Nezaměstnanost

Téměř 70 % zaměstnavatelů plánuje v příštím roce zvýšit mzdy. Nejčastěji půjde o navýšení do pěti procent, téměř každá čtvrtá firma ale plánuje přidat v rozmezí pěti až deseti procent. Vyplývá to z podzimního šetření Hospodářské komory Komorový barometr mezi 448 podniky napříč obory a regiony ČR.

Podíl lidí bez práce v posledních měsících plíživě roste a v říjnu se dostal na nejvyšší úroveň od března 2017. Za mírným nárůstem oproti září jsou sezonní práce, uvedl Úřad práce. Podle analytiků stojí za nárůstem nevalná forma průmyslu a čekání na oživení v Německu.

Důvěra v českou ekonomiku zaznamenala v říjnu nečekaně pozitivní růst. Dosáhla nejvyšší hodnoty od pandemických let. Pozitivní očekávaní navíc vykazují nejen spotřebitelé, ale i podnikatelé. Jsou ale i odvětví, kde důvěra klesala.

Postavit si byznys na tom, že si necháte platit za seřvání jako od šéfa? Zní to možná absurdně, ale v Číně tento zcela nový segment podnikání aktuálně bují. Lidé tam platí za to, že mají kde předstírat, že jsou zaměstnaní. „Prodávám důstojnost,“ říká majitel tamní firmy Pretend To Work – jedné z mnoha, která nový trend zachytila.

Podle údajů z Úřadu práce je květnový podíl nezaměstnaných osob letos zatím nejnižší. Jenže jindy už v tomto měsíci lidé z trhu mizí na sezonní pozice. Na květen je tedy nezaměstnanost nezvykle vysoká. Jenže to ještě neznamená, že snadno najdete svého člověka. Ačkoli – data naznačují, že možná půjde sehnat třeba dřív nedostatkového ajťáka.

Na první pohled to zní neuvěřitelně: děti raději studují gymnázia a následně humanitní obory na vysokých školách, než aby šly na učňák, průmyslovku nebo alespoň na technicky zaměřenou vysokou školu. Výsledkem prý je, že ze škol vycházejí lidé, které firmy nepotřebují. Jenže realita je o pořádný chlup složitější. A řešení existuje už léta.

Nezaměstnanost v Česku se letos v březnu mírně snížila. Podíl lidí bez práce klesl na 4,3 %, což oproti únoru znamená rozdíl o desetinu procenta. Z pohledu zaměstnavatelů ale zůstává situace na pracovním trhu složitá – firmy sice postupně navyšují nabídku volných míst, stále však narážejí na nesoulad mezi požadovanou kvalifikací a nabídkou pracovníků.

Česko věří, že bude líp. Důvěra v tuzemské hospodářství je nejvyšší od poloviny roku 2022. Tak vyznívají výsledky dnes zveřejněného průzkumu Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Ukrajinci se po letech dominance Slováků stali aktuálně nejpočetnější cizineckou skupinou na českém trhu práce. Vyplývá to z podrobných statistik, které v aktuálním vydání magazínu Českého statistického úřadu Statistika&My zanalyzoval ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Dalibor Holý. „Třebaže ukrajinští pracovníci působí v Česku dlouhodobě, v posledních dvou letech situaci výrazně proměnil příchod válečných uprchlíků,“ píše.

Nezaměstnaných přibývá, volná místa ubývají, naznačuje čerstvá statistika z úřadů práce. Přesto je ale nezaměstnanost v Česku nejmenší v Evropské unii.

Španělsko je z pohledu loňského vývoje nejúspěšnější zemí mezi ekonomicky vyspělými státy sdruženými v organizaci OECD. V ekonomickém růstu předstihlo dokonce i Spojené státy. Ještě před pár lety přitom bylo symbolem předlužené upadající země. Co za tímto „zázrakem“ stojí a co si z toho může odnést Česko?

Tržby v maloobchodě se v srpnu reálně zvýšily meziročně o 5,3 % a meziměsíčně o 0,1 %. Překonaly odhady analytiků, kteří aktuální čísla hodnotí jako jednoznačně pozitivní vývoj pro celou českou ekonomiku. Na růstu tržeb přitom profitují zejména internetové obchody.

Registrovaná míra nezaměstnanosti v Česku dosáhla v srpnu hodnoty 3,8 procenta a zopakovala tak výsledek z předchozího měsíce. Trh práce se po předchozím růstu nezaměstnanosti už dokázal vyrovnat se zpřísněním podmínek zaměstnávání brigádníků.

Registrovaná míra nezaměstnanosti v červenci oproti předchozímu měsíci narostla o 0,2 procentního bodu a dosáhla hodnoty 3,8 %, uchazečů o práci bylo i 10 327 víc. Vysátý trh práce představuje podle ekonomů problém hlavně pro sektor stavebnictví.

Maloobchodní tržby se v červnu reálně zvýšily meziročně o 4,4 % a meziměsíčně o 0,7 %, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle ekonomů se naděje vkládané do letošního dynamického oživení spotřebitelské poptávky zatím příliš nenaplňují.

Zaměstnanci v Česku vnímají ochlazení trhu práce, jen šestina ještě letos změní místo. Vyplývá to z průzkumu společnosti Předvýběr.cz.

Mladí Evropané (a Češi nejsou výjimkou) volají po pracovních postřižinách – kratší pracovní době za stejné peníze. Řekové však zaměstnavatelům usnadňují nařizovat šestidenní pracovní týden. Přiměl je k tomu zejména nedostatek pracovníků, tedy stejný problém, který brzdí českou ekonomiku.

Česká míra nezaměstnanosti zůstává jednou z nejnižších v EU, což škrtí rozvoj byznysu a tuzemské ekonomiky. V porovnání s ostatními evropskými státy je Česko také zemí s jednou z nejdelších rodičovských dovolených. Nabízí se proto úvaha, která mnohé zaručeně zvedne ze židle: rodičovskou dovolenou zkrátit a motivovat tak lidi k rychlejšímu návratu do práce. Pomůže to?

Žádat o podporu v nezaměstnanosti můžou i živnostníci. Jaké podmínky musí OSVČ splnit, jak dlouho lze podporu pobírat, z čeho se počítá a jak na žádost? Dočtete se v našem velkém přehledu.

Svaz průmyslu a dopravy nedávno představil vizi hospodářské politiky ČR na příštích šest let. Pro úspěšnou transformaci navrhuje celkem sedm strategických pilířů. Některé jsou schůdné, jiné ale naprosto nereálné. Pojďme se dnes společně na tento návrh podívat, alespoň na některé jeho body.

Podíl služeb na hrubém domácím produktu, hrubé přidané hodnotě i zaměstnanosti je v Česku nižší, než je běžné v zahraničí. V příštích letech by se měl zvyšovat, sektoru ale dál hrozí nedostatek pracovních sil, vyplývá to z analýzy Asociace malých a středních podniků (AMSP).