Ohromující ropná krize? Evropa má plán, jak odstřihnout Rusko

Válka neválka, zemní plyn, uhlí a ropa z Ruska hřejí a pohání Evropu. Analytický web Eurointelligence připomíná, že jen v únoru jsme do Ruska denně (!) poslali 380 milionů eur (9,4 miliardy Kč) za ropu, 290 milionů (7,2 miliardy Kč) za plyn a 110 milionů (2,7 miliardy Kč) za uhlí.

Suma sumárum: každý den z Evropy do Ruska proudilo v únoru bezmála 20 miliard Kč denně. Cílem by však mělo být Putinovo Rusko oslabit a dovoz fosilních paliv z této země výrazně omezit, nejlépe se ho zbavit. A to se přirozeně neobejde bez úspor.

Recept na snížení spotřeby ropy předložila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Zaslouží si pozornost, protože se dá předpokládat, že některých z navrhovaných opatření se dočkáme také v Česku.

Svět může čelit největšímu šoku v zásobování ropou za poslední desetiletí s důsledky pro hospodářství a společnost.

Jak šetřit ropou?

Desetibodový plán IEA (ke stažení v PDF tady) obsahuje některá opatření, která státy zaváděly za ropné krize v sedmdesátých letech minulého století. A přidává k nim další. Ředitel IEA Fatih Birol v průvodní zprávě k návrhu upozorňuje, proč jsou tyto kroky nesmírně důležité.

Shutterstock

Jak ruská invaze dopadne na Česko? Ekonomické výhledy očima expertů

Rozkolísané světové trhy, oslabující koruna, rekordní ceny plynu, nafty i benzinu. To jsou jen ty z nejviditelnějších přímých dopadů ruské invaze na Ukrajinu na českou ekonomiku a domácnosti. Na co se ale máme připravit dál?

„V důsledku otřesné ruské agrese proti Ukrajině může svět čelit největšímu šoku v zásobování ropou za poslední desetiletí s důsledky pro hospodářství a společnost. Můžeme ale podniknout opatření na straně poptávky, abychom se vyhnuli ochromující ropné krizi,“ píše Birol.

Agentura například navrhuje snížit maximální rychlost na dálnicích aspoň o deset kilometrů za hodinu (česká vláda ji chce zvýšit o dvacet kilometrů), dva až tři dny v týdnu pracovat z domova, ve větší míře využívat veřejnou dopravu, dopravu letadly nahrazovat vysokorychlostními vlaky, podporovat elektromobily a hybridy, ve větší míře jezdit na kolech či elektrokolech, vyhýbat se obchodním cestám a byznysové záležitosti, pokud to je možné, vyřizovat online.

Pokud by vyspělé ekonomiky tahle navrhovaná opatření uskutečnily, snížila by se podle IEA do čtyř měsíců poptávka po ropě o 2,7 milionu barelů denně. To by odpovídalo spotřebě všech automobilů v Číně. „Výrazně by to snížilo napětí na trhu s ropou v době, kdy by na něj přestaly proudit velké objemy ruských dodávek,“ píše IEA ve své zprávě.

Zastavení dodávek ruské ropy a uhlí už v tomto roce by nás podle analytiků posunulo do bolestivého období...

Zvýší ropní šejkové těžbu?

Výpadek ruské ropy by Evropa pocítila, z Ruska pochází čtvrtina dovozů. Ze studie evropského think tanku Bruegel sice vyplývá, že země OPEC (minus Rusko) mohou zvýšit těžbu až o čtyři miliony barelů denně, což by ruské dodávky do Evropy pokrylo, předpokládá to však návrat Íránu a Venezuely na trhy.

Velkou otázkou také zůstává, zda – a nakolik – budou ropní šejkové vůbec ochotni těžbu zvyšovat. Zatím se jim do toho nechce. A nahlíženo z Česka může být problém už jen v tom, jak dostat ropu z alternativních zdrojů do střední Evropy. Zdejší rafinerie ji totiž čerpají z ropovodu Družba a jejich technologie je kromě toho přizpůsobena složení ropy typu Ural.

Snazší by byla náhrada ruského uhlí, které tvoří téměř polovinu dovozů hořlavé horniny do Evropské unie. Rusové však vyvážejí levnější a dostupnější uhlí, které se spaluje v elektrárnách nebo teplárnách. Dodávky z Ruska se proto dají nahradit dovozem z jiných zemí, anebo ještě lépe z vlastních zdrojů, píše ve své analýze Bruegel.

Zastavení dodávek ruské ropy a uhlí už v tomto roce by nás podle analytiků posunulo do bolestivého období, které by však nebylo dlouhé. Evropa by se s novou situací mohla poměrně rychle vyrovnat, byť za cenu vyšších nákladů.

Na zemním plynu z Ruska závisí starý kontinent z víc než 40 procent a tento podíl se nijak jednoduše nahradit nedá.

První zima bez ruského plynu

To plynová analýza Evropy od Bruegelu nazvaná Příprava pro první zimu bez ruského plynu (Preparing for the first winter without Russian gas) už vychází hůř. Na zemním plynu z Ruska závisí starý kontinent z víc než 40 procent a tento podíl se nijak jednoduše nahradit nedá.

Shutterstock

Obnovitelné zdroje? Utopie! Před Ruskem nás zachrání leda frakování

Nezávislost Evropy na Ruské ropě a především plynu žádné obnovitelné zdroje nezajistí. Pokud to myslíme s odstřižením od ruských trubek vážně, musíme hledat jiné alternativy. Ta hlavní naděje se skrývá třeba ve frakování, píše exkluzivně pro Finmag.cz dánský statistik Bjørn Lomborg.

Výhled pro příští zimu nabízí Bruegel ve třech scénářích:

1. Žádný ruský dovoz: Ani maximální možné dovozy z jiných států než z Ruska nebudou stačit k dostatečnému naplnění skladů před příští zimou. Evropa bude muset snížit spotřebu o nejméně 10 až 15 (ale možná i víc) procent roční poptávky. To je možné, ale nejspíš jen za cenu regulací.
   
   
2. Omezený ruský dovoz: Plynovody Nord Stream 1 a Turkstream fungují, zatímco tranzit přes Ukrajinu je uzavřen. Evropa navýší dovozy zkapalněného plynu a nebude muset spotřebu plynu regulovat. Ceny plynu se však zvýší a ruský Gazprom (tedy ruský stát) na nich pohádkově vydělá.
   
   
3. Ruský dovoz na úrovni loňského roku: Obchod se zemním plynem zůstane bez sankcí, sklady budou doplněny a ceny mírně poklesnou. Rusům budou plynout hromady peněz.

Dodávky plynu do Evropy může zarazit sám Putin. Byl by to překvapivý tah. Jenže kolikrát už ruský vůdce Evropu překvapil?

A když do toho hodí Putin vidle?

Z analýz se dá předpokládat, že ústup od ruského fosilu začne u ropy a uhlí. Ruský plyn v Evropě nejspíš zůstane mnohem déle. Proti bude nejen Německo, ale i řada dalších zemí. Evropská komise už avizovala, že do května předloží plán postupného ukončení odběru plynu z Ruska do roku 2027.

Takový plán se však brzy může zhroutit jako domeček z karet. Po případném vyostření bojů a zesílení náletů na ukrajinská města včetně Kyjeva by se další nákup ruských fosilních paliv včetně zemního plynu mohl stát příliš „toxickým“.

Dodávky plynu do Evropy ostatně může zarazit sám Vladimir Putin. Byl by to překvapivý tah. Jenže kolikrát už ruský vůdce Evropu překvapil?

Jisté je tedy v současné situaci jen jedno – a to, že s fosilem není jisté nic.

Kam dál? Energetika na Finmagu:

• Za chyby se platí, „derusifikace“ energetiky bude stát majlant
• Konec Grean Dealu? Katastrofická chyba, válka jako válka
• Odmítači jádra a my druzí. Jak taxonomie štěpí Evropu
• Víc napětí než v bondovce. Evropská energetika je postavená na hlavu
• Migrační krize byla jen demoverze, může být i hůř, varuje energetický analytik

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag