Výpočet daně z příjmu OSVČ – daňová kalkulačka 2024
Daňová kalkulačka provádí výpočet daně z příjmů fyzických osob, zároveň provede i výpočet odvodů OSVČ na zdravotní pojištění a sociální pojištění. Pokud máte příjmy do dvou milionů korun, zkuste si na kalkulačce paušální daně prověřit, jestli se vám nevyplatí platit daň z příjmů OSVČ takto a sloučit ji povinnými odvody OSVČ do jedené platby.
Kalkulačka je určena pro OSVČ, které mají podnikání jako hlavní samostatnou výdělečnou činnost. Máme také daňovou kalkulačku pro zaměstnance.
Pokud vám vyjde součet slev vyšší než daň, uplatňují se jen do výše daně, aby stát nešel do minusu. Je tu ale výjimka: sleva na dítě, pokud máte i tu, můžete se dostat do situace, kdy vám stát vyplatí takzvaný daňový bonus.
Více informací o dani z příjmu (nejen) pro OSVČ.
Daň z příjmů OSVČ kalkulačka
Související kalkulačky
Často kladené otázky
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) platí ze svých příjmů daň z příjmů ve výši 15 procent. U části příjmů nad 48násobek průměrné mzdy je pak ještě zvýšená sazba 23 %. Daň z příjmů lehce klame názvem, neplatí se ze všech příjmů, ale z příjmů po odečtení výdajů. Výdaje lze zaznamenávat a dokládat skutečné, nebo použít výdajový paušál. Ten je pro různé druhy příjmů podle typu činnosti 30, 40, 60 nebo 80 procent.
Při výpočtu daně z příjmů OSVČ postupuje takto: vezme všechny příjmy, odečte od nich výdaje (skutečné nebo paušální), odečte další odečitatelné položky: úroky z úvěru na bydlení, příspěvky na penzijní spoření, životní pojištění nebo třeba dary) a vyjde jí základ daně.
Základní sazba daně z příjmů fyzických osob dělá 15 % (případně u části příjmů nad 48násobek průměrné mzdy je zvýšená sazba 23 %). Musíte tedy vypočíst 15 % ze základu daně (případně pro nadprůměrné příjmy 23 %).
Od daně, která vám takto vyjde, můžete potom odečítat daňové slevy: na poplatníka, na děti, na manžela či manželku…
Daňový základ daně z příjmů si OSVČ vypočte takto: vezme všechny svoje příjmy, odečte od nich výdaje (skutečné nebo paušální), pak odečte další odečitatelné položky, jako jsou úroky z úvěru na bydlení, příspěvky na penzijní spoření, životní pojištění nebo třeba dary – a základ daně je na světě.
Odčitatelné nebo odečitatelné položky neboli nezdanitelné části základu daně. Dobrá věc: když si odečtete tisícovku, patnáct procent z ní nemusíte platit na daních. A to je 150 korun! Odečitatelné položky jsou:
- Spoření na důchod se státním příspěvkem Je jedno, jestli máte staré penzijní připojištění nebo novější penzijní spoření. Ročně si můžete odečíst až 24 000 korun, ale není to tak jednoduché. Prvně to musí být vaše peníze, ne příspěvek zaměstnavatele. A pak jsou to až peníze, které do penzijka měsíčně pošlete nad 1000 korun. Takže když si pravidelně posíláte 1500, odečíst můžete jen 12 × 500 = 6000 korun.
- Životní pojištění I to, co si platíte na životní pojištění, vám může snížit daně. Ale zase je to složitější. V první řadě: pojištění musí mít i takzvanou rezervotvornou složku, nesmí být čistě rizikové. A taky musíte mít ujednáno, že pojistné plnění vám vyplatí nejdřív v 60 letech a po 60 měsících trvání smlouvy. Odečíst si můžete až 3600 korun ročně.
- Úroky z úvěrů na bydlení Daňový základ si při počítání daně z příjmů můžete snížit o úroky úvěrů na bydlení, tedy hypotéky nebo úvěru ze stavebního spoření. Dají se i sčítat, když takových půjček máte víc. Ročně e dá odepsat až 300 tisíc korun. To ale platí jen pro úvěry sjednané před rokem 2021, z úroků úvěru sjednaných po 1. lednu tohoto roku už můžete odečíst maximálně 150 tisíc za rok (12 500 korun za měsíc)
- Dary Další odečitatelnou položkou jsou dary. Na charitu, na kulturu, fyzkulturu, školství nebo ekologii. Dary musí být v součtu aspoň za tisíc korun nebo musí přesáhnout 2 procenta základu daně před odpočítáváním odpočitatelných položek. Odečítá se do výše maximálně 15 procent řečeného základu.
- Příspěvky na činnost odborů To se ovšem OSVČ netýká. Nicméně: organizovaný příslušník odborové organizace si může odečíst členské příspěvky, limit je tři tisíce korun za rok, zároveň nesmí přesáhnout 1,5 procenta zdanitelných příjmů ze zaměstnání.
- Zvyšování kvalifikace Můžete si odečíst až 10 tisíc korun za „zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání“. V praxi jde hlavně o zvyšování profesní kvalifikace. Jen je nesmíte dublovat ve výdajích. U lidí se zdravotním postižením se limit zvyšuje na 13 tisíc korun, u těžce postižených na 15 tisíc. Neuznávají se platby za obyčejné studium na střední nebo vysoké škole, neprojdou ani výdaje za autoškolu.
- Darování krve a kostní dřeně Ne že byste si mohli odečítat decilitry životadárné tekutiny, to moc nejde. Ale za každý bezplatný odběr (pokud vám zaplatili lístek na vlak, pořád se počítá jako bezplatný) si můžete odečíst 3000 korun, za darování kostní dřeně pak 20 tisíc korun.
OSVČ platí daně pořád, jako všichni. Když si jde OSVČ koupit rohlík, platí daň z přidané hodnoty, když tankuje, platí navíc i spotřební daň a tak dál. Daň z nemovitých věcí platí do května. A pokud jde o daně z příjmů, ty platí – pokud podává daňové přiznání řádně, ať už sám nebo s daňovým poradcem – do 30 dní od podání přiznání. Lhůta pro podání přiznání bez poradce a fyzicky bývá první pracovní dubnový den, pro podání bez poradce elektronicky první pracovní květnový den a daňový poradce má čas do prvního pracovního dne v červenci.
Pokud podnikatel platí paušální daň, odvádí ji každý měsíc.
Zásadní otázka: co jsou daňově uznatelné výdaje? Někteří podnikatelé vidí na první pohled, že se jim nevyplatí vést si evidenci výdajů a že pro ně bude výhodnější sáhnout po výdajích uplatňovaných paušálem. Ostatní to mají těžší. Zdaleka ne všecko se dá do výdajů zahrnout. Aby vám výdaje daňaři určitě uznali, měly by být prokazatelné a evidované (v účetnictví nebo u OSVČ častěji v daňové evidenci) a měly by přímo souviset s provozem živnosti nebo firmy. Některé výdaje jsou rovnou jako daňově neuznatelné zmíněné v zákoně – typicky náklady na reprezentaci.
Mezi výdaje, které bývají za daňově uznatelné považovány beze sporu patří:
- nákup materiálu na výrobu
- nákup kancelářských potřeb
- mzdy
- pronájem prostor k podnikání
- výdaje na energie
- účetní a daňové služby
Tyhle věci si můžete do výdajů napsat ze sta procent. I když pokud třeba koupíte počítač a využíváte ho z poloviny na byznys a z poloviny na střílečky, měli byste fakt odepisovat jen polovinu.
Dál se mezi výdaje může řadit třeba:
Reklama a propagace
Hrníčky, tužky, trička a těžítka a všechny ty další věci si můžete do nákladů dát, pokud kusová cena nepřesáhne 500 korun bez DPH. A musí na nich být vaše logo, aby bylo jasné, že skutečně propagují vaše podnikání.
Za reklamní a propagační předmět se nepovažuje lahev kvalitní whisky, ani kdybyste na ní měli log sedm. Jedinou výjimkou mezi alkoholy jsou z křesťanských a demokratických důvodů lahve s tichým vínem o obsahu alkoholu do 15 procent.
Pracovní oděvy, ochranné pomůcky a jejich údržba
Výdaje na pořízení a údržbu pracovních oděvů a ochranných pomůcek vám uznají, ale mělo by jít o věci, které se využívají výhradně v práci. Pokud se vaše práce odehrává ve vyšší společnosti a chcete mít jako pracovní oděv společenské šaty, měly byste na ně švadlenu nechat vytetovat logo firmy.
Kromě ochranných pomůcek si můžete do nákladů dát i neperlivou vodu k zajištění pitného režimu.
Do výdajů se dají psát i manka a škody, pokuty a penále a úroky z prodlení. Pokud ovšem nejde o sankce, které vám uštědřil stát, například penále za pozdě zaplacenou DPH nebo pokuta za pozdě podané daňové přiznání.
Zákon a s ním Česká správa sociálního zabezpečení praví, že záloha na sociální pojištění OSVČ je 29,2 procenta vyměřovacího základu (28 procent na důchodové pojištění a 1,2 procenta na státní politiku zaměstnanosti, ať je to cokoli). Vyměřovací si podnikatel stanovuje sám, má ale jasně vymezené hranice. Je tu minimální vyměřovací základ, pod který se nesmí dostat (a který se použije také jako vyměřovací základ podnikatelů začínajících), pak je tu jeho osobní minimální vyměřovací základ, který odpovídá polovině dílčího základu daně, to jest polovině toho, co vám zbude, když si při vyplňování daňového přiznání odečtete výdaje od příjmů. A pak je tu ještě vyměřovací základ maximální, který se rovná 48násobku průměrné mzdy. Obecně ale v Česku podle všeho platí pravidlo platím co nejmíň.
Stejně jako u sociálního pojištění je vyměřovacím základem u pojištění zdravotního polovina rozdílu mezi příjmy a výdaji. Zdravotní pojištění je stanoveno na 13,5 % tohoto vyměřovacího základu, minimálně ale 2968 korun (v roce 2023, částka se každý rok mění, směrem nahoru, samozřejmě.) Zvýšené minimální zálohy se platí už od ledna 2024, tu první je tedy potřeba zaplatit do 8. února 2024.
Zaujali jsme vás, pokračujte...
Související články
Nejnovější podcasty
