Bublina na americkém trhu s diplomy: Jak na ní vydělat?

Jan Novotný, Ekonomika, 14.03.2011

Vzdělaný je dnes skoro každý – lze mluvit o inflaci vzdělání. Přesto jsou do něj lidé ochotní vkládat čím dál víc peněz. Nepřipomíná to klasickou bublinu? Až praskne, bude to katastrofa. Proč na ní ale nevydělat?

Dříve jsme sílu národa a jeho úspěch měřili množstvím spotřebovaného uhlí či velikostí námořní flotily. Počet ledoborců a velikost kotlů v továrnách hrály klíčovou roli pro schopnost národa přežít a ubránit si své místo ve světě. Dnes roli klíčového prvku pro přežití převzaly informace a schopnost lidí s nimi pracovat. I proto lze pochopit, proč jsou počty vysokoškolsky vzdělaných lidí – hlavně počet bakalářských diplomů, potažmo trh s nimi – vnímány jako novodobá míra síly a prosperity národa (viz třeba tento článek). Pokud se však podíváme na největší trh s diplomy trochu blíže, neubráníme se představě, že stojí na nezdravých základech a jeho role jakožto předního ukazatele síly národa by mohla brzy skončit. Proč? Podívejme se na vzdělání jako na investici.

Vzdělání pro všechny: přifukování bubliny

Návratnost investice do vzdělání dnes v USA roste zhruba polovičním tempem oproti inflaci, přičemž ceny diplomů rostou dvakrát rychleji než inflace. Vedle toho ovšem rostou závratným tempem i počty studentů ochotných za tuto upadající komoditu platit. Připomíná to situaci před splasknutím technologické bubliny, resp. situaci před vypuknutím krize na trhu s hypotékami. Podíváme-li se na to z pohledu jednoho studenta, pak se není čemu divit – stále je lepší mít dobré vzdělání než dělat nekvalifikovanou práci. Problém ale nastává, podíváme-li se na věc z perspektivy celého trhu. Takovéto chování není dlouhodobě udržitelné a brzy se můžeme těšit na splasknutí tohoto přefouknutého trendu.

Splasknutí bubliny se tedy zdá nevyhnutelné, ale jak se na něj připravit? Tím nejintuitivnějším způsobem by bylo spekulovat přímo na pokles cen studentských půjček, respektive na pokles cen firem či fondů, které jsou na nich nejvíc závislé. Tohle intuitivní řešení ale kvůli všemožným derivátům není možné, neboť většina pozic je pojištěných a případný pád jimi buď bude pokrytý, nebo opět způsobí pád celé ekonomiky. Alternativní řešení představují ziskové vzdělávací společnosti, které se v tomto případě vyplatí kupovat na krátko (asi nejznámější je ve Spojených státech skupina soukromých ziskových univerzit Apollo Group, jen pro doplnění, americké univerzity z Ivy League jsou soukromé, ale neziskové).

Kdo žije z diplomů, kdo diplomům navzdory

Vysokoškolské vzdělání však nyní slouží jako jakýsi ukazatel schopností na trhu práce. I po splasknutí bubliny a propadu v nabídce vzdělání by stále existovala potřeba jistým způsobem auditovat schopnosti většiny budoucích zaměstnanců. Roli univerzit by v tomto ohledu mohly snadno a rychle převzít společnosti poskytující známé testy, které slouží jako přijímací řízení na univerzity (GRE, SAT apod.), popřípadě společnosti, které poskytují přípravné testy. Tyto instituce by tak mohly snadno a efektivněji převzít roli univerzit, neboť i ty se stejně do určité míry rozhodují na základě výsledků z těchto testů. Takové společnosti by tedy v našem hypotetickém portfoliu měly být zastoupeny dlouze.

Při nahrazení vzdělání prostým testováním by ale zmizela role školy jakožto zdroje „signálu“ o tom, že student je věrohodný: buď že si byl ochoten půjčit a půjčku dostal, nebo spíše že pochází z dobré rodiny. Samozřejmě, stále ještě existují technické obory, kde vědomosti hrají určitou roli, zastoupení těchto oborů však smutně klesá. Adekvátní odezva na to by byla spekulovat na pád společností, které jsou do velké míry na vysílání signálu o věrohodnosti svých zaměstnanců závislé. To se týká různých druholigových konzultačních a investičních společností či malých bank, které až křečovitě vnucují svým budoucím klientům informace o tom, kde jejich management všude platil za své tituly. Opačnou strategií by bylo podívat se na společnosti, které byly založené lidmi, kteří vysokou školu nedostudovali (jako příklad slouží společnosti produkující dominantní operační systém či sociální síť), resp. kteří „přestudovali“ a získali doktorát (společnost vlastnící majoritní vyhledávač). Tyto společnosti nejsou přímo závislé na hodnotě diplomů, a proto by při splasknutí bubliny mohly poskytnout opěrný bod portfolia.

Investujte do voliéry. Kupujte labutě

Ačkoli se tedy může zdát sebevíce zřejmé, že bublina zde je a splaskne, měli bychom při spekulaci na její pokles být opatrní. Jako vždy platí, že její splasknutí může nastat později, než bychom si přáli, či splasknutí může být natolik pozvolné, že nelineární propad, ze kterého bychom na základě výše uvedených pozic mohli profitovat, nemusí v dostatečné míře nastat. Spekulace na splasknutí bubliny je snažit se vystavit „dobré“ černé labuti, řečeno slovy klasika. Takováto pozice by měla tvořit jen malou část našeho portfolia, neboť by i naše černá labuť mohla být překvapena jinou černou labutí a snadno by se mohla změnit ve „špatnou“. Je tedy lepší mít v portfoliu hodně na sobě nezávislých labutí, které je těžké vystrašit najednou.

Tento článek slouží pro pobavení jako myšlenková „case study“ z investování a není v žádném případě určen jako investiční rada.