Jak ruská invaze dopadne na Česko? Ekonomické výhledy očima expertů

Helena Horská

hlavní ekonom Raiffeisenbank, poradkyně premiéra

Souhlasíte s názorem?

-

+1

+

Ekonomické vyhlídky západního světa včetně Česka? Méně růstu, více inflace. Nastartované postpandemické oživení je bohužel přerušeno. Životní úroveň v celé Evropě poklesne. Biti budou i nevinní.

Samotným válečným konfliktem a přísnými sankcemi se znovu narušují výrobní řetězce. Dodavatelé a zpracovatelé energetických surovin, chemických surovin (močoviny...), nerostů (železné rudy, hliníku…), obilovin a tak dále musí obratem najít nové dodavatele alespoň pro část své spotřeby. Hutě, elektrárny, mlýny, sklárny… Koneckonců i automobilky budou muset opět hledat nové dodavatele i odběratele. Ti exportéři, co ještě doposud vyváželi do Ruska, hledají nové trhy. Někteří z nich jsou už nyní ohroženi zákazem prodeje majetku a odchodu zahraničních firem z ruského trhu. Západní firmy, které měly své zastoupení na ruském trhu, už sčítají ztráty.

Ačkoliv otočení se zády k Rusku nebude bezbolestné a obtížné, neobáváme se, že by kvůli tomu měla eurozóna či Česko propadnout do recese, ani v případě další vlny sankcí. Pro mnohé české firmy to bude naopak příležitostí pro získání nových zakázek – západní firmy budou hledat nové dodavatele mimo ruský trh u spolehlivých partnerů. Úplné zastavení ropovodů a plynovodů by ale recesi nejspíš způsobilo.

Ukrajinský konflikt také až donaha odhalil nebezpečí závislosti na dodávkách energetických surovin z Ruska. Nejenže za to zaplatíme ještě vyššími cenami energií a pohonných hmot, ale musíme přehodnotit strategii odklonu od jádra k plynu jako „přechodnému“ palivu, ze spolehlivých západních zdrojů ho není dostatek. Kromě míchání nového energetického koktejlu bude třeba se zaměřit ještě usilovněji na energetické úspory.

Dominik Stroukal

Hlavní ekonom Platební instituce Roger, expert na kryptoměny

Souhlasíte s názorem?

-

+88

+

Záleží na tom, zda bude konflikt dlouhý, nebo krátký. Na tom stojí všechny předpovědi. Západ vsadil na bleskovou finanční válku, na takový sankční Blitzkrieg, který svět ještě nikdy nezažil. V rozsahu možná u Severní Koreje, v rychlosti ale nikdy dřív u ničeho nikde.

Když do starých dobrých ekonomických modelů vložíte nová data a odhady o dopadu Putinovy války na jednotlivá odvětví, vyjde vám, že české HDP by se mohlo během letošního roku propadnout klidně až o pět procent, pokud by konflikt trval celý rok. Dobrých zpráv je ale zatím dost, takže to spíše vypadá jen na zpomalení růstu. Jak moc, to záleží na tom, jak brzy se vyjedná příměří.

Jinými slovy, hrajeme o čas. Kdyby měla invaze být delší než pár měsíců, budeme se na konci roku potýkat dle odhadů s padesátiprocentním růstem ceny plynu a dvacetiprocentním růstem cen potravin či pohonných hmot. Jsou to velká čísla, dokonce dost nepředstavitelná, ale poděkujme Západu, že zvolil takovou strategii, která Rusko donutí zasednout k jednacímu stolu. Další zvyšování nákladů by tisíce českých domácností už nemusely vydržet. Bylo by to zkrátka příliš.

Eva Zamrazilová

předsedkyně Národní rozpočtové rady

Souhlasíte s názorem?

-

+55

+

Celkově lze očekávat, že inflace bude vyšší a odeznívat pomaleji, než jsme si mysleli. Ve střednědobém horizontu to může být další rána světové ekonomice po pandemii onemocnění covid-19, což by znamenalo další zpomalení i české ekonomiky.

ČNB by při krocení inflace mohla začít uvažovat o odprodeji části devizových rezerv s cílem posílit měnu na úrovně, které čekala před invazí. Vláda bude postavena před nelehký úkol nahradit výpadky ruského plynu, na nějž by se Česko nemělo nadále spoléhat, ani kdyby se aktuální konflikt podařilo zpacifikovat. Dosažení energetické nezávislosti na Rusku by mělo být strategickou prioritou. Jasný plán je třeba mít ohledně střednědobého potenciálu uhelných elektráren a co nejrychlejší dostavby Dukovan. Na scéně EU by bylo třeba dosáhnout akceptace nejen těchto domácích možností, ale i zrušení obchodování s emisními povolenkami. Krátkodobě by vláda měla prostřednictvím spolupráce úřadů práce s podnikateli zajistit co nejrychlejší uplatnění uprchlíků na trhu práce.

Téměř 80 let nebyla v Evropě válka a lidé zapomněli, že krizové situace s sebou nutně přinášejí negativní dopady na životní úroveň. V tuto chvíli je nutné Rusko co nejvíce ekonomicky i politicky izolovat. Ačkoli se válečný konflikt odehrává na Ukrajině, zažíváme obrovskou míru solidarity. A k solidaritě patří nejen to, že posíláme oblečení a finanční dary na Ukrajinu, ale také třeba to, že budeme muset šetřit. Jde o naši budoucnost, a proto by nutnost dočasného uskromnění nemělo zvítězit nad naším pohodlím.

Vít Hradil

hlavní ekonom Cyrrus

Souhlasíte s názorem?

-

+13

+

Ruská invaze na Ukrajinu bude jednoznačně působit ve směru slabšího růstu české ekonomiky, který letos namísto necelých čtyř očekávám okolo tří procent. Silnější bude naopak inflace, která patrně za celý rok překoná deset procent. Od ČNB čekám zvýšení základní sazby na pět procent a její ponechání na této úrovni po delší dobu. U vlády pak doufám, že odolá pokušení následovat tu předchozí, nezneužije krizovou situaci k dalšímu kropení ekonomiky penězi a místo toho bude pokračovat v rozpočtové konsolidaci.

Jelikož od ostatních účastníků ankety předpokládám podobné zhodnocení situace, nebudu nosit dříví do lesa a zkusím se spíše zamyslet nad dlouhodobými důsledky. Ukrajinská tragédie totiž patrně Evropu trvale promění, a to minimálně ve dvou oblastech bytostně se dotýkajících české ekonomiky.

Putinovo Rusko Evropany fackou probudilo ze snění o energetické koncepci postavené na přízni počasí a Kremlu. Že se jedná o potenciálně sebevražednou strategii, bylo již mnoho let veřejným tajemstvím, a letošní zima jej nekompromisně obnažila. Evropské vlády nyní musí bezpodmínečně přijít s takovým řešením, které podobné situace do budoucna zcela vyloučí.

Znovu nalezené nadšení pro integraci Ukrajiny do EU pak představuje pro Česko jako kulturně i ekonomicky kompatibilní zemi velkou příležitost. Pokud skutečně dojde k většímu sbližování, měli bychom se v něm snažit hrát aktivní roli a pěstovat zde nadstandardní hospodářské i diplomatické partnerství.

Alena Šafrová Drášilová

Autorka knih Základy úspěšného podnikání, lektorka a odborná asistentka na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity

Souhlasíte s názorem?

-

+35

+

Pro vládu, podniky i jednotlivce/domácnosti znamená ruská invaze především pokračování ekonomických problémů způsobených pandemií. Ačkoliv mnozí ekonomové předpovídali postupný návrat do normálu, teď jej očekávat nemůžeme. Finanční trhy zažívají otřesy vyvolané sankcemi západních zemí vůči Rusku a objevuje se i protiruský sentiment investorů, se kterým se setkáváme v pragmatickém světě finančních investic spíš zřídka.

Investoři budou zřejmě vybírat pečlivěji a víc zvažovat rizika. Pandemií poškozené globální distribuční řetězce budou i nadále čelit velkým problémům a s nimi souvisejícímu nárůstu cen dopravy, který se projeví v cenách finální produkce. Některé podniky však už v reakci na pandemii stáhly výrobní kapacity blíž k cílovým trhům a tento trend bude nejspíš pokračovat. Očekávat můžeme i další růst cen energií a pohonných hmot, opět s dopadem do cen na všech úrovních. Obojí povede k vyšší inflaci nebo k jejímu pomalejšímu poklesu.

