové plnění zákonných povinností.

Téměř 70 % zaměstnavatelů plánuje v příštím roce zvýšit mzdy. Nejčastěji půjde o navýšení do pěti procent, téměř každá čtvrtá firma ale plánuje přidat v rozmezí pěti až deseti procent. Vyplývá to z podzimního šetření Hospodářské komory Komorový barometr mezi 448 podniky napříč obory a regiony ČR.

Průměrná mzda ve druhém čtvrtletí překonala všechny odhady. Čistý příjem se dostal na nejvyšší úroveň v historii Česka. Na nižší úrokové sazby si tak budeme muset zřejmě ještě počkat – kvůli takto rychlému růstu bude podle ekonomů centrální banka s uvolňováním měnové politiky dál opatrná.

Všude v Evropě jsou si zaměstnanci rovni, ale v Česku jsou si rovnější. Stejnou mzdu má u nás brát pošťák v Práglu jako v Holomóci. Lavina žalob na zaměstnavatele, kteří nectí zásadu rovných mezd v metropolích a regionech, se může spustit co chvíli. Vláda jí přitom mohla předejít změnou zákoníku práce. Jenomže tu prováhala.

Vláda chystá vyšší platy pro zaměstnance veřejné správy. Problém spočívá v tom, že jich má na výplatní listině příliš mnoho. Zhruba každý pátý pracovník dělá v Česku pro stát. Erár je tak rozbujelý, že ho podnikatelé, firmy a zaměstnanci ze svých daní nemohou utáhnout. Budeme ho financovat generačním dluhem?

Přidáme všem zaměstnancům státu i veřejného sektoru, vzkazuje vláda. Dá se jí to věřit, i když na vyšší platy nemá peníze a bude si na ně muset půjčit. Podnikatelům nezbude než zírat, jak padají peníze do černé díry nereformované veřejné správy.

Od června 2025 začnou platit zásadní změny v zákoníku práce. Zrychlují se výpovědi, mění se pravidla pro zaměstnance na rodičovské, prodlužuje se maximální délka zkušební doby, mizí odstupné ze zdravotních důvodů. Novela přináší úlevy zaměstnavatelům i nová práva zaměstnancům. Co všechno si nově pohlídat?

Novela zákoníku práce přináší několik podstatných změn. Nová pravidla upravují výpovědní lhůty, zkušební doby, rodičovskou dovolenou a další klíčové oblasti pracovního práva. Senátoři novelu dnes potvrdili, platit může už od června.

Marian Jurečka se chystá překlopit do českého právního řádu nová evropská pravidla pro transparentní odměňování ve firmách. Je ale správně žádat stejný plat jako v Praze i v regionech? A je nutné firmám nakládat další tunu administrativy?

Nejvíc se mluvilo o výpovědích bez uvedení důvodu. Přestože bylo skoro jasné, že nemůžou projít. Takzvaná flexinovela zákoníku práce ale přináší jiné podstatné změny. Nová pravidla upravují výpovědní lhůty, zkušební doby, rodičovskou dovolenou a další klíčové oblasti pracovního práva. Změny nabydou účinnosti brzy – co všechno přinesou?

České firmy se dostávají z těžkého období způsobeného covidem, válkou a energetickou krizí. Mohou si tak víc než v předchozích letech dovolit mimořádně odměňovat zaměstnance. Třináctý plat pro ně letos plánovalo přes 40 procent z nich, další jim zvedaly měsíční mzdy.

V letošním třetím čtvrtletí vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda meziročně o sedm procent na 45 412 Kč, reálně vzrostla o 4,6 %, tedy nad očekávání trhu i České národní banky. Firmy podle ekonomů v příštím roce budou muset balancovat mezi požadavky zaměstnanců a opatrností danou ekonomickými nejistotami.

Zaměstnavatelé, jejichž provozovna byla při povodních vytopená, odříznutá od světa nebo od dodávek energií, surovin a podobně, musí svým zaměstnancům za dobu, kdy nemohli chodit do práce, vyplatit náhradu mzdy. Úřad práce jim teď polovinu přispěje. Přinášíme přehled, jak a za jakých podmínek o příspěvek v programu Povodeň 2024 žádat.

Ministerstvo práce a sociálních věcí ještě neví, jak reálně bude vypadat povinnost zaměstnavatelů informovat zaměstnance o výši mezd. Podoba nového zákona přitom bude mít dopad na náklady firem a také na produktivitu zaměstnanců. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že podnikatelé se vyrovnají skoro se vším, jen s nejasnými pravidly ne.

Vláda schválila program podpory firem, které postihly povodně. Pokud jejich zaměstnanci nemohli nebo nemůžou odvádět svou práci kvůli takzvaným překážkám v práci na straně zaměstnavatele, vyplácí jim zaměstnavatel náhradu mzdy. Na tu jim přispěje stát.

Tržby v maloobchodu se v červenci reálně zvýšily meziročně o 4,5 % a meziměsíčně o 0,7 % a mírně překonaly očekávání trhu, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Čeští spotřebitelé se tak po postpandemickém útlumu konečně vracejí do obchodů, i nadále ale zůstávají opatrní, všímají si ekonomové.

Maloobchodní tržby se v červnu reálně zvýšily meziročně o 4,4 % a meziměsíčně o 0,7 %, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle ekonomů se naděje vkládané do letošního dynamického oživení spotřebitelské poptávky zatím příliš nenaplňují.

Průměrná hrubá měsíční mzda v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o sedm procent, po očištění o inflaci reálně o 4,8 procenta. Průměrná mzda aktuálně vyšplhala na 43 941 Kč, mediánová dosáhla 36 651 Kč. Nejnovější data Českého statistického úřadu (ČSÚ) ekonomy pozitivně překvapila.

Podíl služeb na hrubém domácím produktu, hrubé přidané hodnotě i zaměstnanosti je v Česku nižší, než je běžné v zahraničí. V příštích letech by se měl zvyšovat, sektoru ale dál hrozí nedostatek pracovních sil, vyplývá to z analýzy Asociace malých a středních podniků (AMSP).

Po zavedení nových pravidel pro zdanění zachovalo zaměstnanecké benefity v nezměněné podobě jen 60 % firem, vyplývá z šetření Hospodářské komory (HK). Necelá desetina podniků benefity zrušila úplně. Komora teď usiluje, aby se od roku 2025 z daňového stropu vyjmuly alespoň zdravotní a sociální benefity.

Vláda tentokrát nebyla papežštější než papež, přesněji „bruselštější než Brusel“. Přistoupila na to, že minimální mzdy porostou rychleji než mzdy průměrné, ale míň, než si přeje evropská směrnice. Kromě toho konečně zbaví soukromý sektor systému zaručených mezd.