Claimer

Evropská fiskální unie: pořádný krok na cestě k otroctví

Nápady na fiskální federalizaci Evropy i navržená koncepce nové smlouvy vycházejí ze stejné logiky: Situace je zachráněna, pokud správné úřady vytvářejí správné dokumenty. Realita už se těmto dokumentům přizpůsobí. Důsledkem této iluze (či „opojení mocí“) a kroků, které z ní vycházejí, nebude úleva, ale naopak dramatické zhoršení situace.

Evropská fiskální unie: pořádný krok na cestě k otroctví

Evropské ministerstvo financí, evropský rozpočet a fiskální unie dominují posledním týdnům debaty. Dostává se nám stovek ujištění skvěle placených politiků a analytiků, že právě tady je třeba hledat řešení. Je vlastně obtížné najít finančního spekulanta nebo euroúředníka, který by něco podobného nedoporučoval. Zatím to vypadá, že pro nejbližší měsíce převládne kompromisní řešení, je nicméně zjevné, že evropské ministerstvo financí bude brzy znovu na scéně.

Člověk nemusí studovat finanční deriváty, aby si všiml, že vzniká něco, co prostě nemůže fungovat. K takovému zjištění stačí obyčejný zdravý rozum.

Papíry? Na hlavu!

Evropské ministerstvo financí by mohlo velmi snadno dosáhnout vytvoření a schválení (v evropských orgánech se jedná o totéž, žádné skutečné schvalování neprobíhá) dokumentu, který se bude jmenovat evropský rozpočet a kde se kolonka příjmy bude rovnat kolonce výdaje. Pro politiky, kteří jsou zvyklí poměřovat výsledek své práce schválením deklarace, to může být dostatečný úspěch. Pro komentátory, kteří se plně koncentrují na politická prohlášení a projevy, to může být rovněž dostatečné. Ale nejen pro ně. Také návod na záchranu eura, který nedávno předložil George Soros, zjevně vychází z přesvědčení, že výkonnost hospodářství lze zvýšit důmyslnými finančními spekulacemi.

Nic jiného než další dokumenty v zásadě nenabízí ani aktuálně schvalovaná varianta, podle níž by všechny státy eurozóny (a možná i všichni členové EU) museli povinně hospodařit s vyrovnanými rozpočty. Prakticky by to znamenalo povinnost vytvořit potřebný dokument a ukázat jej v Berlíně nebo Bruselu. A jestli budou skutečné daňové výnosy menší a skutečné státní výdaje vyšší než předpoklad, tak co? Přestaneme v září vyplácet důchody? Zavřeme v říjnu školy? Zavřeme v listopadu věznice a popravíme vězně? Samozřejmě, že ne! Schodek bude prostě jiný než plánovaný. Státu bude uložena pokuta a zařadí platbu pokuty do rozpočtu na příští rok. Samozřejmě opět papírově vyrovnaného nebo dokonce přebytkového. Skutečným výsledkem bude nekoordinované, nekontrolované a rychle rostoucí utrácení.

Daňové úniky jako výraz odporu

Ale zpět k fiskálnímu sjednocování. Pokud nepracujete v Bruselu ani nejste na výplatní listině finanční skupiny KBC, určitě si vzpomenete, že původně mělo jít o to, aby evropské vlády začaly utrácet jen tolik, kolik dokážou vymačkat z občanů. A tady musíme počítat s tím, že fiskální sjednocení nejen nepomůže, ale situaci naopak dramaticky zhorší.

Proč, to si ukážeme na příkladu Řecka, respektive na situaci, kterou tam začínají řešit. Řecko realizuje „záchranný plán“, který byl zemi vnucen zvenčí, proti vůli většiny obyvatel, za mimořádně ponižujících okolností. Máme tedy zemi plnou daňových poplatníků, kteří pokládají daňový únik za vlasteneckou povinnost a za výraz odporu proti okupační mocnosti. Zemi, kde to zaměstnanci finančních úřadů vidí velmi podobně. Pokud by se daňový únik provalil, bude jej vyšetřovat řecký policista a soudit soudce se stejnými názory. Jak může vypadat výběr daní? Logická hypotézy říká, že bude rychle klesat a schodky se prohloubí.

Evropské ministerstvo financí zalidněné německými úředníky může velmi snadno způsobit, že stejná nálada ovládne celou eurozónu kromě Německa. Výběr daní začne rychle klesat a evropská vláda zjistí, že není schopna držet krok snižováním výdajů. Mnohonárodnostní útvary 18. a 19. století tento problém řešily tak, že vyšší státní úředníky přesouvaly mezi regiony tak rychle, aby se nikde nezačali cítit doma. To by mohlo být řešení pro fiskálně sjednocenou EU – pozice typu vedoucí odboru na okresním finančním úřadu by v každé zemi zastávali cizinci a podobně by tomu bylo i s policií a soudy (rovněž evropsky federálními). To by ovšem mohlo fungovat pouze za předpokladu, že by eurobyrokracie dokázala vyvinout několikanásobně vyšší výkonnost, a předvést lepší organizační schopnosti než staré rakouské úřednictvo. To je zcela zjevně nemožné. Realistický scénář obsahuje spíše hyperinflaci a univerzální eurořešení – zakládání dalších a dalších úřadů nepodléhajících parlamentní kontrole a přebírání dalších a dalších pravomocí od národních států, regionů, měst i rodin.

Eurohlavy v oblacích

To je zcela v souladu s logikou, kterou před více než půl stoletím popsal F. A. Hayek (těm, kdo nemají rádi dlouhé knihy, mohu doporučit Cestu k nevolnictví. Těm důkladnějším trojdílné dílo Svoboda, právo, zákonodárství). Stát svými zásahy vytvoří problémy, které chce řešit dalšími zásahy, které vyvolají další problémy, jejichž řešení bude vyžadovat… dokud nebudeme všichni bezprávnými otroky.

Z hlediska euroelity to ovšem nemusí být problém. Stačí založit několik dalších úřadů pro rozvoj svobody a každoročně schválit několik desítek akčních plánů.

Samozřejmě, kdyby krizi řešil někdo jiný, zajímalo by ho třeba, jestli je opravdu nutné právě v této době odstavit jaderné elektrárny, radikálně zvýšit cenu energií a zrušit tím další desetitisíce nebo statisíce pracovních míst. Ale to jsou pro skutečné leadery příliš přízemní otázky.

Komentovat
Tisknout Poslat Emailem
*
*
*
Zobrazit tiny url:


AUTOR Petr Hampl

Vzděláním a myšlením sociolog (přednáší na Vysoké škole ekonomie a managementu), druhou profesí konzultant zaměřený na marketing technologií a služeb. Nejraději má, když se obě oblasti propojí. „Cítím se příliš starý na to, aby se nechal veřejnými věcmi vytáčet. Ale baví mě o nich přemýšl ...více

Vzděláním a myšlením sociolog (přednáší na Vysoké škole ekonomie a managementu), druhou profesí konzultant zaměřený na marketing technologií a služeb. Nejraději má, když se obě oblasti propojí. „Cítím se příliš starý na to, aby se nechal veřejnými věcmi vytáčet. Ale baví mě o nich přemýšlet a číst si, co se o nich píše ve starých knihách.“ ...méně

Další články autora

Zobrazit všechny komentáře Skrýt všechny komentáře Komentáře / zobrazeno 13 z 13 komentářů
Váš komentář k článku

Pro psaní komentářů se musíte přihlásit. Pokud ještě nemáte svůj účet, tak se .

Přihlášení do systému

Další články z rubriky

Nový finanční systém: Katalyzátory

Pro řadu lidí je nepředstavitelné, že by se stávající finanční systém mohl někdy změnit. Je tady, je daný, nediskutuje se o něm. Přitom funguje jen pár desítek let. Jeho – minimálně částečné – nahrazení však může být otázkou nikoli desetiletí, nikoli...

Doba přeje prostitutkám, bratrstvům, mafiím. Proč?

Chybí kreativita a chybí odvaha. Možných důvodů je víc: máme se příliš dobře, zpohodlněli jsme zkrátka. Anebo... anebo za to můžou přílišné regulace a rodičovský přístup státu, který už nás dávno chrání především před námi samotnými.

Svéráz románské ekonomiky

Uprostřed dalšího záchvatu paniky kolem Řecka se dostávají do pozadí příběhy dvou jiných zemí. Zemí, které představují těžší kalibr. Jsou to Španělsko a Francie.

Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Rok 2008 ukázal, jak moc je současný ekonomický systém křehký. Jak jej vylepšit, aby se podobným krizím a panikám dalo předejít nebo ještě lépe – aby k nim vůbec nedocházelo? Podstatná část těch, kteří o reformě přemýšlejí, hledá inspiraci v minulost...

Aleš Michl: Čína jednou Evropu naporcuje jako pekingskou kachnu

Pomohl by eurozóně odchod Řecka? V čem se Česká republika podobá Španělsku? A proč by měli evropští lídři radši jezdit na chatu než do Bruselu? Exkluzivní rozhovor s ekonomem Alešem Michlem, který si vážně nebere servítky.

Burzy už zase padají! Co je jinak proti loňsku?

Staré známé akciové pořekadlo říká „sell in May and go away“! Květen je pro výnosy z akcií opravdu historicky nejhorší měsíc, a proto se pověrčiví burziáni snaží na konci dubna akcií zbavovat. A jak vidno, letošek je už třetím rokem po sobě, který ji...

Břidlicový plyn: česká cesta k prosperitě

Kdyby vám někdo nabídl dodávky plynu za čtvrtinu, váhali byste? Těžba zemního plynu z břidlic v Česku tuto možnost reálně nabízí.

Trhliny pod povrchem

Hospodářské problémy Evropy mají společný kořen v uchvátané snaze o sjednocení. Média se zabývají francouzskými a řeckými volbami. Pozornost veřejnosti se zaměřuje na politické dění a často klouže po povrchu. Pod tím povrchem se však skrývá podstata....

Jeden musel z kola ven: Pikantní historie z dějin měnového fondu

Prezident Obama nedávno nominoval na příštího prezidenta Světové banky rektora Dartmouthovy univerzity Jima Younga Kima. Výběr prezidenta této instituce je privilegiem, jemuž se Spojené státy těší od jejího založení roku 1946. Mezinárodní měnový fond...

Protekcionismus nechrání evropské dělníky, ale národní a bruselské byrokraty

Senátor Petr Pithart přišel s tezí, že nechce, aby Česká republika byla konkurenceschopná vůči Číně a že bychom měli spíše uvažovat o jiném řešení – izolaci.







Newsletter


Diskuse

Všechny nejnovější komentáře

Petr Matejka: Mluvite o hrubych nebo cistych mzdach? Prumerna hruba mzda v Praze v roce 2008 byla 29 233 Kc [1]. ... více
Svéráz románské ekonomiky

Adam Čabla: 3% rocni narust CPI da za 8 let celkovy narust o 26,7 %. Pochybuji, ze vas kolega mel na mysli 3 % z... více
Svéráz románské ekonomiky

Michal Weinfurtner: Nikoli za 8 let, ty 3% jsem myslel roční inflaci, tak se inflace obvykle uvádí. No nepamatuju si, že... více
Svéráz románské ekonomiky

Robert Kubíček: dekuji, uz jsem si pripadal ponekud pritrouble. nemel jsem silu to vysvetlovat. více
Svéráz románské ekonomiky

Jaroslav Krátký: Bohužel, stát když bude chtít, obere každého, neexistuje obrana. Někdo preferuje nemovitosti - stát... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Josef Tětek: Dobrý den pane Altmane, chtěl bych s Vámi navázat spolupráci při vytváření obsahu na stránkách www.m... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Tomáš Kocourek: Inflace 3% za 8 let?! I když už vezmu v úvahu "inflaci" dle ČSÚ, tak od roku 2000 do roku 2008 (včet... více
Svéráz románské ekonomiky

Libor Kosour: Tak presne z tohodle by mel CSU pocitat inflaci. více
Svéráz románské ekonomiky

Petra Limmps: Přesně jak píše pan Čabla. Možné také počítat primitivní trojčlenkou, kde sice vyjde 290 % , ale od ... více
Svéráz románské ekonomiky

Michal Weinfurtner: Film jsem neviděl, ale zato jsem měl několik kolegů studentů, už v době kdy jsem ten byt kupoval, a ... více
Svéráz románské ekonomiky