Vláda drtí firmy skrytými daněmi. Teď řeší absurdní změnu u koncesionářských poplatků

Chodíte snad do práce sledovat televizi? Ministr kultury Martin Baxa to nejspíš předpokládá. A tak navrhuje, aby firmy platily koncesionářské poplatky podle počtu zaměstnanců – čím víc jich mají, tím vyšší částku uhradí.

Tento princip obsahuje přepracovaná novela zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, kterou Baxa představil v květnu. Je to jednoduché, zato absurdní. Copak mají lékaři a zdravotní sestry v nemocnici, dělníci na výrobní lince v mladoboleslavské škodovce, horníci v OKD nebo pokladní v hypermarketu čas na to, aby při práci sledovali veřejnoprávní média?

Zaplaťte. A rovnou dvakrát!

Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy, správně upozorňuje, že stát nutí firmy platit za služby, které nevyužívají, což není nic jiného než jejich skryté zdanění.

Pravda, nové koncesionářské poplatky, pokud budou v představené podobě schváleny, firmy nepoloží. Malé firmy zaměstnávající od 25 do 50 lidí zaplatí pětinásobek budoucích poplatků (5 x 205 Kč) a velké firmy, pro které pracuje 500 a víc zaměstnanců, jejich stonásobek.

Nebudou to ale zanedbatelné náklady. Velká firma by měla od počátku příštího roku na poplatcích ročně vydat téměř čtvrt milionu, 180 tisíc za televizní poplatek a 66 tisíc za rozhlasový.

V současnosti platí firmy poplatky podle počtu televizních a rozhlasových přijímačů. V době, kdy s přechodem na průmysl 4.0 vybavují automatické stroje a robotizované linky obrazovkami zobrazujícími jejich činnost operátorovi (podle zákona přístroji způsobilými k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového nebo televizního vysílání) však jejich platby za rozhlas a televizi rychle rostou. Ve firmě by se mohly stávat nákladem, který brzdí digitalizaci.

Vláda to vzala na vědomí a vyhověla požadavku majitelů firem, aby za tato zařízení poplatky platit nemuseli. Úlevy se však firmy nedočkaly. Vstřícný krok ministr zabil návrhem platit poplatek podle počtu zaměstnanců. Jeden nesmysl tak vystřídal nesmysl druhý.

Dá se snad navržený způsob spláchnout argumentem, že obdobně přísně a nesmyslně to mají nastaveno u firem v Německu?

Je přitom otázkou, zda firmy mají vůbec koncesionářské poplatky platit. Jakou veřejnou službu jim televize nebo rozhlas vlastně poskytuje?

Nasnadě je také (principiální) otázka: Proč má majitel firmy hradit poplatek dvakrát – jednou za domácnost a podruhé za firmu?

Financování jinými způsoby

Pokud bude nový zákon o koncesionářských poplatcích schválen, vláda hodí za hlavu další ze svých slibů. Možná si vzpomenete, že Baxa po svém nástupu do úřadu zvěstoval, že koncesionářské poplatky se zvyšovat nebudou.

„V koalici jsme se shodli, že se hospodaření České televize nebude řešit zvyšováním koncesionářských poplatků. Myslím, že je to správný krok,“ řekl tehdy ministr kultury. A dodal, že financování se může zajistit „jinými způsoby“.

„Jiný způsob“ návrh novely obsahuje. Je jím osvobození televize i rozhlasu od plateb DPH, což jen ČT přihraje kolem 400 milionů ročně, se kterými dosud nemohla kalkulovat.

To je však málo. A tak ministr navrhuje zvýšení koncesionářských poplatků za obě média a rozšíření jejich plátců na majitele počítačů, tabletů a mobilů. Tím média získají zhruba třikrát větší sumu než v daňové úlevě.

Sliby, které se nepotkaly s realitou

Nad vyššími poplatky by byznys nejspíš neláteřil, pokud by neměly podobu daně (ze zaměstnance) a pokud by byly ojedinělým vládním počinem, který ho zatíží. Jenže vláda už firmám naložila vyšší daň z příjmu právnických osob, jinak daň firemní či korporátní. Zvýšila ji z 19 na 21 procent. A vyšší daně pro byznys – kdo by se toho na startu Fialovy pětikoalice nadál?

Kromě toho už dal kabinet najevo, že nedodrží slib snížit odvody zaměstnavatelů o dva procentní body, který zakotvil ve svém původním programovém prohlášení z ledna 2022. Nemůžeme si to dovolit, vzkázal a upozornil na stamiliardové deficity rozpočtu.

Jak tohle shrnout? Nabízí se slova, která v návalu upřímnosti v roce 2002 pronesl sociální demokrat Bohuslav Sobotka, tehdy ministr financí ve vládě Vladimíra Špidly: „Naše sliby nebyly v souladu s ekonomickou realitou.“

Na politiku vlády Petra Fialy padne tento výrok jako ulitý.

Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu

Je sport dobrý byznys? Bezpochyby. Když ale je řeč o olympiádě, není to tak jednoznačné. Pořadatelská města totiž stále víc a víc prodělávají. I miliardy dolarů.

Zdroj: Finmag

SPORTEM K BYZNYSU

Nejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem

BYZNYS JE HRA

„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu

Koupit Finmag