Zaměstnanecké benefity

Letos se dá s benefity ještě trochu kouzlit. Část výplaty se dá zaměstnancům „platit v benefitech“. Z těch se (do určité výše) neplatí daň z příjmů ani odvody na povinná pojištění. Takže šetříme. Od příštího roku to ovšem nebude možné. Co dalšího se mění ve firemních benefitech pro zaměstnance?

Budeme mít zákon o zaměstnaneckých akciích, nebo ESOPy padnou pod stůl? Politici se chválí, jak je prosadili – ale zatím jen ve Sněmovně. Senát zákon vrátil a času do voleb moc nezbývá. Ptáme se, co s tím chtějí dělat. A co vlastně dělají pro startupy.

Návrh zákona na povinné příspěvky zaměstnavatelů na penzijní připojištění nebo na doplňkové penzijní spoření pro zaměstnance ve třetí rizikové kategorii prošel Senátem.

Sněmovna schválila návrh zákona, který zaměstnavatelům přikazuje, aby některým zaměstnancům povinně přispívali na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní připojištění.

Jak se počítá nárok na dovolenou, kdo určuje její termín a jak se počítá náhrada mzdy za dovolenou? Jak je to s dovolenou pro zaměstnance na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti? Přehledně jsme shrnuli, jak dovolenou správně počítat, kdy ji musíte určit, kdy můžete odmítnout a kdy už ne. A kromě pravidel vypočítáme i výjimky z nich.

Důchody, benefity, jistota příjmu, ale i rizika podnikání, daně, odvody – klíčové faktory, které ovlivňují rozhodování mezi zaměstnáním a podnikáním. Lze ale jednoznačně určit, co se vyplatí víc? Přinášíme velkou analýzu výhod a nevýhod.

Daně, pojištění, termíny, limity. Změna je život, ale zas tak živo by zase v Česku být nemuselo. Jenom zákon o DPH teď doznal skoro pěti stovek změn. Kdo se v tom má vyznat? My. A kdo to zaplatí, když se nevyznáme? My. Tak se pojďme prověřit. Třeba na tom něco i vyděláte.

Zaměstnanecké akciové plány jsou trend poslední doby. Čím dál častěji nacházejí cestu i k menším a středním podnikům, které díky nim posilují vztah se zaměstnanci i své konkurenční postavení na trhu. Jak ale takový zaměstnanecký benefit ve firmě vůbec zavést? Pravidla pro zavádění zaměstnaneckých akciových plánů shrnují experti poradenské společnosti Grant Thornton.

Implementace opčního plánu není jednoduchou záležitostí, při jeho správném nastavení ovšem může tento instrument představovat velmi zajímavý způsob motivace a odměňování zaměstnanců. I proto takzvané zaměstnanecké akcie získávají v poslední době na oblibě i u menších a středních firem nejen v Česku. Jak ale nad takovým plánem konkrétně přemýšlet a na co nezapomenout?

Zaměstnanecké akcie, lépe řečeno zaměstnanecké akciové opční pány (ESOP – Employee Stock Option Plan), si čím dál častěji nacházejí cestu i k menším českým firmám. I přes jisté legislativní překážky přinášejí z pohledu daní celou řadu výhod. Co vlastně ale takové zavedení zaměstnaneckých akciových plánů obnáší? A jak je to se zaměstnaneckými akciemi z pohledu veřejného pojistného? Pojďme se na to podívat podrobněji.

Byznysu v informačních technologiích se v Česku nebývale daří. Firmy, které v dlouhodobě perspektivním oboru působí, ročně vydělají desítky miliard korun. S nástupem umělé inteligence mají firmy i živnostníci žně: poptávka po jejich službách je enormní, vyplývá z aktuálních dat kariérní platformy pro IT komunitu Smitio.

Po zavedení nových pravidel pro zdanění zachovalo zaměstnanecké benefity v nezměněné podobě jen 60 % firem, vyplývá z šetření Hospodářské komory (HK). Necelá desetina podniků benefity zrušila úplně. Komora teď usiluje, aby se od roku 2025 z daňového stropu vyjmuly alespoň zdravotní a sociální benefity.

Čeští startupisté a investoři poslali premiérovi petici, ve které ho žádají o přijetí funkčního zákona o zaměstnaneckých akciích. Proč vlastně u nás už dávno takový zákon nemáme? A proč i tímto opatřením vyháníme technologické firmy do zahraničí?

Daňová podpora nefinančních benefitů, které poskytují firmy svým lidem, měla být napřed úplně zrušena. Nakonec v osekané podobě přežila. Svazuje to zaměstnavatelům ruce a znevýhodňuje to střední a menší firmy, které nezvládnou konkurovat těm velkým s týmy daňových optimalizátorů?

Odolá vláda tlaku zaměstnavatelů a odborů a zruší daňová zvýhodnění firemních benefitů? Zaměřit by se měla na ještě větší množství výjimek.

Zaměstnanecké akciové programy, v nichž mohou lidé získat podíl na úspěchu firmy jako benefit ke své mzdě, mají být příležitostí pro firmy a motivací pro zaměstnance. Nadnárodní firmy už tento motivační nástroj používají běžně, ty české ale brzdí neutěšená legislativa. Změní se to vůbec někdy?

Fotbálek, lezecká stěna, spací koutek či neomezená dovolená. Firemní benefity, o kterých už slyšel kdekdo. Čím dál častěji ale firmy přicházejí i s takovými bonusy, které suplují i běžnou sociální politiku státu. Nově se k nim řadí původně novozélandská společnost FNZ, která svým zaměstnancům zaplatí půl roku péče o jejich potomka. A nejen to.

Na počátku podnikání Jana Langera stálo nahnuté zdraví. Neustálý stres a nedostatek času na jídlo ho přivedly ke spásné myšlence dostat kvalitní potraviny přímo do firem. Dnes jeho společnost provozuje téměř 150 chytrých lednic napříč Českem, které přesně tenhle účel plní. Vítejte u dalšího dílu ze série textů mapujících život podnikatelů v Česku.

Řeší to celý svět, respektive minimálně ta část, kam vstoupily platformy jako Uber, Lyft či AirBnB. Jsou lidé vydělávající na těchto službách jejich zaměstnanci, nebo samostatní podnikatelé? V Kalifornii se v tomto boji otevřela nová bojová linie. Ale za jakou cenu.

Kdy budeme v Česku chodit do práce jen čtyři dny v týdnu? Ptáme se ekonomů, politiků, analytiků, zástupců zaměstnavatelů i zaměstnanců.

Stravenky patří mezi nejrozšířenější a nejpopulárnější zaměstnanecké benefity. Když tedy ministerstvo financí přišlo v souvislosti s novelizací zákona o daních z příjmů s nápadem na změny v systému podpory zaměstnaneckého stravování, vzbudilo to značný rozruch.