Jako v Mordoru. „Rok blbec“ má už lidstvo dávno za sebou, ty poslední se mu ani neblíží

O tajemném a dlouhém slunečním svitu „bez jasu, jako by bylo Slunce v zákrytu“, víme například ze zápisků Prokopia, byzantského historika a válečného poradce císaře Justiniána (o kterém ještě bude řeč).

Na rok a půl zahalila Evropu, střední východ a část Asie temnota – pro fanoušky J.R.R. Tolkiena: vypadalo to zkrátka jako v zemi Mordor v okolí Orodruiny – a začalo nejstudenější desetiletí za 2 300 let, během kterého spadly teploty v průměru o 1,5 až 2,5 °C. Následky této události zdecimovaly obyvatelstvo, politicky destabilizovaly celé regiony a dost možná způsobily pád Byzantské říše.

Co se proboha stalo?

Rok blbec

K rozluštění této hádanky vědcům posloužily dva nejlepší historické archivy, které příroda má: stromy a ledovce.

Letokruhy dostatečně zachovalých stromových kmenů totiž dokážou prozradit, jak teplý byl daný rok. Michael Baille z Queen’s University v Belfastu takto s kolegy na začátku 80. let minulého století sestavili fascinující „knihovnu“ stromových letokruhů nepřetržitě mapující 7 272 let evropské historie, kterou publikovali v časopise Nature.

Na základě toho Baille později identifikoval, že kolem roku 536 – kdy byly letokruhy velmi tenké a zakrnělé – panovalo extra studené počasí a celkově mizerné podmínky pro růst stromů. Podobné známky byly nalezeny i na skandinávských borovicích a na stromech ze Severní i Jižní Ameriky.

Nimsdai Purja / Project Possible

Byznys jménem Everest. Kolik stojí výstup na nejvýše položený hřbitov na světě?

Je jen velmi málo míst na Zemi, kam chodí lidé tak ochotně a nákladně umírat. Nejvyšší hora na světě je odjakživa magnetem pro zkušené horolezce, v posledních letech ale i pro lidi, kteří mají dost peněz na to, aby si mohli odškrnout další položku z bucket listu. Kolik stojí vstupenka na Mount Everest? A kdo všechno je na něm ekonomicky závislý?

Hlavními podezřelými se staly sopečný výbuch nebo kometa, případně jiné vesmírné těleso, které narazilo do Země. Ačkoliv tato vesmírná teorie není ještě stoprocentně vyvrácena (pere se za ni sám Baille), vědecký konsenzus se kloní k masivnímu sopečnému výbuchu, a to zejména na základě druhého zmíněného archivu – analýzy ledovcových vrtů.

Jednu takovou provedl na švýcarském ledovci harvardský historik Michael McCormick se svým týmem, když zkoumali využití kovů a mincovnictví v 7. století našeho letopočtu. Desítky metrů pod zemí, v ledu, který svým stářím odpovídal roku 536, našli stopové množství vulkanického skla.

A byl to právě Michael McCormick, kdo označil rok 536 za nejhorší rok, kdy šlo být naživu. V roce 2018 reportoval, že Zemi tenkrát postihl masivní sopečný výbuch, který do atmosféry vyvrhl obrovské množství prachu, síry a dalších látek, které odrážely sluneční světlo zpět do vesmíru a ochladily tak planetu o zmíněné zhruba dva stupně. A aby toho nebylo málo, tak v roce 540 a 547 následovaly dva další sopečné výbuchy, které Zemi a její obyvatele uvrhly doslova do doby temna.

Sice stále nevíme, zda bouchly sopky na Islandu, v Severní Americe nebo na jiném kontinentu, výsledky však jsou minimálně dekádu dlouhá zima, sto let trvající ekonomická stagnace a desítky milionů obětí.

Nic nového pod sluncem

Wikimedia Commons

Při pohledu do historie nejsou morové rány následující po výbuchu sopky vlastně nic nového. Ze sedmi obřích sopečných erupcí v posledních 2000 letech jich šest vyústilo v masivní pandemie, které ničily Evropu a střední východ – vedle 536 n. l. i 44 před n. l., 626 n. l., 934 n. l., 1258 n. l. a 1783 n. l. Tuto smrtící korelaci zmiňuje NASA a několik vědeckých článků. Na vině je zmíněný řetězec: výbuch–prach–zatmění–zima– podvýživa–krysy–pandemie.

Mimochodem poslední takový výbuch jsme zažili v roce 1815, když vybouchla indonéská sopka Tambora. Výbuch po sobě zanechal asi šest kilometrů velký kráter, kolem 100 000 obětí a to, že o roku 1816 mluvíme jako o „roku bez léta“. Existují však i poetické dopady této katastrofy – podle dr. Zerefose a jeho týmu sopečná erupce zabarvila nebe do zamlženě žluté barvy, což se projevilo na plátnech malířských mistrů z této doby, např. Williama Tunera (viz obrázek) nebo Edgara Degase. A koukněte na skvělé video od Half as Interesting, jak díky výbuchu Tambory napsala Mary Shelleyová svůj nejznámější román Frankenstein.

