Podpora rodiny na německý způsob: konflikt sociálních inženýrů

Luboš Palata, Ekonomika, 19.06.2012

Angela Merkelová chce v Německu zvýšit počet zaměstnaných německých žen a posílit tak Německou konkurenceschopnost. Plán je jasný: zavést státní jesle a školky dát rodinám právo a záruku, že pro jejich děti v nich bude místo. Konzervativní koaliční partner ale prosazuje zcela opačné opatření.

Podpora mladých rodin může nabývat různých podob, často dokonce zcela protichůdných. Své o tom vědí v Německu. Na jednu stranu chce vláda Angely Merkelové umožnit matkám rychlejší návrat do práce a zaručit jejich dětem už od dovršeného roku místo ve státních jeslích. Na druhou stranu země vyplácí měsíční příspěvek rodičům, kteří s malými dětmi zůstávají doma déle než čtrnáct měsíců.

Ekonomické sjednocení Německa stálo hodně peněz a výsledky jsou někdy rozporuplné. Rozdíly mezi oběma zeměmi, sjednocenými před dvaceti lety, však byly a jsou mnohem hlubší, spočívají v přístupu k práci, společnosti, rodině. Přetrvávání těchto rozdílů souvisí pochopitelně s tím, že spolkové země mají jistou autonomii a ke sbližování je tedy na rozdíl od hospodářství či politiky nic nenutilo.

Zejména co se týče zaměstnanosti žen, bylo a je bývalé východní Německo někde zcela jinde než země bývalého Německa západního, především katolické Bavorsko. Zatímco ve východním Německu se uplatnil model jeslí a mateřských školek a ženy chodily velmi brzy po narození dětí do práce, v Bavorsku naopak dominuje model muže vydělávajícího na rodinu a ženy starající se o potomky.

Různost těchto modelů měla pak dalekosáhlé důsledky, například v tom, že ve východních  zemích je poměrně výrazně vyšší průměrný důchod, protože východoněmecké ženy, jež měly za sebou několik desítek let pracovního zařazení, braly samozřejmě i vyšší penze.

Ženy do práce!

Východoněmecký model také zajišťoval v tabulkách celkovou vyšší průměrnou zaměstnanost obyvatelstva, což je věc, která se zalíbila německé kancléře Angele Merkelové a její vládě. Proto plánuje východoněmecký model přenést na celou německou společnost. V zemi pro to nastaly příznivé podmínky, protože nezaměstnanost, především díky flexibilnímu modelu „kurzarbeitu“, tedy pracovních míst se zkrácenou pracovní dobou, se pohybuje na jedné z nejnižších úrovní za poslední desetiletí. A na trhu je velká poptávka po kvalifikovaných silách.

Pokud by se podařilo dostat do práce další statisíce německých žen, které zůstávají doma s dětmi, zvýšilo by to prý výrazně konkurenceschopnost německé ekonomiky, zvětšilo daňové příjmy a přispělo by to ke zlepšení celkové finanční i hospodářské stability Spolkové republiky.

Podle plánu, připraveného vládou už v roce 2007, měla být podpořena výstavba jeslí a mateřských školek tak, aby každá žena, která se chce po porodu vrátit do práce, měla právo na umístění dítěte staršího dvanácti měsíců do státních jeslí a pak mít o něj postaráno v mateřské školce. Přitom ještě před pěti lety chodilo od jeslí v Německu jen 18 procent dětí. Tento plán má plně vstoupit v platnost na konci tohoto roku.

Bavorsko trvá na sporákové prémii

Proti se však jednoznačně postavila bavorská Křesťansko-sociální unie (CSU), která prosazuje, aby společně s tímto plánem zůstala zachována „sporáková prémie“ 100 euro (od roku 2014 150 euro) měsíčně, které stát dává rodičům, jež zůstanou doma s dětmi po čtrnáctém měsíci věku. Ve vládě se nyní rozhořel tvrdý spor o to, zda si země hledající úspory v rozpočtu může dvě miliardy euro (asi 50 miliard korun), které ji to ročně může stát, dovolit.

Pro bavorskou CSU, která bude už na jaře příštího roku bojovat v zemských volbách o udržení svého vůdčího postavení ve své spolkové zemi, se však jedná o naprosto zásadní otázku.

Kancléřka nyní hledá model, jak „sporákovou prémii“ alespoň omezit tak, aby ji nemohly využívat přistěhovalecké rodiny, žijící ze sociálních dávek. U nich má totiž navíc posílání dětí do jeslí a školek silný integrační efekt, protože se tam děti naučí před příchodem do škol německy.

Na celkový plán, který by se dal nazvat „ženy do práce“, to však bude mít jen malý vliv. Německé ženy podle průzkumů záruku místa v jeslích a školkách většinou vítají, a je tedy pravděpodobné, že Německo od příštího roku začne v oblasti zaměstnanosti žen fungovat tak trochu jako bývalé východní Německo. Může to mít samozřejmě dalekosáhlý sociální vliv a je jen otázkou, do kdy se současně s modelem jeslí a školek udrží Bavorskem prosazená „sporáková prémie“. Podle komentářů v německých novinách zřejmě není daleko doba, kdy si ji bude muset Bavorsko vyplácet samo ze svého zemského rozpočtu.

Autor je redaktor Lidových novin