Články na téma: zdanění

Zaměstnanecké akciové plány, často označované zkratkou ESOP, rostou na popularitě. Svědčí o tom i množství dotazů, které se týkají i složité problematiky danění zaměstnaneckých akcií. Ve spolupráci s poradenskou společností Grant Thornton přinášíme otázky a odpovědi k ESOP programům, které firmy expertům této společnosti kladou nejčastěji.

Den daňové svobody, tedy datum, kdy přestáváme pracovat na stát, bylo podle jedněch minulý týden, druzí tvrdí, že teprve tento. Jak je možné, že se tohle datum liší? A co nám ukazuje? A může snad jeho pravidelné vyhlašování přispět k tomu, že nás stát bude kasírovat méně? Praxe zatím ukazuje, že tomu bude spíš naopak.

Po pětadvacáté vyhlašuje letos think tank Liberální institut Den daňové svobody. Mediálně vděčný „svátek“ má upozornit na míru přerozdělování v ekonomice. Tedy na to, o jakém množství z peněz, které vyprodukujeme, nemůžeme rozhodovat přímo. Odevzdáme je jako daně.

Daně jsou krádež – s tímto názorem se na sociálních sítích setkáváme dnes a denně. Toto tvrzení je ovšem mylné. Daně nejsou krádež, ale něco mnohem horšího. Jde to snad ale vymyslet lépe? Pojďme se na to podívat.

Snižme odvody z nízkých mezd a kompenzujeme to jiným zdaněním. Tak zní jeden z celkem 37 návrhů prorůstových opatření Národní ekonomické rady vlády (NERV). Na první pohled to zní líbivě, kdo se ale na návrh podívá blíž, zjistí až neuvěřitelné souvislosti.

Vláda není žádná „nejvyšší moudrost“, která by byla schopná určovat správnou cenu lidské práce. Proto by měla regulaci zaručených mezd jednou provždy pustit k vodě.

Část lidí bude vyhledávat hazardní hry za všech okolností, zrušené herny jim v tom nezabrání. Když obce zakážou automaty nebo kasina, hráči se přesunou do nelegálních provozoven. Kdyby byla regulace rozumná a hráči byli pod kontrolou, ubylo by závislých mezi nimi a stát by na tom vydělal, tvrdí v rozhovoru pro magazín Fínmag Jan Řehola, ředitel Institutu pro regulaci hazardních her.