Zima, beznaděj a halucinace z podvýživy

Lze si jen těžko představit míru zkázy, kterou tato událost přinesla. Zatímco v roce 2020 lidstvu víceméně stačilo si pořádně mýt ruce, nosit roušku a objednávat si jídlo přes kurýra, rok a půl trvající zatmění slunce přineslo kolaps zemědělství. Plodiny neplodily. A to byl jen začátek.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

---

Koupit Finmag

To, že se jednalo o globální katastrofu, dokazuje, že jí je připisován kolaps močické kultury až v dalekém Peru. Ta byla postavena zejména na pokročilém zemědělství a sofistikovaném systému zavlažovacích kanálů. Jak dodává YouTube kanál Weird History, rok 536 přinesl nejen obrovské záplavy, které zničily močické kanály, ale také nezvykle silný El Niño, který ohřál vodu natolik, že pomřely ryby.

Ale zpátky do Evropy. Rok 536 zastihl Evropu v rozmachu Byzantské říše za císaře Justiniána. Ten se snažil obnovit zašlou slávu Římské říše a dařilo se mu to – kodifikoval římské právo, podnítil mimořádný kulturní rozkvět společnosti a postupně dobýval zpět území od Vandalů a Ostrogótů, kteří v roce 455 vyplenili starý Řím. Jenže to není to první, co si dnes spojujeme s císařem Justiniánem. Jako první si s ním spojujeme Justiniánský mor.

Tato dřívější forma dýmějového moru vznikla někde ve stepích severní Číny a jeho první výskyt byl zaznamenán v roce 541 v egyptském Pelusiu, v jednom z obchodních center byzantské říše. Nedostatek slunce vedl k nedostatku potravy, ten vedl k podvýživě, ta k nefunkčnímu imunitnímu systému a k té se přidal nedostatek vitaminu D, protože prostě nesvítilo slunce. Onemocnění tak doslova kosilo chudé i bohaté.

Nic pro slabší povahy – jako první se objevil hnisavý bolák na dlani, poté na lymfatických uzlinách, boláky se posléze měnily ve vředy a pacienti umírali v horečkách na celkovou sepsi. Příhodné podmínky pro pandemii vytvářela i zima, která zahnala lidi spolu s nakaženými krysami pod jednu střechu do teplých obydlí. A situaci nepomohla ani kosmopolitní byzantská společnost plná obchodníků a vojáků, kteří roznášeli infekci přes půl světa a zase zpátky.

Odhaduje se, že jen v byzantské říši zemřelo kolem 50 milionů lidí – třetina až polovina celého kontinentu. V Konstantinopoli se na ulicích povalovaly hromady mrtvých lidských těl. Úbytek obyvatel znamenal nedostatečný daňový příjem pro říši, což znemožňovalo Justiniánovi efektivně dokončit válečnou kampaň za obnovení Římské říše a udržet si tato území. Východořímskou říši rok 536 natolik oslabil, že to podle historika Kylea Harpera nakonec vedlo k jejímu pádu.

Olovo nad zlato

Rok 536 nešetřil skutečně nikoho. Čínský kronikář Nan Shi psal o „žlutém prachu, který padal z nebe“, mimo to v Číně v létě mrzlo, v srpnu začal padat sníh a region postihl na dva roky hladomor, při kterém například město Šin-čou přišlo o 70 až 80 procent obyvatel. Mongolové byli nuceni migrovat na východ a celým regionem cloumala politická nestabilita. Podobná nestabilita jako v předvikingském Norsku, Dánsku a Estonsku, kde kolabovaly lokální společnosti, jejichž vládci nedokázali nasytit své poddané.

STOP! Líbí se vám text, který právě dočítáte? Pak nám věnujte pár sekund vaší pozornosti. Podobné skvosty pravidelně najdete v našem tištěném magazínu Finmag. A i když jsme ten dnešní odemkli speciálně pro vás, budeme moc rádi, když si náš magazín příště sami koupíte. Je tam toho mnohem víc...

Myslete na nás, až zas půjdete kolem trafiky. Děkujeme!

Někteří vědci (například švédský religionista Folke Ström) dokonce spekulují, že události roku 536 byly inspirací ke vzniku severských mýtů jako Fimbulvetr (Mocná zima) nebo Ragnarök (bájná série katastrofických událostí ústící v konec světa).

Trvalo celé století, než se lidstvo z roku 536 vzpamatovalo – a víme to přesně, znovu díky ledovcům. V ledových vrstvách datovaných zhruba o sto let později (640) McCormick s týmem našli totiž stopy olova. Jeho přítomnost v ovzduší poukazuje na to, že se začalo těžit stříbro, což signalizuje ekonomický růst. Druhý nález olova v roce 660 ukazuje, že se stříbro upevňuje jako měnový standard – nezapomeňme, že McCormickův tým původně zkoumal mincovnictví.

Bohužel, výbuchy sopek jsou ještě nepředvídatelnější než podivné asijské viry. Rok 536 nás však naučil, že lidstvo je ve výsledku daleko odolnější, než se na první pohled může zdát, a že i po té nejdelší noci vždycky přijde rozbřesk.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Etiketa je víc než zákon. Od smrkání do ubrusu k byznysovým manýrům

• Nezastavitelný stroj na prosperitu. Proč jsou města nejlepší vynález všech dob

• Cestovní kancelář Ježíš Kristus. Jak církev vybudovala dokonalý byznys

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag