Články na téma: odbory

Vláda Petra Fialy nevyužila příležitost rozhýbat úpravou zákoníku práce Česko a současně podpořit růst ekonomiky. Trh práce v této zemi zůstane strnulý. Zaměstnavatelé budou dál hledat skulinky, kterými by obešli tvrdé paragrafy a byrokracii spojenou se zaměstnáváním.

Kabinet Petra Fialy na středečním jednání schválil návrh, který zavádí povinné příspěvky zaměstnavatelů na spoření na stáří pro zaměstnance v náročných profesích. Podali ho vládní poslanci a nebyl projednán se sociálními partnery. Návrh proto čelí silné kritice jak ze strany firem, tak odborových svazů. Ty kritizují zejména nedostatečnou komunikaci vlády.

České firmy se potýkají s poklesem poptávky, vysokými cenami energií i vysokou inflací. Většina z nich letošní rok dokonce označuje za horší než covidová léta. Přesto odbory přicházejí s doporučením, aby mzdy zaměstnanců rostly v příštím roce o osm až deset procent. Je to vůbec reálné?

Jak snadno rozjet velmi výhodný byznys? Založte si odbory. Budete dostávat dotace a pomůžete si i při placení daní. V Česku navíc evidentně nevadí ani netransparentní hospodaření, jak ukazuje příklad Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS).

Odboroví předáci mají jasno: Pádivou inflaci porazíme zvyšováním mezd a platů. Tím bychom se ale mohli dostat do mzdově inflační spirály. Ustojí vláda tlak?

Nezaměstnanost v Česku je na rekordně nízké úrovni, ale pracovní trh stojí před novou výzvou: jak pojmout tisíce až desetitisíce nově příchozích Ukrajinců, které z vlasti vyhnala ruská agrese a válka? A jak se naopak vyrovnat s odchodem těch, kteří už v Česku pracovali? Nastal snad čas aktivovat hojně skloňovaný kurzarbeit?

Nedávno se odehrálo další kolo debat na téma minimální mzda. Každoroční bitva mezi zástupci firem, odborů a politiky letos skončila zvýšením o tisícovku. Zaměstnavatelé jásají, odbory zuří. Je ale třeba se stále takhle handrkovat, nebo by měla být minimální mzda součástí nějakého automatu?

V tradiční protiodborářské rétorice se v USA začíná objevovat nový tón. Firmy se proti nim staví, že jsou málo – pokrokové.

Jeff Bezos slibuje, že Amazon bude přívětivější ke svým zaměstnancům. Dá se tomu věřit?

Měli by mít zaměstnanci v Česku ze zákona nárok na pět týdnů dovolené? Co by to znamenalo pro zaměstnavatele a obecně pro pracovní trh?

Měl by se změnit nebo snad úplně zrušit zákon, podle kterého zůstávají obchody o svátcích zavřené? Ptáme se ekonomů, politiků, právníků, zaměstnanců i zaměstnavatelů.

Odbory chtějí zkrátit pracovní dobu a prodloužit dovolenou. Podaří se jim návrh prosadit? Co to bude znamenat pro zaměstnavatele? A jak bude vypadat pracovní trh za pár let?

Nastává snad doba zkracování? Odbory požadují kratší pracovní dobu. Za nekrácenou mzdu.

První tři dny nemoci by se mohly opět proplácet. Naroste počet neschopenek? A jak systém nastavit, aby nepřišli na hůl zaměstnanci ani zaměstnavatelé?

Od jaké částky může vést minimální mzda k nezaměstnanosti? Ptali jsme se ekonomů na „bod zlomu“.

Aby minimální mzda v Česku způsobila růst nezaměstnanosti, musela by být víc než 20 tisíc korun měsíčně, říká šéf odborářů Josef Středula. Znamená to, že při minimální mzdě dvanáct, patnáct nebo třeba sedmnáct tisíc se s trhem práce nic moc nestane?

Chceme dostat minimální mzdu nad hranici chudoby, tedy na víc než 12 tisíc hrubého měsíčně, říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Ta částka je pro něj základ, zákonné minimum by prý pak mělo dál růst – ideálně na 60 procent průměrné mzdy. Pro orientaci, letos by šlo o 16,5 tisíce korun před zdaněním a odvody.

Prodlužte zákonnou délku dovolené týden, prosazují odboráři. Firmám to prý neublíží a zaměstnanci „doženou“ kolegy ze státního sektoru. Svaz průmyslu a dopravy ale varuje, že některé podniky by změna vyšla draho – na mzdy by dávaly o čtyři procenta víc než teď. Průzkum navíc ukazuje, že tři ze čtyř zaměstnanců nestíhají čerpat ani čtyři týdny, na které mají nárok nyní.

Minimální mzda se má od ledna 2017 už potřetí ve třech letech zvýšit, tentokrát na 11 tisíc korun. Odbory už rok pod heslem Konec levné práce bojují za vyšší výdělky. Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské by ale mzdy měly růst až ve chvíli, kdy Česko přestane být montovnou. Pokud budeme „předbíhat“, hrozí podle ní, že firmy přijdou o zakázky a začnou propouštět.

„Nejde jen o větší zdanění vysokopříjmových osob. Musíme zvážit, jestli je ještě důvod pro některé daňové úlevy. Řešit by se měla také daň z příjmu právnických osob, daňové základy, paušály a odpočitatelné položky,“ říká předák Českomoravské konfederace odborových svazů v pokračování našeho rozhovoru.

Proč nám ve mzdách kromě Západu uniká i sousední Slovensko? Jak chtějí odbory skoncovat s levnou prací v Česku? A co přinese čtvrtá průmyslová revoluce? Čtěte si exkluzivní rozhovor s předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů Josefem Středulou.