Předplatit časopis Finmag

Babiš i Středula už mají nabito. Udrží Fiala protiinflační politiku?

Pavel Jégl
Pavel Jégl
31. 5. 2022
 15 722

Odboroví předáci mají jasno: Pádivou inflaci porazíme zvyšováním mezd a platů. Tím bychom se ale mohli dostat do mzdově inflační spirály. Ustojí vláda tlak?

Babiš i Středula už mají nabito. Udrží Fiala protiinflační politiku?
Josef Středula má nabito. Volební kampaň může založit na líčení vlády jako party skrblíků. / Zdroj: Českomoravská konfederace odborových svazů

Odboráři žádají vyšší mzdy (v privátní sféře) a vyšší platy (ve veřejném sektoru). Vzhledem ke stoupajícím životním nákladům, zejména raketovému růstu cen elektřiny a fosilu, to má logiku.

Logický však není jejich požadavek, aby příjmy byly dorovnány o inflaci.

Teď záleží na kabinetu Petra Fialy, zda se mu podaří udržet protiinflační politiku. Další volby se totiž blíží.

Soudný člověk by měl pochopit, že za covidu a za války nemůže být líp, ba ani stejně dobře jako před třemi lety.

Sýčkové nebyli vyslyšeni

Zvykli jsme si, že naše země prosperovala. Trubkami ze Sibiře plynule protékaly levná ropa a levný plyn, trajekty vozily ještě levnější zboží z Číny.

Pravda, byli jsme varováni. Už americký prezident Ronald Reagan varoval západní Evropu před závislostí na sovětských uhlovodících a Bill Gates opakovaně upozorňoval na to, co mohou způsobit infekční patogeny.

Jenže „sýčkům“ jsme nenaslouchali. Nechtěli jsme slyšet chmurné prognózy o tom, že se globální idyla může rychle zhroutit. Právě to se stalo a opravdu ve vrchovaté míře. Z Číny se do celého světa rozletěly koronaviry a s nimi covid. K tomu Rusko vtrhlo na Ukrajinu a rozpoutalo tam válku.

Soudný člověk by měl pochopit, že za covidu, jehož důsledky ještě neodezněly, a za války, která může být delší a rozsáhlejší, než si dnes připouštíme, nemůže být líp, ba ani stejně dobře jako před třemi lety – před tím, než z východu přiletěly černé labutě.

Vývoj inflace v ČR

Dobře vskutku není. Vysoké ceny ropy i plynu, poruchy na trzích, nedostatek surovin a polotovarů – to vše v českých podmínkách okořeněné nedostatkem pracovních sil i rozmařilou platovou a sociální politikou minulých vlád – nám teď nadělilo pádivou inflaci, jednu z nejvyšších v Evropě.

Můžeme snad tuhle potvoru porazit vyššími mzdami a platy?

Dorovnání mezd a platů k inflaci problém pouze posune o kus dál – do bilance zaměstnavatelů a do rozpočtu státu.

A přece se točí!

Pokud by se naplnil požadavek odborů, aby kupní síla v nynější svízelné ekonomické situaci stoupala s rostoucími náklady, roztočili bychom inflační spirálu, přesněji mzdově inflační spirálu. Ona se patrně už točí – víc o tom budeme vědět příští týden v úterý, kdy má statistický úřad doručit data o růstu platů v prvním čtvrtletí roku.

Marian Jurecka
Úřad vlády ČR

Fialova vláda v pasti. Pomoc chudým naráží na její vlastní přesvědčení

Pomáhat v čase inflační a energetické krize přímo konkrétním lidem, kteří to životně potřebují, nebo pomoci všem, protože není čas rozebírat, kdo pomoc dostane, a kdo ne? Vláda Petra Fialy by byla pro první řešení, stále častěji se jí ale vnucuje to druhé. Bude k něčemu vznikající hybrid? Odpověď hledá v komentáři Petr Fischer.

Mzdově inflační spirála je popisována jako situace, kdy mzdy dohánějí ceny a ceny dohánějí mzdy – a tak pořád dokola, dokolečka, až si nikdo ani nevzpomene, co vlastně bylo dřív, zda inflační slepice nebo mzdové vejce.

Dorovnání mezd a platů k inflaci (jejich indexace) problém pouze posune o kus dál – do bilance zaměstnavatelů a do rozpočtu státu. Proto by odbory měly hledat rozumný kompromis a netlačit na pilu.

