Jdeme po vás, za úspěch se platí! Snaha zavést bankovní daň říká o Česku jen to nejhorší

Žádnou bankovní daň nepřipravuji, ale o bankovní dani se debatuje a těžko říci, jak taková debata skončí, prohlásil minulý měsíc ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Narážel tím na to, že Starostové a nezávislí (STAN), tedy další vládní strana, o zavedení této daně uvažuje.

Na bankovní dani jako takové samozřejmě není nic neobvyklého, v Evropě existuje v mnoha zemích a jejich počet se stále rozšiřuje. Pozoruhodné ale je, jak se u nás možné zavedení bankovní daně zdůvodňuje. A jak by mohla být konstruována.

Zdá se, že snaha zavést sektorovou daň na banky je v Česku minimálně zčásti hnána podvědomým protikapitalistickým, protitržním myšlením. Snahou o zneužití podnikatelského umu, jehož úspěšné tažení logicky vede k vytoužené odměně v podobě inkasování zisku.

Bez ohledu na to, že finanční instituce se u nás občas chovají opravdu problematicky a české dcery zahraničních bank mají ke klientům a společnosti přístup, na jaký by si doma netroufly, takové myšlenky v důsledku ohrožují volný trh. A svobodné podnikání k tomu.

Zpackaná windfall tax

Současnou diskusi o bankovní dani (ano, není první a pravděpodobně ani poslední) odstartovalo ministerstvo obchodu a průmyslu pod vedením Jozefa Síkely, kterého do vlády nominovalo právě hnutí STAN. Síkelův resort na ministerstvo financí poslal analytický materiál, který bankovní daň zmiňuje a mimo jiné se u ní píše, že banky v Česku jsou oproti zbytku EU vysoce ziskové.

Síkela, sám bývalý bankéř působící kdysi ve skupině Erste, která mimo jiné ovládá Českou spořitelnu, tím naznačuje, že „je kde brát“. Číst to lze přitom různě; na jednu stranu si lze říci, že kdo jiný by měl lépe vědět, jak jsou na tom české banky, než ten, kdo byl ve vedení té největší. Na tu druhou nám to ale naznačuje, že kdo má velký zisk, ten má být i více zdaněn.

Má stát sebrat firmám část zisku? Válečná daň očima expertů

Nehledě na to, že jde svým způsobem o pokus vstoupit do stejné řeky dvakrát. Současná snaha o zavedení bankovní daně u nás totiž souvisí s tím, že se příliš nepovedla takzvaná windfall tax, tedy daň z mimořádných zisků. Tu vláda schválila v listopadu 2022 a pro vybrané sektory (energetika a bankovnictví) ji zavedla od začátku minulého roku.

Měla to být daň, která by částečně snížila mimořádnou ziskovost bank dosaženou díky vyšší inflaci. Spolu s ní rostly i úroky nabízené Českou národní bankou (ČNB), u které si banky mohou uložit své „přebytečné“ prostředky. To snižuje inflaci, ale zároveň se bankám královsky vyplácí. Jenže než diskuse o windfall tax vůbec doběhla a než byla daň fakticky zavedena, banky se na ni „připravily“.

Zatímco si tak stát jen od bankovního sektoru sliboval přísun 33 miliard do rozpočtu, do státní kasy přitekla sotva miliarda. Zisk si banky snížily nákupy určitých aktiv a také vyššími úroky klientům. Ministr financí Stanjura a třeba i šéf poslanců ODS Marek Benda to chtějí „prověřit“ a politici ze STAN otevřeně mluví o tom, že ona sektorová daň může být právě náhradou za windfall tax.

Volby se blíží, korunky sem

Dalším důvodem pro zavedení sektorové daně na banky může být to, že současná vláda definovala sama sebe jako kabinet „rozpočtové odpovědnosti“. V pojetí vládní koalice to znamená co nejnižší schodky státního rozpočtu. A jak kabinet předvedl v konsolidačním balíčku, přes všechnu rétoriku je jedno, zda snížením výdajů, nebo zvýšením příjmů pomocí vyšších či úplně nových daní.

Nenažraný stát u windfall tax nezůstane. Je tohle začátek nové éry?

Peníze z bank by se tak hodily. A nejlépe, pokud by přišly ještě před parlamentními volbami. A i kdyby to snad nevyšlo, hodily by se i „nepřímým“ způsobem; Stanjura sice bankovní daň odmítá, ale nebyl by proti tomu, aby banky „pomohly“ státu s jeho výdaji jinak. Například tím, že nakoupí dluhopisy Národní rozvojové banky, která by peníze následně použila třeba na budování potřebné veřejné infrastruktury.

To zní přece skvěle, tak v čem je problém, ptáte se? Minimálně v tom, že to mohou banky dělat i bez intervence státu. Mohou to fakticky dělat kdykoli je to pro ně výhodné. A pokud to pro ně výhodně není, tyhle dluhopisy zkrátka kupovat nebudou. Nehledě na pochyby, zda Národní rozvojová banka bude schopna být při výběru projektů dostatečně efektivní.

O něco podobného se ostatně už kdysi pokusil bývalý premiér Andrej Babiš (ANO). Banky tehdy měly přispívat do Národního rozvojového fondu, který ale neměl pořádné projekty. Finanční instituce tak peníze neposlaly a celé to skončilo jako trapná fraška.

Ve vyspělých zemích se to přitom má s bankovní daní jinak: minimálně oficiálně se zdůvodňuje snahou posílit stabilitu bankovního sektoru, národního hospodářství či jako cesta, jak získat zpět prostředky, které státy vydaly na záchranu bank v době finanční krize. A že jich nebylo málo.

Například zdanění bankovních transakcí má omezit jejich počet či některé bankovní operace a tím omezit možná rizika, vyšší zdanění dividend vyplácených do zahraničí má zlepšit platební bilanci státu, vyšší zdanění velkých bank posílit postavení menších finančních institucí a zvýšit konkurenci.

To už zní docela jinak, než zdanění příliš velkého zisku či dokonce „potrestání“ bank za to, že unikly jiné dani…

Co je to sektorová daň

Sektorová daň označuje daň, kterou se zatíží výlučně podniky z určitého průmyslového sektoru. V Česku se v minulosti mluvilo například o speciální dani pro pojišťovny, banky, telekomunikační firmy nebo třeba největší internetové firmy.

Na konci roku 2022 byla schválená takzvaná windfall tax neboli daň z neočekávaných zisků. Tři roky (v letech 2023–2025) ji mají platit banky, firmy vyrábějící a prodávající energie, firmy petrolejářské a firmy těžící fosilní paliva. Neočekávané zisky jim přinesla válka Ruska s Ukrajinou.

Nebezpečný precedens

Je ale snad tohle obraz Česka, kterým se chceme prezentovat ve světě? Vážně chceme úspěšné trestat tím, že je zdaníme vyšší sazbou namísto toho, abychom si jejich úspěchu vážili a profitovali z jejich vyšších odvodů?

Pokud budeme zdaňovat nějaké firmy jen proto, že mají vyšší zisk než jiná odvětví, případně že měly vyšší zisk v průběhu nějaké krize, proč potom nezdanit třeba internetové obchody a rozvážkové služby? A neměly by být mimořádně zdaněny také telekomunikační společnosti? A co třeba některé startupy? Neměla by na ně být uvalena nějaká speciální daň?

Samozřejmě, existují odvětví, které chce stát a společnost potlačit a existují činnosti, které chce naopak podpořit. Jenže činnosti, které jsou považované za společensky nežádoucí (typicky konzumace alkoholu či kouření) jsou zdaňovány jinou daní – speciální daní spotřební označovanou za „daň z hříchu“. Protože pití a užívání drog, i těch legálních jako jsou alkohol a tabák, je pokládáno za hřích.

Ovšem půjčování peněz, tedy bankovnictví, už dávno za hřích nepovažujeme. Pokud nejde přímo o lichvu, nikomu neškodí, spíše prospívá. Jeho zdaněním bychom si navíc vpustili do našeho systému i naší mentální mapy myšlenku, že lze někoho zdanit víc než je obvyklé jen proto, že víc vydělal.

To by ovšem vedlo k tomu, že ne každý by pak chtěl vydělávat. A hlavně: ne každý by chtěl podnikat. Přitom právě podnikání, snaha inovovat, růst a tím více vydělávat je to, co žene ekonomiku dále.

Možná, že už to takhle ale někteří lidé cítí. A proto jsme tam, kde jsme.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Zaměstnanecké akcie? Nekonečný příběh, nad kterým zůstává rozum stát

• Důchody v ČR jsou časovaná bomba. Pozor na stát, ať s vámi moc nezamete

• Rovní a rovnější. Proč zdanění tichého vína nejspíš neprojde

Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu

Je sport dobrý byznys? Bezpochyby. Když ale je řeč o olympiádě, není to tak jednoznačné. Pořadatelská města totiž stále víc a víc prodělávají. I miliardy dolarů.

Zdroj: Finmag

SPORTEM K BYZNYSU

Nejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem

BYZNYS JE HRA

„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu

Koupit Finmag