Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Nižší zdanění práce? Líbivý návrh NERV, který se zatraceně nepovedl

Pavel Kohout
Pavel Kohout
22. 2. 2024
 8 364
komentář

Snižme odvody z nízkých mezd a kompenzujeme to jiným zdaněním. Tak zní jeden z celkem 37 návrhů prorůstových opatření Národní ekonomické rady vlády (NERV). Na první pohled to zní líbivě, kdo se ale na návrh podívá blíž, zjistí až neuvěřitelné souvislosti.

Nižší zdanění práce? Líbivý návrh NERV, který se zatraceně nepovedl
Zdanění práce patří v Česku dlouhodobě k nejvyšším na světě, a to včetně chudých lidí (ilustrační foto) / Zdroj: Michal Hron / Midjourney

Pro lidi s relativně nízkými mzdami navrhuje NERV výrazně snížit zdanění práce, tedy celkové odvody státu včetně daně z příjmů fyzických osob a sociálního a zdravotního pojištění. Výpadek na příjmech státu bude plně kompenzován zvýšením jiných daní, které tolik nesnižují motivaci k práci.

NERV v bodě 7 svého rozsáhlého dokumentu z ledna letošního roku tvrdí, že by toto opatření zvýšilo objem pracovní síly a snížilo motivaci zůstávat v šedé ekonomice (nebo na sociálních dávkách). Nakonec by z toho mohly těžit právě i firmy a tedy i ekonomika jako celek.

Jenže, jak že jsme na tom s odvody na zdravotní a sociální pojištění? Stejná zpráva NERV jen o pár stran výše konstatujte, že „český trh práce dlouhodobě vykazuje výrazný převis poptávky nad nabídkou“. A že „tyto převisy jsou zřejmé v celém spektru profesí, odvětví a řadě lokalit“.

Na jedné straně tu tedy stojí návrh snížit odvody zaměstnanců s nízkými mzdami, na straně druhé je ovšem konstatování faktu, že český trh práce vykazuje převis poptávky po pracovní síle v celém spektru profesí a odvětví.

Dává to tedy vůbec smysl?

Flexicurity není spásou

Každé ekonomické opatření funguje v určitém kontextu. Zvýšení nebo snížení daní může mít odlišné důsledky v závislosti na stavu ekonomiky, eventuálně konkrétního zdaněného sektoru. Smysl by tedy toto opatření dávalo, jen kdyby nezaměstnanost v sektoru osob se základním vzděláním byla velmi vysoká.

Tak se na to podívejme. Poslední údaje OECD uvádějí u výše definované kolonky nezaměstnaných v Česku hodnotu bezmála 11,8 procenta. To sice může vypadat jako vysoké číslo, ovšem v porovnání například s Finskem (12,8 procenta), Švédskem (18,1 procenta) anebo dokonce se Slovenskem (38 procent) to není žádná velká tragédie.

Pokud bychom chtěli dosáhnout hodnoty srovnatelné dejme tomu s Velkou Británií (4,9 procenta), spíše bychom se měli vydat cestou flexibilnějšího trhu práce. Na druhou stranu, ani onen hojně opěvovaný dánský systém flexicurity (vysoké pružnosti trhu práce a zároveň vysoké podpory v nezaměstnanosti a rychlého přeškolování zaměstnanců na státní útraty) zjevně příliš nefunguje.

Na pomoc si opět vezměme statistiku: pokud jde o míru nezaměstnanosti osob mladších 25 let, tedy jiné zranitelné skupiny, Česku zde patří sedmá příčka s mírou nezaměstnanosti 6,1 procenta pro muže a 8,4 procenta pro ženy. Lépe jsou na tom Japonsko, Mexiko, Německo, Korea a Izrael (v rámci OECD).

A ono Dánsko? Nezaměstnanost mladých je tu ve výši 14 procent…

Kdo chce práci, najde si ji

Celkově z dat vyplývá spíše jiný obraz: že nejvíce jsou nezaměstnaností ohroženi lidé ve věku nad 25 let se základním vzděláním, kteří zhusta patří do kategorie dlouhodobě nezaměstnaných. To asi není nic převratného.

Existuje ale nějaká možnost pomoci právě jim? NERV navrhuje zjednodušit a zmírnit proces oddlužení, což je možná nadějná cesta. Rozhodně nadějnější než horkou jehlou šité nesystémové daňové změny.

Na druhou stranu si přiznejme, že pokud si někdo v ekonomice s rekordně nízkou mírou nezaměstnanosti nenajde práci, pak to nejspíše znamená, že si ji opravdu seriózně najít ani nechce. A změnit jeho názor by bylo krajně obtížné.

Snad by pomohlo velmi zásadní seškrtání sociálních dávek a příspěvků na bydlení, do toho se však žádná vláda jen tak nepohrne.

Zdaňme i to, co neexistuje

Za pozornost stojí i návrhy NERV ohledně nahrazení výpadku inkasa sociálního a zdravotního pojištění. Patří mezi ně například zavedení spotřební daně na tiché víno, vyšší spotřební daně u zdravotně škodlivých aktivit, zboží a služeb, vyšší zdanění aktivit škodlivých pro životní prostředí a změnu klimatu, zvýšení sazeb DPH, vyšší zdanění bohatství (majetek, dědictví) včetně vyšších sazeb daně z nemovitostí nebo zvýšení daňové progrese.

Úplnou perličkou je pak návrh danit „potenciální hodnotu“ nemovitostí. Vlastníte pozemek, ale budete platit daň, jako kdyby na něm stál už mrakodrap. Geniální!

Snížení odvodů z nízkých mezd by navíc jen dále přispělo k dovozu zahraničních pracovníků. Už nyní v Česku pracují lidé z různých exotických částí světa, mezi jinými z Nigérie, Thajska, Kazachstánu, Filipín a dokonce i z Řecka nebo z Itálie; čímž seznam zdaleka není vyčerpán.

Nic proti nim: každý, kdo poctivě pracuje, by měl být vítán. Spíše jde o to, že tento krok by přispěl k dalšímu prohloubení profilace české ekonomiky jakožto levné montovny a neméně levného logistického centra.

Jinými slovy, prohloubili bychom svoji pozici levné montovny, dále bychom se vzdálili od koncepce znalostní ekonomiky založené na kvalifikované pracovní síle, ale zato bychom si zdražili bydlení.

NERV má sice některé docela dobré nápady, tento však mezi ně rozhodně nepatří.

Autor je bývalý člen Národní ekonomické rady vlády, nyní působí v čele investičních fondů Algorithmic SICAV.

Daňové přiznání online

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Ohodnoťte článek

-
5
+

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze
Pavel Kohout

Pavel Kohout

Ředitel Algorithmic Investment Management a strůjce investičních fondů Algorithmic SICAV. Dřív pracoval mimo jiné pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF, spoluzakládal finančněporadenskou... Více

Související témata

ekonomikaflexibilitakomentářmotivacenezaměstnanostodvodyprácesociální dávkytrh prácezaměstnancizdanění
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo