Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Z Prahy do Šluknova. Na venkově vyděláte víc, pochvaluje si mladý doktor

Markéta Hronová
Markéta Hronová
25. 3. 2024
 32 641
časopis

Vsadil na praktické lékařství. A nelituje. Vratislav Prejzek se z Prahy odstěhoval do Šluknovského výběžku a postupně tam koupil několik ordinací. Přestože má zkušenosti i z Německa, v českém pohraničí je spokojený a úspěšně podniká. Přinášíme vám ochutnávku z nového čísla tištěného Finmagu.

Z Prahy do Šluknova. Na venkově vyděláte víc, pochvaluje si mladý doktor
Lékař Vratislav Prejzek si přesun z Prahy do Šluknova pochvaluje. / Zdroj: Libor Fojtík

Už to dávno nefunguje jako na obvodě v Bezdíkově, kam poslali filmového básníka Štěpána Šafránka. Vratislav Prejzek říká, že si třeba s pacienty dlouze nevypráví, protože by nestihl „obsloužit“ tolik lidí. „Oni to ale ocení. Vědí, že jim pomůžu a na ošetření nemusejí dlouho čekat,“ tvrdí lékař, který se do severočeského Šluknova přesunul z Prahy před devíti lety.

Naučit lidi, že schopnosti lékaře se nedají posuzovat podle toho, zda jim změří tlak, stálo Prejzka několik pacientů, ale on neustoupil. Razí praxi, že je lepší, když si tlak změří člověk v klidu sám doma a hodnoty pak s sebou přinese na vyšetření napsané na papírku. Když tlak měří v ordinaci, mají jej pacienti stejně vždycky vyšší.

Ve Šluknově začínal doktor Prejzek s jednou ordinací, postupně ale přikupoval další, až jich vlastnil v okolí jedenáct, včetně jedné na německé straně hranice – ve městě Zhořelec (Görlitz). „Jsem prostě rozjížděcí typ,“ vysvětluje. „Udržovat byznys mě nebaví, takže ho po čase prodám a vyhlížím něco nového.“

První podnik rozjel – mimochodem – už na vysoké škole, při studiu medicíny. Nejdřív doučoval angličtinu a němčinu pro jednu jazykovou školu, ale pak si řekl, že to zvládne sám a založil si vlastní agenturu. Sídlo firmy měl tehdy u rodičů v obýváku a při tom studoval.

Z Německa do Šluknova

Když se po škole rozhodoval, kde získat zkušenosti, dal na své kolegy, kteří tvrdili, že se člověk nejvíc naučí na okrese. „Vybral jsem si Českou Lípu. Rád jezdím na motorkách a tady se mi to líbilo.“

Jenže záhy pochopil, že si jako lékař na venkově vydělá méně, než kolik měl jako student ve své jazykovce, a tak si našel práci v Německu, ve Freibergu. Tam ale nechtěla žít jeho manželka. „Tehdy si tam člověk před atestací vydělal třikrát víc než v Česku. Vyřešil jsem to nakonec šalamounsky a našel nemocnici přímo na hranicích. Blíž už to nešlo.“

Sophomer
Sophomer

Třetí oko pro lékaře či deník proti depresi. Když startupy léčí

Umějí vylepšit zaběhnuté postupy, zdokonalit prevenci a diagnostiku, urychlit léčbu. Vybíráme startupy, které zapojují umělou inteligenci do boje s Alzheimerovou chorobou, zpřesňují diagnostické testy nebo vám pomohou v boji s depresí.

Přitom ale doktor Prejzek ještě působil u německé záchranky, což situaci stejně komplikovalo – zase nebyl skoro doma. „Tak jsem si nakonec řekl: dobře, sednu si někam na obvod. Bydlíme v Horním Podluží, podíval jsem se tedy na mapu – do trojúhelníku Šluknov, Rumburk, Žitava – a oslovil tamní lékaře, jestli některý z nich neplánuje jít do důchodu.“

Obvodní lékařka ve Šluknově odpověděla kladně a za nižší statisíce korun Vratislavu Prejzkovi svou ordinaci v létě 2014 prodala. To, co musel zaplatit, se mu obratem vrátilo, když pojišťovna proplatila vstupní prohlídky pacientů, kteří od starší lékařky přecházeli do jeho péče.

Ve Šluknově se pak musel nejprve vypořádat se zastaralým zařízením. V ordinaci se ještě psalo na stroji nebo rukou, počítač se používal jen na vkládání výkazů. „Chápal jsem to. Až mně bude šedesát, taky si budu chtít věci dělat po svém, třeba i postaru,“ směje se a vypočítává, co si pak musel všechno pořídit. „Nejprve EKG, pak přibyl ultrazvuk. Když někoho bolí břicho, může to být rakovina. Jenže moji pacienti dostávali termín na vyšetření v nemocnici třeba až za tři měsíce a to mohlo být už pozdě. Tak jsem si utrazvuk sám koupil.“

Postupně pořizoval další přístroje a k nim přibíral nové kolegy a specialisty, získával a rozšiřoval ordinace. „Sehnal jsem třeba jednu endokrinoložku, ale ta chtěla pracovat jen v Jablonci. Tak jsem jí tam otevřel ordinaci, další jsem koupil v České Lípě a v Rumburku, kde nyní také sám působím.“

To bych v Praze nezažil

Koupit ordinaci je podle doktora Prejzka vlastně dost snadné. A přesun z německé nemocnice na pohraniční obvod nebere vůbec jako „kariérní sešup“. Je tady svým pánem, vše si může dělat po svém, a když se snaží, může si i slušně vydělat.

