Rekordní propad životní úrovně je tu, reálné mzdy letí dolů

Reálné mzdy v Česku se letos v prvním čtvrtletí meziročně propadly o 3,6 procenta. I když meziročně přidaly přes sedm procent nominálně, takže většina lidí má pocit, že „bere víc“, reálně, tedy po zohlednění inflace, se historicky propadly.

Například zaměstnanci veřejné správy a obrany zaznamenali dokonce zhruba desetinový propad reálných výdělků, což je naprosto nevídané. Jejich mzdy meziročně nominálně stouply jen o necelá dvě procenta, přitom rovněž čelí jako všichni ostatní dvouciferné inflaci. Jsou to tedy zaměstnanci nejvíc poškození současnou inflační vlnou.

Té naopak poměrně zdařile vzdorují pracovníci bank a pojišťoven, jejichž mzdový nárůst, takřka šestnáctiprocentní, dokonce i velmi rapidní inflaci překonává. Ti ale patří k výjimkám, co potvrzují pravidlo.

Rekordní pokles životní úrovně

Aktuální data ke mzdám potvrzují, že v Česku už probíhá historicky největší pokles životní úrovně, jaký republika ve své historii od roku 1993 pamatuje. Rapidní inflace při poměrně slabém růstu mezd letos způsobí suverénně největší pokles životní úrovně od roku 1993.

Inflace v letošním roce vykáže podle našeho předpokladu průměrnou úroveň 14,5 procenta. Tento odhad je však zatížen značnou mírou nejistoty, neboť inflace se bude odvíjet od dalšího vývoje války na Ukrajině, souvisejících sankcí i ruských odvetných opatření, včetně úplného přerušení dodávek ruského plynu do EU i tedy ČR.

Mzdy v letošním roce stoupnou v ČR v průměru nominálně o 6,5 procenta. Pokud od tohoto růstu mezd odečteme očekávanou hodnotu inflace, oněch 14,5 procenta, dostáváme údaj vyjadřující letošní reálnou změnu průměrné mzdy. Tedy minus osm procent.

Takto výrazně reálná průměrná mzda v historii ČR nikdy neklesla. Dosud klesala jen v letech 1998 (o 1,4 procenta), 2012 (o 0,8 procenta), 2013 (o 1,5 procenta) a v pandemickém roce 2020 (o 0,1 procenta). Ve všech ostatních letech od roku 1993 reálná průměrná mzda rostla.

Její růst znamená růst kupní síly průměrně vydělávajícího Čecha, tedy i vzestup jeho životní úrovně. Pokles naopak značí sestup životní úrovně.

Dluhopisy jako záchrana

Letos tedy životní úroveň průměrně vydělávajícího Čecha spadne – a už padat začala – suverénně nejvýrazněji v celé historii ČR. Bezrizikově se prudkému propadu životní úrovně ubrání jen ti, kteří investovali do spořících dluhopisů české vlády, Dluhopisů Republiky, v jejich proti-inflační variantě.

Úrok těchto dluhopisů se bude odvíjet od úrovně meziroční inflace letos v říjnu, takže by mohl činit až sedmnáct procent. To je na tak bezpečném produktu, odpovídající svojí bezpečností termínovanému vkladu v zavedené bance, zcela bezkonkurenční úročení, víc než trojnásobné oproti nejlépe úročením bankovním vkladům.

Kam dál? Inflace na Finmagu:

• Zadarmo „jitrnice“ nevypěstujete. Jak moc se (ne)vyplatí zahrádkaření
• Babiš i Středula už mají nabito. Udrží Fiala protiinflační politiku?
• Hypotéky za deset procent i hladomor. Co stojí za inflačním kolotočem?
• Inflační smršť zasáhla Česko, pádivá inflace poškodí i střední třídu
• Seidler: Řítíme se do neznáma, inflace dál citelně zrychluje