Poměrně málo se mluví o odchodu povolaných ukrajinských pracovníků. Některé podniky proto budou čelit nedostatku pracovních sil, a ačkoliv ruský trh není pro český export klíčový, jednotlivé firmy mohou být sankcemi i celou situací silně zasaženy. Ekonomiku však mohou postihnout i další negativní aspekty – sledování zpravodajství v pracovní době, obavy z budoucnosti, celkový pesimismus, snížení produktivity nebo omezení zbytných služeb. To vše nejspíš zpomalí obnovu po pandemii a způsobí restrukturalizaci některých odvětví.

Pavel Peterka

hlavní ekonom Roklen Holding

Souhlasíte s názorem?

-

-10

+

Přímé dopady na českou ekonomiku nebudou díky její orientaci na západ významné. Hlavním problémem nejsou přímé dopady, ale naopak ty nepřímé. Už můžeme vidět zhoršení tržní nálady, které se podepisuje na oslabování rizikovějších měn, mezi které patří i česká koruna. A bude hůř. Kvůli významnému zpevňování dolaru dále zdraží dovoz z „dolarových“ trhů, odkud vedle energetických komodit dovážíme technologie. Významným dopadem útoku Ruska bude růst světových cen, který se nevyhne ani Česku. Budou zdražovat především energie, a tím i se zpožděním další položky spotřebního koše.

Lidé by se měli vedle rychlého zdražování a oslabení domácí měny připravit i na zpomalení ekonomiky. Zhoršení tržní nálady a rostoucí rizika se podepisují i na ekonomické situaci, kdy lze očekávat zpomalení růstu. Významným rizikem pro celou Evropu je omezení, či zastavení dodávek energetických komodit z Ruska v reakci na podporu boje Ukrajiny za svou svobodu. Nejistot a rizik spojených nejen s ruskou reakcí je obecně spoustu a těžko je v předstihu spolehlivě předvídat, což celou situaci komplikuje.

Česká vláda by se měla připravovat na finanční i materiální pomoc na Ukrajině i v České republice. Věřím, že čeští občané případný nárůst schodku omluví. Z pohledu ČNB je situace nepříjemná, ale vcelku jasná. Na růst inflace bude muset reagovat zvýšením sazeb a z pohledu slabší koruny bude velmi pravděpodobně dotlačena k intervencím na její posílení podobně jako centrální banka v Polsku.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank a člen NERV

Souhlasíte s názorem?

-

+43

+

Česko se v důsledku války a sankcí musí letos připravit na závažnou stagflační krizi celé ekonomiky. Rozhodující bude míra odříznutí ruských dodávek ropy a plynu. V tuto chvíli je zhruba 66 procent ruské ropy neprodejných, protože možní kupující se obávají embarga ruské ropy. Embargu podléhá například íránská ropa, ale ruská zatím ne. Jestliže přetrvá stav, kdy jsou dvě třetiny ruské ropy neprodejné, benzin a nafta budou v Česku stát kolem 60 korun za litr.

Postupem času, v řádu týdnů až měsíců, se k nákupům ruské ropy mohou osmělit Číňané nebo Indové, což by zdražování ropy ve světě zmírnilo. Na druhou stranu, Západ může své sankce ještě stupňovat a ruské energie plně embargovat nebo Rusko plně odstřihnout od systému SWIFT, jenž umožňuje mezinárodní platby. Takže odhad 60 korun za litr pohonných hmot je pak ještě docela při zdi.

A pochopitelně, nezdraží jen ropa, ale také plyn, tím pádem elektřina. Tím pádem všechno. Česko tak letos naplno prožije pádivou inflaci. Růst cen však primárně nebude hnán poptávkou, ale růstem nákladů. Takže pádivá inflace přivodí ekonomice stagnaci, v horším případě i recesi. Čímž ve výsledku dostáváme právě závažnou stagflaci.

Na druhou stranu, myslet nyní neustále na to, že s každým postavením hrnce na sporák přispívám na kvér a munici, které v Charkově vraždí civilisty, děkuji nechci. To radši tu stagflaci, pokud je naděje, že vraždění skončí.

Kam dál? Ankety Očima expertů na Finmagu:

• Končí mi fixace, co teď? Rostoucí sazby hypoték očima expertů
• Mám koupit akcie Facebooku? Pád na burze očima expertů
• Najde bitcoin dno, nebo nový vrchol? Hlavní kryptoměna očima expertů
• Má stát škrtnout stavebko? Podpora spoření očima expertů
• Mají antivaxeři či kuřáci platit víc? Zdravotní pojištění očima expertů