Rovní a rovnější. Proč zdanění tichého vína nejspíš neprojde

Když byl schválen vládní konsolidační balíček, ukázalo se, že se zvyšuje kdejaká daň. Rostla daň firemní, zvýšily se odvody živnostníkům, novým nemocenským pojištěním se fakticky zdanily platy zaměstnanců, vzrostly některé spotřební daně, majitelé nemovitostí platí za svůj majetek víc…

Přirozeně, bylo potřeba získat peníze do státního rozpočtu a zároveň šlo o to, aby svůj díl břemene nesli všichni. 

Existuje ale skupina lidí, kterým část daní neroste, respektive pro které dál platí nepochopitelná výjimka: výrobci a dovozci nešumivého vína a nulová spotřební daň na takzvané tiché víno.

Ministr financí Zbyněk Stanjura teď sice naznačuje, že se to možná brzy změní, ale pravda bude nejspíš opačná. Tak jako už několikrát v minulosti.

Není alkohol jako alkohol

Nulová spotřební daň na tiché víno je zarážející z několika důvodů. Například proto, že stát běžně „trestá neřesti“, ke kterým patří i pití alkoholu, poměrně vysokými spotřebními daněmi. Pivo nebo tvrdý alkohol spotřební dani neunikly, o tabáku v nejrůznějších formách nemluvě. Argumentace je jednoduchá: vyšší daně alkohol a cigarety prodražují, takže se snižuje jejich spotřeba. A kdyby ne, aspoň bude víc peněz na mírnění následků jejich konzumace. 

Konečně co se alkoholu týče, podle národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila je nebezpečnější než heroin. A ekonomické odhady celkových společenských nákladů spojených s konzumací alkoholu dosáhly loni 50 až 57 miliard korun, tedy 0,7 až 1,2 procenta HDP. A to vážně není málo.

Ve víně je ale, pravda, stejný alkohol jako v destilátech a v pivu. Neno je v něčem jiný? Proč by se měl danit jinak? A proč se daní šumivé víno, ale víno tiché, tedy víno bez bublinek, zůstává bez spotřební daně? Násobí snad bublinky nepříznivé účinky alkoholu na zdraví?

Pití je kultura

Obvykle se nulové zdanění tichého vína zdůvodňuje tím, že pít víno je součástí naší, a jmenovitě pak moravské, kultury. Že pěstování révy vytváří kulturní krajinu a že jde o podporu malých producentů vína, případně výroby vína jako tradičního hobby některých moravských krajů.

I nulová sazba na tiché víno má u nás tradici. Už od roku 1999. A i tehdy se spotřební daň na víno rušila, protože její sazba byla tak nízká, že náklady na výběr překračovaly výnos. Od té doby všechny pokusy tiché víno zdanit vždycky ztroskotaly.

A že jich bylo! Tiché víno se například pokoušel jako ministr financí zdanit Miroslav Kalousek. I on ale narazil na onu ochranu tradic, případně na jiný typ úhybných manévrů. Tím nejčastějším je, že by to zničilo „naše vinaře“.

Kromě daní ostatně ničí naše vinaře každou chvíli něco. Je zvláštní, že zrovna oni tak často prožívají těžké, případně velmi těžké, nebo dokonce katastrofální časy. Ničí je zahraniční konkurence, která je buď levnější, kvalitnější, nebo obojí. Ničí je mráz, pak je zas ničí sucho. A když je počasí výjimečně shovívavé, přijde ničivá nadúroda a kvůli velkému množství révy klesnou ceny.

Evropská daň na víno?

Nikdo nemůže přát „našemu vinaři“ nic zlého. Jenže zhruba 70 procent vína na našem trhu je víno z dovozu. V debatě o zdanění tichého vína tedy zdaleka nejde jen o naše vinaře. Vyšší spotřební daň by dolehla stejně tak na ně jako na vína dovozová. Jenže vinaři vidí problém ještě v jedné věci. Říkají, že samotná daň vlastně možná až tak nevadí, ovšem její administrace s sebou nese vysoké náklady, které prý vinaři v jiných zemích nemají.

Není pak řešení uvalit daň jen na dovozová vína a zvýhodnit tak českou produkci? Nebo snad zdanit jen ta největší vinařství? Není. Takový postup vylučuje evropská legislativa. Ministr zemědělství Marek Výborný proto přichází s šalamounským řešením: zavedeme celoevropskou daň na tiché víno. Sám ale bezpochyby ví, že něco takového je jen velmi těžko proveditelné, ne-li nemožné.

Evropská unie má sice své pravomoci, co se spotřebních daní týká, nicméně vrtat do daňových věcí se v ní nikomu nechce. Členské země jsou poměrně citlivé na to, aby Brusel zaváděl nějakou další regulaci.

Navíc by to nešlo ze dne na den. Od prvního výkopu by změna evropské směrnice trvala roky a prosazení by se dotklo minimálně dvou po sobě následujících vlád. Evropské směrnice taky určují vždycky jen minimální výši daně a země si pak stanovují svoji sazbu. Ve výsledku by tedy žádná jednotná evropská daň beztak nevznikla.

Lidovci za dvě miliardy

Proč se ale vůbec někdo takovými nápady zabývá a proč nemůžou ministři financí zdanění tichého vína prosadit, i když by chtěli? Jednoduše proto, že je tu silná vinařská lobby, proti které nezmůže nic ani sdružení výrobců a dovozců tvrdého alkoholu. To naopak logicky zdanění tichého vína tlačí.

Nejde ale jen o ta sdružení producentů vína. Do otázky zdanění vína promlouvá samozřejmě také politika. A jelikož jsou vinaři místně koncentrovaní (hlavně Morava a pak část severních Čech a Mělnicko), bytostně se tato otázka dotýká tradičních bašt vládní KDU-ČSL. Tedy strany, která byla ve většině polistopadových (a pod jiným jménem i předlistopadových) vlád.

Lidovci jsou možná na politické scéně malí, ale často by bez nich ani nešlo vládnout. A jelikož patří k největším kritikům zdanění tichého vína, málokdo bude jeho bezbřehým prosazováním riskovat rozbití vlády. Za „pouhé“ dvě miliardy, které by zhruba do rozpočtu přineslo –  je to asi polovina výnosu spotřební daně z piva a čtvrtina z tvrdého alkoholu – to nejspíš nikomu nestojí.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Bitva o budoucnost Evropy se blíží. Proč by nás tyhle volby měly setsakra zajímat

• Zaměstnanecké akcie? Nekonečný příběh, nad kterým zůstává rozum stát

• Důchody v ČR jsou časovaná bomba. Pozor na stát, ať s vámi moc nezamete

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag