Články na téma: práce

Řízený diskomfort je cestou ke štěstí, shodují se experti Martin Šafařík a Jakub Zadražil, kteří se zabývají duševní a fyzickou pohodou. Řadu jejich klientů tvoří podnikatelé, kteří pod tíhou denní agendy často zapomínají na sebe. „Lidi se žalostně málo hýbou. A i když v tom nevidí problém, jejich tělo ano,“ varuje Zadražil v dalším díle podcastu mentoringové platformy DoToho!

Workoholismus a vyčerpání z práce pomalu přestávají být „sexy“. Naštěstí. Mluví se o work-life ballance, produktivitě, prioritizaci úkolů a time managementu. Proto se v rámci seriálu Jak na podnikání dnes podíváme na jeden z nejdůležitějších, ale také nejnáročnějších nástrojů managementu a řízení lidí – delegování.

Většina firem propustila takzvané dohodáře, tedy lidi zaměstnané na dohodu o provedení práce (DPP) či dohodu o provedení pracovní činnosti (DPČ). Vyplývá to z nového šetření Hospodářské komory, podle níž jsou hlavním důvodem vyšší náklady a administrativa, ale i přetrvávající nejasnosti, které v pravidlech dohod panují.

Snižme odvody z nízkých mezd a kompenzujeme to jiným zdaněním. Tak zní jeden z celkem 37 návrhů prorůstových opatření Národní ekonomické rady vlády (NERV). Na první pohled to zní líbivě, kdo se ale na návrh podívá blíž, zjistí až neuvěřitelné souvislosti.

Češi se mění, ztratili zápal po práci, zpohodlněli. To je zásadní – a také alarmující – zjištění z průzkumu, který o Česku a jeho obyvatelích vypovídá víc než kdejaké sondy volebních preferencí.

Výběr dobrého specialisty na účetnictví je významným momentem nejen na startu podnikání. Pro opravdu začínající podnikatele se ale může jevit jako obrovská výzva. Jste to totiž právě vy, kdo nakonec podle platné legislativy nese kompletní zodpovědnost za účetnictví. Víte ale, jak si vybrat opravdu kvalitní účetní, díky nimž váš byznys poroste?

Mongolové a Filipínci pomohou. Českou ekonomiku ale dlouhodobě nespasí. Pomoci ji může robotizace. A firmy, které automatizaci svých provozů zanedbají, přestanou být konkurenceschopné a skončí.

Marian Jurečka páchá další dobro. Není však jisté, zda změny, které chystá v systému minimálních mezd, také dobře skončí.

Novela zákoníku práce, kterou minulý měsíc schválili poslanci, upravuje kromě jiného pracovní podmínky takzvaných dohodářů, které se víc přiblíží klasickému pracovnímu poměru. Jak tyto změny dopadnou na firmy a podnikatele? Zeptali jsme se expertů.

Práce na dálku se stane součástí zákoníku práce. Zákon však počítá s tím, že bude záležet na zaměstnavateli, zda s ní vysloví souhlas. Je to vzácný případ, kdy se stát nechystá zaměstnavatelům do jejich byznysu kibicovat.

V posledních dvou letech nabral technologický pokrok po letech klidu na dynamice. Řada firem představila nové systémy umělé inteligence s neuvěřitelnými schopnostmi. Co bylo před pár lety sci-fi – roboti malující či píšící básně – se stalo každodenní realitou. Nová éra před nás ale klade i nové otázky. Jak třeba bude vypadat lidská práce a kolik za ni dostaneme?

Vstupujeme snad do éry čtyřdenního pracovního týdne? Leccos by tomu mohlo nasvědčovat. Rozhodně by ale neměl být nařizovaný vládami.

Nová pravidla pro home office jsou dobrou zprávou pro většinu zaměstnanců. Ne tak pro zaměstnavatele: jednou provždy prý budou muset pochopit, že pokud šetříte firemní toaleťák a kávovar, měli by vám platit víc.

Tvůrčí mysl někdy potřebuje na práci víc klidu, než si člověk dokáže vydobýt ve svém běžném prostředí. Přesně takový klid poskytují retreaty, tedy pracovní útočiště někde na venkově či v přírodě, vytržená z denního shonu.

Zvykli jste si během pandemie na práci z domova a teď se vám nechce zpět do kanceláře? Nejste sami. „Lidé jsou rozděleni na dva tábory – ty, kteří chtějí být v kanceláři s lidmi, a ty, kteří jsou šťastnější doma. Nejde z toho udělat nějaký průměr,“ říká pracovní psycholog Libor Komárek. Budoucnost může být v hybridním nastavení, tedy propojení home office s docházením do práce.

Člověk musí mít jasnou hranici mezi prací a osobním životem. Stále častěji si to uvědomují i samy firmy, které tomu přizpůsobují své kanceláře. „Všechen prostor v kanceláři má sloužit práci,” říká v dalším díle Finmag podcastu zakládající partner architektonické kanceláře Perspektiv Martin Stára.

Mystery worker. Krtek v práci. Na měsíc se nechá zaměstnat a po práci podává hlášení, jak to ve firmě klape. Výzkumník, nebo práskač? Tenhle text z říjnového Finmagu by dost možná měl zajímat právě vás.

Opustit práci a jít za lepšími podmínkami ke konkurenci je v Česku běžná praxe. V USA ji znemožňují konkurenční doložky. A to i u takových profesí, jako je obsluha ve fastfoodových řetězcích. Prezident Joe Biden to teď chce změnit.

Pět dní, tedy minimálně čtyřicet hodin v práci? V některých odvětvích ekonomiky to tak být nemusí. Déle než rok trvající pandemie a s ní spojené změny s sebou přinášejí nové postupy – v ekonomice i na trhu práce.

Elon Musk slíbil, že už příští rok bude vyrábět humanoidního robota. „Tesla Bot“, jak mu americký podnikatel říká, má obstarávat běžné práce jako úklid nebo nákup. Máme se tedy těšit na osvobození od otrockých činností, nebo je to naopak první krok k naprogramovanému člověku?

„Pokud chcete angažované zaměstnance, musíte jim apriori věřit.“ To je obecná rada, která se podle experta na pracovní trh Tomáše Ervina Dombrovského z LMC zcela jasně potvrdila během pandemie covidu. „Lidé prostě chtějí dělat dobrou práci,“ říká Dombrovský ve Finmag podcastu.