Nechybí mu Praha, divadla, školy, obchody? „Vůbec ne, stejně jsme v Praze do divadel moc nechodili. Do kina si zajedu, to není problém.“ A i když se oblast Rumburku a Varnsdorfu „proslavila“ problémovými vyloučenými lokalitami, doktor Prejzek tvrdí, že na maloměstě, kde se lidé více znají a potkávají, zažil i věci, které by mu Praha dala jen těžko.

Třeba jeden z jeho pacientů byl mistr světa v kickboxu, a tak ještě s jedním lékařským kolegou u něj začal trénovat. „Během dvou let jsem byl v jedné kickboxové kategorii třetí na mistrovství republiky. To bych v Praze nezažil.“

A hned přidá historku o tom, jak se jednou zdravotní sestra, která poskytuje domácí péči, vrátila z jedné vyloučené lokality s tím, že tam na ni lidé pokřikují vulgarity. „Tak jsem si odchytil tři tamní obyvatele a povídám: ‚Tak takhle ne! Jestli se to bude opakovat, sestra už tam jezdit nebude.‘ Od té doby se nic zlého nestalo. Oni si mezi sebou všechno řeknou.“

Jít před proudem

Nyní má mladý doktor ordinaci v Rumburku a poohlíží se, co dál. I když se neustále píše o tom, jak čeští lékaři kvůli lepším platovým podmínkám utíkají do Německa, věří, že se tento trend začne brzy obracet a jeho kolegové se zase budou vracet zpátky. „Já sám nejdu proti proudu, ale před proudem. Ordinaci v Německu jsem prodal v roce 2022, od té doby mě už kontaktovali tři čeští doktoři, že chtějí udělat to samé a jestli bych jim neporadil, jak si zřídit lékařskou praxi v Česku.“

Helena Reichlová
Tomáš Nosil

Odliv mozků ochuzuje každou zemi. Chci Česku vrátit, co mi dalo, říká vědkyně

„Česko je pro mne ideální místo k práci i životu,“ říká úspěšná vědkyně Helena Reichlová v rozhovoru pro nové číslo Finmagu. Do Prahy se nedávno přestěhovala z Drážďan se dvěma malými dětmi a rakouským partnerem. A věří, že je to natrvalo.

Prejzek se jako typický „rozjížděcí typ“ osvědčil i během pandemie covidu. V době, kdy se ještě dělaly především PCR testy, bylo málo odběrových míst. Lidé ze Šluknovského výběžku museli až do Děčína, což bylo zvlášť pro ty bez auta daleko.

Vratislav Prejzek si tedy zjistil, co k provádění testů potřebuje, na parkoviště k ordinaci přistavil dodávku, z okna vytáhl prodlužovačku, o pomoc požádal známého počítačového odborníka a do práce zapojil kolegy. „Jedna ergoterapeutka a jedna sestra zařizovaly výtěry z nosu a zapisovaly údaje pacientů. Tři čtvrtě roku jsme dělali PCR testy pro celý Šluknovský výběžek. Byly placené jako normální odběr biologického materiálu, peníze z testů šly hlavně laboratořím. Až potom přišly antigenní testy, na těch jsme vydělali miliony zase my.“

Věří v kapitalismus a je bytostný optimista. A tak je přesvědčen o tom, že čím horší situace v českém zdravotnictví bude, tím víc se to pak zlepší. „Když se rozhodne mladý lékař pro malé město, nebude proti němu za prvé stát tak velká konkurence – a tedy získá hned hodně pacientů, z nichž většina bude relativně málo komplikovaná. A tím pádem vydělá hodně peněz.“ Vratislav Prejzek si prostě myslí, že český venkov je pro mladé lékaře velmi zajímavá příležitost, šance. A že jich tam bude přibývat.

(...)

Zaujalo? A to je jen polovina článku o mladých doktorech, kteří uspěli na venkově. O Kateřině Petit, která se o ordinaci ve středočeské Jesenici dělí se svou matkou, se dočtete v novém čísle Finmagu, který před pár dny zamířil do trafik. Kromě toho v něm najdete spoustu zajímavých textů, a to nejen o propojení medicíny a byznysu.

Daňové přiznání online

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Ohodnoťte článek

-
90
+

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze
Markéta Hronová

Markéta Hronová

Redaktorka Hospodářských novin, v současnosti na mateřské (ne)dovolené. Věnuje se především vzdělávání a tématům souvisejícím se zdravotnictvím či sociální oblastí.

Související témata

byznysčasopisFinmaglékařimedicínapodnikáníPodnikavé ČeskoÚstecký krajvenkovzdravotnictví
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo