Účet na OnlyFans? Za tisíc dolarů ty problémy stojí, říká jedna z tvůrkyň

Reisenwitzová loni srpnu na svém blogu na Substacku oznámila, že si od tvorby na OnlyFans dává pauzu – „na dobu neurčitou“. „Není to jednoduché rozhodování. Už nějakou dobu jsem odolávala pokušení s tím skončit kvůli příteli,“ napsala tehdy.

Na začátku ledna už bylo všechno jinak: „Jsem zpátky v plné parádě. S přítelem jsem se rozešla a na OnlyFans jsem se vrátila.“

Jisté nepohodlí, které její partner pociťoval, i tlak, který na ni vyvíjel, jsou součástí stigmatizace této práce. Cathy se přitom jako publicistka, aktivistka i tvůrkyně dlouhodobě snaží přispívat k destigmatizaci veškeré sexuální práce.

Zároveň ale připouští, že stigmatizace do určité míry přispívá k větší výnosnosti byznysu: „Úsilím o destigmatizaci nahých zadků, jsem trochu proti sobě. Protože když to bude běžné, nikdo nebude chtít platit za můj nahý zadek na internetu.“

Pokud mi sexuální práce zavře nějaké dveře, tak vím, že jsou to přesně ty dveře, do kterých bych nechtěla vcházet.

Jak byste popsala OnlyFans z pohledu tvůrkyně internetového obsahu pro dospělé?

OnlyFans představuje velký krok vpřed v normalizaci sexuální práce. Ze strany tvůrce jde o mnohem silnější postavení a pocit samostatnosti ve srovnání se studiovou pornografií nebo spoluprací s klasickými distributory, kteří mají ohromnou moc rozhodnout, jestli vás do byznysu pustí. Jde o nejdemokratičtější možnost dělat tuhle práci, která tu kdy byla. Umožňuje také silnější propojení tvůrce přímo s publikem při velmi nízkých poplatcích platformě.

Cathy Reisenwitzová

Cathy Reisenwitzová

• Publicistka, aktivistka a tvůrkyně na OnlyFans.
• Ve svých textech se zabývá tématy jako destigmatizace a dekriminalizace všech forem sexuální práce nebo politika bydlení.
• Kromě toho se deset let věnovala tvorbě obsahu pro značky, včetně článků, podcastů, tiskových zpráv a sociálních sítí.
• Je aktivní na Twitteru a Substacku.

Když si někdo bude připravovat byznys plán, asi by do něj měl zahrnout i náklady. Předpokládám, že budou především společenské. Vnímáte to tak?

Určitě jde o něco, čeho by si lidé měli být vědomi. V tom chci být zcela otevřená. Jakákoliv sexuální práce s sebou nese tyto náklady. Zejména v USA, ale řekla bych, že i ve velké části světa, čelíte hrozbě finanční diskriminace v mnoha ohledech. I v případě, že se živíte legální sexuální prací, vám můžou zrušit bankovní účet, účet na PayPalu a dalších platebních službách. Můžete tak zcela přijít o schopnost zpracovávat platby.

V důsledku společenské stigmatizace můžete přijít o zaměstnání – ochrana i bývalých sexuálních pracovníků před diskriminací na pracovním trhu je často mizivá. V případě sporu ohledně svěření dítěte do péče to proti vám můžou použít jako argument u soudu. Můžete být diskriminováni u pronájmů i hypoték.

Stojí to tedy za všechny ty nepříjemnosti?

Měla bych k tomu základní doporučení. Pokud nejste v dostatečně privilegovaném postavení, například si nebudete moci příliš vybírat z bytů nebo zaměstnání, pak se do toho raději nepouštějte. Nebo jen v případě, pokud si jste jistí, že budete s to dostatečně ochránit svoji identitu. Tady však docházíme k paradoxu, že abyste vydělali dost peněz, potřebujete dostatečně velké publikum – a čím větší máte publikum, tím větší je hrozba odhalení vaší identity.

Já mám to štěstí, že jsem v natolik privilegovaném postavení, že si mohu dovolit vystupovat pod svým plným jménem, které používám i jako autorka. Nakonec jedním z mých dlouhodobých cílů je destigmatizovat a dekriminalizovat všechny typy sexuální práce. Tam ale ještě zdaleka nejsme, proto je důležité brát tyto náklady v potaz při rozhodování, jestli do toho jít.

Sama jste nedávno prošla vztahem, v němž příteli OnlyFans vadilo. Patří to taky k těm úskalím?

Čím jsem starší, tím víc si uvědomuji, že problém není, že by člověk neměl dostatek otevřených dveří. Daleko větší problém je, že si často nejsem jistá, do kterých dveří chci vejít. Líbí se mi, že dělat zcela veřejně OnlyFans mi v tomhle pomáhá. Pokud mi sexuální práce zavře nějaké dveře, tak vím, že jsou to přesně ty dveře, do kterých bych nechtěla vcházet. Nepotkám se tam s lidmi, se kterými si budu rozumět.

Takže ano, byla jsem ve vztahu, kdy po mně přítel chtěl, abych přestala s OnlyFans. Tak jsem si od toho dala pauzu. Ale nakonec se ukázalo, že to nebyl člověk pro mě. Nakonec jsem se s ním rozešla a jsem zpátky na OnlyFans. Protože člověk pro mě s tím nebude mít problém.

OnlyFans vám nevytvoří publikum. Musíte ho už mít a přivést ho s sebou.

Nakolik vám v úspěchu na OnlyFans pomohlo, že jste se dlouhodobě profesně zabývala sociálními sítěmi? Jak důležité je mít vlastní publikum?

Na OnlyFans dokážu od začátku vydělávat díky tomu, že už jsem měla publikum, jehož část se nechala nalákat. OnlyFans vám nepomůže, aby vás lidé objevili. Nevytvoří vám publikum. Musíte ho už mít a přivést ho s sebou. Pokud bych neměla 19 tisíc sledujících na Twitteru, šest tisíc odběratelů na Substacku a kdybych nebyla 15 let aktivní internetová autorka, kterou lidi chtějí vidět nahou, tak by mi OnlyFans moc nevydělávalo.

Kolik tedy správa profilu, odpovídání na zprávy, vytváření fotografií a videí a jejich postování zabere? Jak je to náročné z hlediska marketingu?

Velmi málo. Na jedné straně trávím celý den na Twitteru a můj blog na Substacku je pro mě práce na plný úvazek. Na druhou stranu svému OnlyFans nedělám v podstatě žádný marketing. Spíš propaguju sebe, svoje texty, myšlenky a příležitostně tweetnu něco o OnlyFans. Případně u každého newsletteru na Substacku mám link na OnlyFans.

Shutterstock

OnlyFans mění pravidla pornoprůmyslu. Miliardový byznys zlákal i Čechy

Internetová firma Fenix International Limited vznikla teprve v roce 2016. Za dva roky pandemie dokázala sedmnáctinásobně zvýšit obrat a provozní zisk narostl za stejnou dobu víc než šedesátinásobně. Přesto se strategičtí investoři nehrnou. Produktem je totiž platforma OnlyFans, na níž si tvůrci vydělávají odvážnými fotkami a videi. Bohumír Žídek popisuje i to, jakou oblibu má platforma v Česku.

Z jistého pohledu, pokud počítám i tuhle nepřímou propagaci, tím trávím strašně moc času. Ale když budu fakt počítat jen vytváření obsahu, odpovědi na zprávy a podobně, tak bych to odhadla třeba na čtyři hodiny týdně.

Kolik si za ty čtyři hodiny týdně vyděláte?

Nevydělávám zas tak moc. Když jsem měla přestávku, tak se to dostalo možná pod 400 dolarů (8800 korun) měsíčně. Aktuálně se pohybuju mezi 700 a 1000 dolary (15 až 22 tisíc korun) měsíčně. Samozřejmě, čím víc videí bych natočila, tím víc bych vydělala. Vzhledem k tomu, jak málo času do toho v současnosti dávám, jsou to neuvěřitelné peníze.

Rozhodně je to pro mě z hlediska času nejefektivnější způsob, jak vydělat peníze. Ale znovu: je to dáno tím, že mám publikum. Díky tomu to funguje.

Hodně se mluví o tom, že větší část příjmů nepochází ze samotných členských poplatků, ale z dalšího placeného exkluzivního obsahu nad rámec předplatného. Jak je tomu u vás?

Zásadní charakteristika OnlyFans, že je velmi flexibilní a obchodní modely jsou variabilní. Záleží na tom, kolik fanoušků mám v ten konkrétní moment, jaká videa zrovna prodávám a kolik jich prodávám. V zásadě ale platí, že víc videí znamená víc peněz – a to výrazně.

Samozřejmě nejvíc se prodávají videa, kde mám sex. To ale vyžaduje partnera, který je ochoten se u toho nechat natáčet. To znamená, že pokud bych chtěla navýšit svůj příjem z OnlyFans, nejefektivněji to udělám tak, že začnu produkovat a prodávat více videí.

Jak často se stává, že fotografie nebo videa z OnlyFans uniknou? Je to něco, s čím musí tvůrci a tvůrkyně počítat?

Mám přes službu Google Alerts zapnuté upozornění na svoje jméno. A občas mě to upozorní na některou ze stránek, kde zveřejňují uniklá videa. Na začátku mě to vysloveně štvalo, že někdo chce okrádat mě nebo další tvůrce.

Později jsem k tomu ale začala přistupovat spíš jako k reklamě zadarmo. OnlyFans totiž neumožňuje dávat ukázky zdarma. Buď platíte, nebo nevidíte nic. Jediná alternativa je oddělený účet, který lze odebírat zdarma.

Někteří tvůrci ho mají, ale já jsem na to moc líná. Nakonec na OnlyFans si člověk nekupuje jen videa nebo fotky, ale také finančně podporuje moji práci, má možnost se mnou komunikovat přes zprávy a má přístupný celý archiv příspěvků a ví o veškerém novém obsahu.

I moji rodiče ví, co dělám. A hlavně si nemyslím, že bychom dělali cokoliv, za co bychom se měli stydět.

To jsme probrali otázku, jestli jde o čáru přes rozpočet, pokud jde o příjmy. Ale co hledisko zmíněné společenské stigmatizace?

Pokud si myslíte, že pokud je to za paywallem, tak se k tomu dostanou jen lidé, co zaplatili, jste beznadějně naivní. Samozřejmě, že si lidé minimálně dělají screenshoty a posílají si to. Jasně, je to na nic a je to špatně. Ale tak to prostě je.

Pokud je pro vás strašná představa, že vaše fotky a videa uniknou a lidé vás odhalí, nedělejte porno na internetu. Pokud je pro vás strašná představa, že se o tom někdo dozví, nedělejte to. Protože pokud to chcete tajit, nebudete mít publikum, abyste vydělali.

Mě třeba nikdo nemůže doxovat (zveřejnit osobní údaje s úmyslem oběť poškodit – pozn. red.), protože vystupuji pod svým plným jménem. I moji rodiče ví, co dělám. A hlavně si nemyslím, že bychom dělali cokoliv, za co bychom se měli stydět. Proto doufám, že i svým příkladem přispěji k destigmatizaci této práce.

Zmínila jste možnost zřízení dvou účtů, jednoho placeného a jednoho zdarma pro získávání nových fanoušků. Nakolik dává smysl model mít jen free účet?

Určitě je to jedna z možných cest. Jsou lidé, kteří mají jen free účet a prodávají čistě konkrétní věci. Samozřejmě, nikdo, kdo něco prodává, nechce, aby byly ceny příliš nízké.

Zaznamenal jsem ale i kritiku ze strany některých tvůrkyň, že není dobré na začátku nasadit ceny za předplatné příliš nízko.

Na druhou stranu nejsme kartel. I s tím, jak bude klesat stigma, bude klesat logicky i cena. Úsilím o destigmatizaci nahých zadků, jsem trochu proti sobě. Protože když to bude běžné, nikdo nebude chtít platit za můj nahý zadek na internetu.

Ale svět, kde je to normální, je podle mě lepší svět. Takže jsem všemi deseti pro, i když to pro mě osobně bude znamenat míň peněz.

Já sama jsem měla původně předplatné za 9,99 dolaru (220 korun). Při pauze jsem to snížila na 4,99 dolaru (jde o nejnižší možnou částku, kterou lze na OnlyFans účtovat – pozn. red.). Už jsem pak nezdražovala, protože bych se jinak cítila pod tlakem vytvářet víc obsahu.

Ještě bych se vrátil k pokusu OnlyFans zakázat dospělý obsah. Tehdejší šéf firmy Tim Stokely říká, že za tím byl tlak bank, majitel Leonid Radvinsky zase tvrdí, že dlouhodobě hledá strategického investora a ozývají se hlasy, že erotický obsah z toho dělá takřka nemožný úkol. Jak to vidíte vy?

Spravovat platformu s obsahem pro dospělé je obrovský opruz. Kromě negativního postoje investorů k takovému byznysu a tlaku finančních institucí jsou tu další úskalí. OnlyFans dostane každý měsíc seznam věcí, které nesmí nechat povolené. V opačném případě je evangelikální skupiny z hlediska PR zničí.

Tyhle skupiny mají právníky, kteří se snaží žalovat Twitter, chodí na slyšení do Kongresu, snaží se zakázat porno. V 16 státech se jim podařilo vyhlásit pornografii za ohrožení veřejného zdraví.

V Utahu prosadili zákon, který se aktivuje, když tři další státy schválí podobný zákon, pak každé zařízení v tomto státě musí být prodáváno s filtrem na blokování porna. Jde o obrovskou mašinerii, která lže o pornu a jejím cílem je omezovat svobodu projevu.

Pokud by se nějaké platformě podařilo využít dospělého obsahu k oslovení publika a stát se ziskovou a následně úspěšně přejít k jinému typu obsahu, bylo by to hodně chytré. Nemohu se proto zlobit na kteréhokoliv podnikatele, který se pokusí vydat touhle cestou.

Kam dál? Bohumír Žídek na Finmagu:

• Indie je nová Čína. Ekonomická diplomacie Česka nabrala nový směr
• Kremlu stačí rozklížit společnost, říká o dezinformacích politolog Mareš
• Budoucnost kyberzločinu je v umělé inteligenci, varuje výzkumník Wright
• Stojíme na prahu nové éry, říká ekonom Mandel. Inflace nedopadá na všechny
• Okouzlení ruským plynem končí. Proč najednou Německu uhlí nesmrdí?

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag