Články na téma: zemědělství

Pěkný kvíz jsme na vás upletli. Jestlipak víte, co je nejdražší vejce na světě? Dokážete odhadnout, kolik vajíček každý z nás spotřebuje za rok? Víte, kde vymysleli Kinder Surprise? Projdete kvízem hladce jako kráječ vejcetem, a nebo si všech deset kraslic vyšupáte tipováním?

Česká vláda ztratila kompas a na cestě od dotační k tržní ekonomice bloudí. Mnohdy dokonce míří opačným směrem, než avizovala. Zvyšuje daně a potom je kompenzuje vyššími dotacemi.

Obávané nařízení Evropské unie, které hrozilo zavalit české importéry množstvím byrokratického vykazování, se odkládá. Roční posun platnosti nařízení o dovozu a vývozu surovin a výrobků spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů (EUDR) dnes schválili europoslanci.

Nové nařízení Evropské unie má bohulibý cíl – zachránit deštné pralesy. Způsobí však nezanedbatelné „vedlejší škody“. A může tvrdě dopadnout na tisíce českých firem.

Je to paradox. Karvinsko je známé spíš jako oblast s průmyslovým potenciálem než úrodná půda pro pěstování teplomilné zeleniny. Přesto zde už několik let dozrává přes pět tisíc tun rajčat ročně. A letos to bude ještě o tisíc tun víc. Za vším hledejte Jiřího Stodůlku a jeho tým nadšených odborníků z farmy Bezdínek. „Letošní sezona bude dobrá, produkce je zatím rekordní, máme perfektně sehraný tým skvělých lidí a spoustu nadšení,“ věří optimisticky.

Ceny průmyslových výrobců v Česku v červenci vzrostly počtvrté po sobě, když stouply o 1,7 procenta. Podle ekonomů výrazně překonaly odhad trhu, důvod k panice to ovšem není. V zemědělství klesají ceny výrobců už 15 měsíců, v červenci se snížily o 3,7 procenta.

Alena Nováková vede farmu Luka od devadesátých let. Původně ztrátový podnik proměnila v populární baštu rakytníkových lahůdek a řemeslných mléčných výrobků. Otevíráme pro vás text z tištěného Finmagu.

Druhé místo v letošní anketě Absurdita roku vyhrála nulová daň na takzvané tiché víno. Není divu, že právě tahle věc podnikatele štve. Jak to, že někdo musí platit daně, ale jiný ne? A vypadá to, že se na tom nic jen tak nezmění.

Dubnové mrazy měly katastrofální dopad na sady a vinice. Je na místě, aby stát pěstitelům pomohl. Neměl by však suplovat pojišťovnu.

Potraviny v obchodech zlevňují nejvýrazněji od roku 2009, zemědělci se ale musejí vypořádávat s pětinásobně silnějším propadem svých výkupních cen, historicky zcela ojedinělým. Ceny v průmyslu klesají poprvé od roku 2020, jde o symbolickou tečku za covidem a energetickou drahotou.

Zemědělství je nejdražší a nejsešněrovanější politikou Evropské unie. Propojený systém dotací, kvót a regulací nás stojí hromadu peněz. Jak se z něho vymanit? Návod nabízí Nový Zéland.

Emisní povolenky na krávy, Green Deal v zemědělství nebo recept na dobré mléko. Tahle témata teď Radim Hrůza z Agromilku řeší. Firma z Vysočiny propojuje tradiční obor s udržitelností a chystá se na robotizaci.

Cena půdy roste dlouhodobě u nás i ve světě rychleji než inflace. Úrodné půdy ubývá a je třeba nakrmit čím dál víc lidí, proto patří dlouhodobě k nejlepším uchovatelům hodnoty. Od roku 2005 stoupla její cena v Česku téměř pětinásobně.

Ceny v zemědělské výrobě rychle padají, ruku v ruce s tím by mělo jít i zlevňování na obchodech. Vláda by ale předchozí období divoce se zvyšujících cen potravin neměla hodit za hlavu. Zaměřit by se mohla na to, proč dotace určené primárně pro malé a střední podniky sežerou tlustí kocouři.

Vláda v rámci konsolidačního balíčku hodlá největší částku ušetřit na národních dotacích. Krok hájí slovy, že současný systém je neefektivní a navíc se často zneužívá. Ne všichni jsou ale zloději a lze najít firmy, kterým to naopak uškodí. Nešlo by tedy místo tupých škrtů najít prostředky třeba tím, že by naopak stát celý přebujelý systém zefektivnil? Zeptali jsme se expertů.

Sedlák. Jistě. Jenže: Martin Novák z Obory u Tábora má 500 hektarů půdy a 250 kusů dobytka, třetině domácností v obci dodává teplo, k tomu v bývalém špejcharu provozuje muzeum a galerii a ještě vaří pivo. A většinu toho dělá proto, aby něco neleželo ladem.

Jedním z největších úspěchů lidstva v minulém století bylo obrovské navýšení produkce potravin. Mezi lety 1900 až 2000 se zvýšily sklizně plodin šestinásobně, zatímco světová populace narostla jen o necelý čtyřnásobek. To znamená, že lidé dnes mají v průměru o padesát procent víc potravin než jejich prapraprarodiče. Přesto část světa stále hladoví.

Jsou v Česku potraviny předražené? Tuto debatu nedávno znovu otevřel ministr zemědělství Zdeněk Nekula, když upozornil na vysoké ceny cukru. Vláda chce prověřit ceny u zemědělců, potravinářských podniků a obchodních řetězců s cílem zjistit výši obchodní přirážky jednotlivých sektorů. Měla by zasáhnout? Zeptali jsme se expertů.

Klimatická změna znásobila nároky na světové zemědělství. Jednou z cest, jak se vyhnout nedostatku potravin, je pěstování geneticky upravených plodin. „Je to cesta k soběstačnosti,“ říká rostlinný genetik Jaroslav Doležel.

Brutální ruská válka na Ukrajině způsobuje čím dál větší nedostatek potravin ve světě. Mezinárodní společenství se už proto připravují na celosvětovou potravinovou krizi. K jejímu odvrácení je ovšem nutné přijmout závazky, které jdou přímo proti smýšlení bohatého světa: produkovat víc hnojiv, kvalitnějších semen, ale i maximalizovat potenciál genetických modifikací.

Trh s pesticidy v Česku převyšuje sedm miliard korun. Stále jde o ziskový byznys, kterému ale postupně ubývá prostor. Velcí výrobci totiž řeší chystané regulace, které jejich podnikání značně omezí. Proto už teď hledají cesty, jak se s takovou hrozbou vyrovnat. Jednou z možností jsou i bio přípravky.