Předplatit časopis Finmag

Drahé energie udeřily, inflace pádí dál. Máme se bát dalšího zdražování?

Vít Hradil
Vít Hradil
11. 10. 2022

Tuzemská míra inflace dosáhla v měsící září hodnoty rovných 18 procent, tedy o osm desetin procentního bodu víc než v srpnu. A nejinak je tomu v meziměsíčním srovnání. Po nadějných třech měsících, kdy meziměsíční tempo zdražování zpomalovalo, přišla nyní studená sprcha.

Drahé energie udeřily, inflace pádí dál. Máme se bát dalšího zdražování?
Česká inflace zůstává nejvyšší od roku 1993. (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Inflace tak překonala odhad trhu, který počítal se 17,2 % meziročně. Naopak zaostala za prognózou České národní banky (ČNB), která předpovídala 20,4 %. Dlužno ovšem dodat, že prognóza ČNB je již staršího data a česká na svou aktualizaci.

Meziročně bylo zdražování nejvýraznější v kategoriích stravování a ubytování (25,3 %), bydlení (24,9 %) a potravin (21,0 %). Ceny ovšem narostly ve všech oddílech bez výjimky, přičemž nejméně u pošt a telekomunikací (1,0 %), alkoholických nápojů a tabáku (6,0 %) a vzdělávání (7,5 %).

Vývoj meziroční inflace v České republice

Po zohlednění významu jednotlivých kategorií pro útraty Čechů pak na špici zůstává bydlení – včetně nákladů na energie – s příspěvkem k celkové inflaci na úrovni 6,7 procentního bodu. Peněženky ovšem svižně vyprazdňují i potraviny (3,7 pb) a stravování a ubytování (1,5 pb).

Meziměsíční vystřízlivění

Meziměsíční tempo zdražování pak zvrátilo nadějný klesající trend z posledních tří měsíců a nově opět narostlo, když po srpnových 0,4 tentokrát vykázalo 0,8 %. Na toto riziko jsme upozorňovali a není tak velkým překvapením. Zvlášť s ohledem na pokračující postupné propisování dražších energií do účtů domácností nešlo očekávat, že inflace v dohledné době pomine.

Meziměsíčně se největší cenový skok udál u vzdělávání (6,4 %), což je dáno aktualizacemi ceníků u příležitosti začátku nového školního roku. Na sdíleném druhém místě nalezneme bydlení a odívání a obuv (shodně 2,8 %). Oproti srpnu pak zlevnily hlavně rekreace a kultura (-4,4 %), kde se jedná o tradiční efekt slev po skončení hlavní turistické sezony, dále pak doprava (-1,0 %), kde pokračoval pokles cen pohonných hmot, a zdraví (-0,5 %).

V souhrnu byl pak prakticky celý meziměsíční růst cen tlačen zmiňovaným oddílem bydlení, který do něj přispěl 0,8 prozentního bodu. Naopak největší úlevu přinesly rekreace a kultura (-0,3 pb).

Inflace už letos nepoleví

Nejnovější data ovšem nehodnotíme ani jako mimořádně tragická. Kromě nákladů spojených s bydlením lze pozitivně vnímat další zpomalení inflace u potravin, kde pokračuje uklidňování situace nepřetržitě už od května a zdražování se téměř zastavilo. Úleva přichází i od pohonných hmot, byť zde je vzhledem k situaci na trhu s ropou výhled do blízké budoucnosti nevalný.

Za méně příznivý signál naopak považujeme opětovné zrychlení inflace u ryze poptávkových kategorií, jako je odívání, obuv, stravování a ubytování. I zde je sice příčina pravděpodobně z velké části nákladového charakteru, ovšem evidentně se setkává s koupěschopnou poptávkou, což představuje živnou půdu pro další růst cen.

Na našem výhledu pro zbytek roku ovšem v tuto chvíli nemáme důvod nic měnit a nadále tak počítáme s inflací mezi 17 a 18 %, což by celoroční průměr mělo udržet v okolí 16 %. Budeme ovšem zvědavi na reakci ČNB, jelikož se zdá, že právě poptávková inflace, která se již zdála být na ústupu, chytá druhý dech. To by v kombinaci s pokračujícím tlakem proti české koruně mohlo bankovní radu nakonec přimět k původně odmítanému dalšímu zvýšení úrokových sazeb. Pro tuto chvíli ovšem nadále počítáme s jejich stabilitou a budeme společně s ČNB sledovat další ekonomická data.

Kam dál? Inflace na Finmagu:

Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu

Je sport dobrý byznys? Bezpochyby. Když ale je řeč o olympiádě, není to tak jednoznačné. Pořadatelská města totiž stále víc a víc prodělávají. I miliardy dolarů.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

SPORTEM K BYZNYSU

Nejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem

BYZNYS JE HRA

„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu

Ohodnoťte článek

-
47
+

Sdílejte

Diskutujte (2)

Vstoupit do diskuze
Vít Hradil

Vít Hradil

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus. Dříve pracoval například v Raiffeisenbank, kde zastával pozici makroekonomického analytika. Vystudoval podnikovou ekonomiku na Technické univerzitě v Liberci a poté ekonomii... Více

Související témata

energieinflacekomentářspotřebitelské cenystatistika

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne?

Koupit nejnovější číslo