Přežijí daňové ráje?

V ČR jsou daňové ráje dávány hlavně do souvislosti s Kyprem, kvůli bankovnímu tajemství ale i se Švýcarskem či dalšími státy. Celkový počet těchto "daňových oáz" přitom čítá několik desítek. Najít jejich kompletní přehled není snadné. Patrně nejrozsáhlejší seznam zemí, které mají charakter daňových rájů (jde o široké spektrum různých služeb), najdete na internetové adrese http://www.ocra.com/jurisdictions/index.asp?LeftFrameName=1, společnosti OCRA Worldwide. Zahrnuje asi sedm desítek států.

Přehled daňových rájů na webu firmy Akont, která je největším hráčem na českém trhu v oblasti mezinárodního daňového plánování a onshore a offshore podnikání, jež se vztahuje k daňovým rájům, je méně obsáhlý. Zahrnuje 14 klasických daňových rájů, tedy Bahamy, Belize, Britské Panenské ostrovy, Gibraltar, Hongkong, Jersey, Kajmanské ostrovy, Lichtenštejnsko, Nevis, ostrov Man, Panamu, Seychely, ostrovy Turks a Caicos a Západní Samou.

Vedle nich web zmiňuje dalších deset států, které jsou standardně využívány v „mezinárodním daňovém plánování“. Jde o Dánsko, USA, Kypr, Madeiru, Estonsko, Lucembursko, Nizozemsko, Velkou Británii, Litvu a Maltu.

Vyjdeme-li přitom z jednoduché definice daňového ráje, musí splňovat jednu ze dvou podmínek. Tou první je neexistující daň z příjmů nebo zisků, které pocházejí z profesní činnosti, případně v zemi neexistuje vůbec žádná daň z příjmů. Podle druhé podmínky nepodléhají dani příjmy nebo zisky, které vznikly mimo tuto zemi.

Většina firem či jedinců využívá daňové ráje hlavně kvůli vysokým daním v zemích, v nichž žijí. Další firmy zase hledají cestu, jak optimalizovat daně. Proto zakládají společnost podle zákonů vybrané země. Ta je pak začleněna do struktury, jejíž součástí je třeba i česká firma. Musí platit určité daně, například místní paušální, které jsou ale relativně nízké.

Nejde jen o daně

Daňové ráje jsou využívány i proto, že umožňují založit firmu podle výhodnější legislativy nebo kvůli menšímu počtu nejrůznějších administrativních omezení nebo volnější regulaci některých aktivit.

Daňové ráje jsou často spojovány i s anonymitou vlastnictví. Pátrání po vlastnících různých firem často končí tím, že mají vlastníka v daňovém ráji. Pokud má taková firma akcie na jméno, lze z tamějšího rejstříku zjistit, kdo je majitelem. Jestliže má ale firma akcie na majitele, nikdo se nic nedozví. To může sloužit jako ochrana před všeobjímajícím státem, ale i před organizovaným zločinem. Řada vyspělých zemí, zejména USA, ale naopak argumentuje tím, že tyto ráje mohou být využívány k různým nelegálním transakcím.

Anonymita vyvolává dojem, že v daňových rájích je možné vše. To je teoreticky pravda, neplatí to ale absolutně, třeba v některých daňových rájích, které vlastně představují finanční centra. Zájemcům se tam nabízejí nejen nulové nebo velmi nízké daně, které klesají při splnění určitých podmínek na nulu, ale i vyspělá infrastruktura, propracovaná legislativa, dostatečná vymahatelnost práva, případně i rozvinutý bankovní systém, jako je tomu v Lucembursku nebo Lichtenštejnsku.

Offshore a onshore plánování se využívá i k tvorbě imageové struktury – vytváření holdingů (efektivně fungující struktury dceřiných firem a mateřské společnosti). Matka je registrována v zemi s minimálním, případně i nulovým zdaněním dividend nebo s jinými výhodami. Proto je mnoho mateřských společností českých firem registrováno v Nizozemsku, na Kypru a na Maltě.

Nic není zadarmo

Existence firmy v daňovém ráji stojí podle odhadů několik tisíc eur za rok. Aby se jí mezinárodní daňová optimalizace vyplatila, měla by mít tedy hrubý zisk minimálně dva až tři miliony korun.

V daňových rájích je zatím podle dostupných informací registrováno přes 8000 mateřských nebo dceřiných firem napojených na české firmy. Kolik fyzických osob z ČR využívá výhod daňových rájů, není známo.

Zatímco vlády, zejména USA a zemí Evropské unie, se snaží tyto „daňové oázy“ omezovat či zcela zlikvidovat, firmy je mohou při hledání nejrůznějších úspor, včetně daňových, v současné obtížné době naopak preferovat. Čeká je tedy soumrak, nebo nakonec přijme unie smírnější řešení?

Tlaky na zrušení daňových rájů ze strany vlád budou nejspíše dál sílit. Na druhé straně lze ale očekávat, že země, které tyto výhody nabízejí, se budou snažit a podobně jako v minulosti na tyto tlaky pružně reagovat změnami legislativy, aby tak odstranily nejzávažnější výhrady. Není přitom od věci si připomenout, že téměř všechny matky českých bank za sebou mají společnosti registrované v offshore zemích.

(Převzato z časopisu Finmag - Finanční magazín). Foto: Profimedia.cz