Pro firmy vyšší mzdy znamenají vyšší náklady, a tak zdražují své výrobky nebo služby. Ne všechny si to mohou dovolit, některé končí. Vláda se obdobně jako zaměstnavatelé ocitá pod tlakem, aby zvýšila platy ve veřejné sféře, a prohloubila tak schodek rozpočtu. Také jí stoupají náklady na důchody, které se valorizují v závislosti na růstu cen i reálných mezd a které dnes představují bezmála třetinu výdajů rozpočtu.

Za vlád „anoistů“ a sociálních demokratů se přitom příjmy ve veřejném sektoru zvyšovaly tempem, který v historii samostatného Česka nemá obdoby. Současně s tím se rozevíraly nůžky mezi příjmy v eráru a soukromé sféře.

Z dat Informačního systému o průměrném výdělku vyplývá, že loni průměrný plat porážel průměrnou mzdu o téměř pět tisíc, což představovalo víc než 12 procent. Ještě v roce 2016 přitom zaměstnanec veřejného sektoru v průměru pobíral „jen“ o necelá dvě procenta víc než v soukromé firmě.

Vláda se hlásí k protiinflační politice. Ocitá se však pod volebním tlakem.

Přiloží pod kotel?

Současná vláda ujišťuje, že nebude přikládat pod inflační kotel, zvyšovat platy a rozdávat plošné sociální bonusy jako minulé kabinety. Premiér Fiala tvrdí, že pomoc bude pouze adresná, že ji dostanou jen ti ohrožení. To zní rozumně.

Měly by se mzdy a platy zvýšit o inflaci?

Jenže vlády zpravidla fungují od voleb k volbám. A v Česku, až na výjimky, jsou volby každý rok – loni jsme volili do sněmovny, a tak příjmy domácností bez ohledu na churavou ekonomiku vzrostly o 3,9 procenta. Letos máme volby komunální a pro strany je důležité mít své starosty v obcích. Zkraje příštího roku zase budou volby prezidentské a koalice bude chtít na Hradě vrchního velitele, který jí nebude házet klacky pod nohy.

Současná situace přitom nahrává Andreji Babišovi i Josefu Středulovi. U obou se dá předpokládat, že svou volební kampaň založí na líčení vlády jako party skrblíků, která dřepí na hromadě peněz a nechce je vydat lidem.

Vláda se hlásí k protiinflační politice. Ocitá se však pod volebním tlakem. Dá se snad spoléhat na to, že nepodlehne volebním sirénám?

Kam dál? Inflace na Finmagu:

Když je byznys rodu ženského… čtěte v novém Finmagu

Podnikatelek a manažerek přibývá. Jenže pomalu. Na vině jsou stále předsudky. To potvrzují i ženy, jež se na špici světového byznysu přece jen prodraly.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

BYZNYS JE VĚDA

Julia Sveet je šéfkou obří společnosti Accenture, ale o spolupráci s někdejšími kolegy - muži stále nevypráví ráda. • Ana Botín zase roky musela dokazovat, že v čele banky Santander není jen kvůli svému původu. • A Mary Barra? Předsudků okusila sama tolik, až v sídle General Motors rozjela projekt, který pomáhá ženám prosadit se v IT.

BYZNYS JE HRA

Když jste vědkyně a přihlásíte se do akcelerátoru pro začínající podnikatele, musíte mít fakt hodně kuráže. Aspoň jako Kateřina Komrsková. • Do smělé hry se pustila také Šárka Hayna Fuchsová, dnes řídí Volvo Czech Republic. • A kdo musí mít odvahy na rozdávání? Každý startupista, který to nezabalí po prvním nezdaru.

Budou startupy motorem české ekonomiky?

Ohodnoťte článek

-
33
+

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Novinář a grafoman. Po studiu automatizace a robotiky na ČVUT se živil jako konstruktér. Už před listopadem 1989 ale psal – do samizdatu a taky do šuplíku. Pak si vyzkoušel politiku, když byl zvolen za... Více

Související témata

Andrej BabišinflaceJosef StředulakomentářodboryPetr Fiala

Zimní příběh

VŮNĚ OSMANY LAFFITA

VŮNĚ OSMANY LAFFITA

1389 Kč

Více nabídek

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Když je byznys rodu ženského… čtěte v novém Finmagu

Koupit nejnovější číslo