Claimer

Naše Finančné Perpetuum Mobile aneb Nechcem zľavu zadarmo

Někdo neustále vynalézá perpetuum mobile, jiný studenou fúzi... a někdo zase systém, jak bezpracně dosáhnout doživotní renty.

Naše Finančné Perpetuum Mobile aneb Nechcem zľavu zadarmo

Tentokrát do galerie finančních „inovací“ přidáme Naše Finančné Družstvo (NFD), které už delší dobu působí na Slovensku i v Česku.

Co že „jejich finančné družstvo“ slibuje? Je to jednoduché, pořídíte si platební kartu a dostáváte zpět provizi za svoji útratu. Čím víc utratíte, tím víc vyděláte. Kartu dnes má skoro každý, tak proč si nevzít zpět něco z poplatků, které jinak schlamstne banka. A proč si z nich nenaspořit na rentu.

Pokud se teď ptáte, kde je háček, body pro vás – dobrá otázka. Začněme třeba u toho, kdo onu zázračnou kartu vydává. Tušíte správně, že to není žádný z našich domácích poplatkových otesánků, musíme se poohlédnout jinde.  A to docela daleko – Naše finančné družstvo se na svém webu hlásí ke spolupráci s Loyal Bank sídlící na Sv. Vincenci a Grenadinách.

Piráti z Karibiku?

Pokud banku hledáte v seznamu subjektů s povolením působit v tuzemsku, hledáte marně. Autor tohoto článku napsal nemálo rýpavých poznámek na adresu různých regulátorů a regulací, každopádně pokud jde o kvality bankovního dohledu v České republice a na karibském Sv. Vincenci, sází jednoznačně na ČNB!

Útěchou klientům budiž, že Loyal Bank patrně skutečně je reálně fungující bankou. Tedy, alespoň by měla být, pokud je skutečně členem asociace Mastercard. Za pozornost ovšem stojí fakt, že na webu banky (existuje také v jazykové verzi místy připomínající češtinu) není k nalezení ani slovo o jejím hospodaření – natož rozvaha a výsledovka a informace o kvalitě úvěrového portfolia jako u standardních bank.

Kdo neplatí, zůstane chudý!

Co naopak nechybí, je ceník poplatků. Otevření účtu přijde podle ceníku NFD na 65 dolarů (ve ví-aj-pí verzi 275 dolarů), výběr z bankomatu na necelé čtyři dolary, měsíční vedení účtu na pět dolarů, vklad na účet devět dolarů a 50 centů navrch. Vyložená láce v době, kdy i v Česku několik bank nabízí účty s vedením a základními službami zdarma. Nemluvě o skrytých nákladech na kurzové rozdíly, protože v české koruně Loyal Bank účty patrně nevede. Beze zbytku tedy platí heslo „nechci slevu zadarmo“.

Ovšem poplatky inovace nekončí. Skutečným zdrojem pasivního příjmu není platební karta, ale investice do realit. Za útratu kartou klient totiž údajně dostává podíly na investici do nemovitostí.

Skeptik by se asi zeptal, proč si nepořídit levný účet a peníze ušetřené na poplatcích jednoduše neinvestovat na vlastní pěst, ale popřejme chvíli sluchu lákavé nabídce. Řečeno s usměvavým pánem (který zároveň panuje celému projektu) na propagačním videu – ano, jsou tam poplatky, ale pokud si je nezaplatíte, může se vám stát, že zůstanete chudí.

Kolik to sype

O jaké výnosy se nedůvěrou k tomuto úžasnému projektu připravíte? Naše finančné družstvo nabízí kalkulačku renty – při měsíčním obratu 500 dolarů se za 10 let dostaneme na měsíční „refundaci“ ve výši 346 dolarů (ve skutečnosti dostaneme peníze už dříve, ale pro jednoduchost je z výpočtu vynecháme). Dejme tomu, že vedení účtu a karty a jeden vklad měsíčně nás stojí 15,50 USD a banka si nechá jen 20 procent a 80 procent vyplatí našemu družstvu. Dále předpokládejme, že Mastercard se dá na charitu a vyplatí NFD dvě procenta z objemu plateb (prý to dělá). To máme celkem 22,4 dolaru měsíčně.

Za deset let máme dostávat 346 dolarů, ale kartu budeme používat dál, reálně tedy budeme dostávat bezpracnou rentu „jen“ 343,6 dolaru. Ta má být doživotní, ale počítejme pro ilustraci jen s 20 lety.

Jaká musí být míra výnosu, aby při měsíčním vkladu 22,4 dolaru za deset let naspořená částka umožnila výplatu uvedené renty?  Po chvíli v Excelu zjistíme, že to musí být necelých 2,4 procenta měsíčně, tedy přes 32 procent ročně. Hezké, že?

Berlusconi je seriózní a tak trochu nudný parťák

Takový výnos z pronájmu realit by byl poněkud surrealistický. Zjevně tedy zdroj renty musí být někde jinde. Že by jím bylo lákání dalších oveček do multilevelového systému?

Shrnuto v kostce: máte šanci na rentu, pokud si budete deset let posílat peníze do banky v Karibiku a přesvědčíte hodně dalších lidí, aby je tam také posílali. A pokud nezkrachuje ani daná banka, ani provozovatel systému, který vám onu rentu slibuje.

Ve srovnání s tím vypadají desetileté italské dluhopisy jako trapně nudná a bezpečná investice.

Autor je analytik Partners

Tisknout Poslat Emailem
*
*
*
Zobrazit tiny url:


AUTOR Aleš Tůma

Absolvoval VŠE v Praze, během studia působil v ekonomických rubrikách HN a Aktuálně.cz. Rok strávil na stáži v oddělení interní komunikace Deutsche Telekom v Bonnu. Pro Liberální institut přeložil do češtiny významnou část knihy J. H. de Sota Peníze, banky a hospodářské krize. Publikoval ekonomické kom ...více

Absolvoval VŠE v Praze, během studia působil v ekonomických rubrikách HN a Aktuálně.cz. Rok strávil na stáži v oddělení interní komunikace Deutsche Telekom v Bonnu. Pro Liberální institut přeložil do češtiny významnou část knihy J. H. de Sota Peníze, banky a hospodářské krize. Publikoval ekonomické komentáře v HN, MF Dnes, Reflexu, Respektu či na Neviditelném psovi. Od podzimu 2008 píše pro Finmag a od roku 2009 pracuje jako analytik se zaměřením na finanční trhy a investiční produkty. V současnosti usiluje o získání celosvětově respektované kvalifikace Chartered Financial Analyst; v roce 2012 úspěšně absolvoval druhou ze tří zkoušek CFA programu. ...méně

Další články autora

Zobrazit všechny komentáře Skrýt všechny komentáře Komentáře / zobrazeno 1 z 1 komentářů
Váš komentář k článku

Pro psaní komentářů se musíte přihlásit. Pokud ještě nemáte svůj účet, tak se .

Přihlášení do systému

Další články z rubriky

Richard Siuda: Češi se dlouhodobého investování bojí jako čert kříže. A je to velká chyba

„Lidé se tu do dlouhodobého spoření nehrnou. Znamená to totiž odpírat si dnešní spotřebu a to se nikomu nechce. Naopak si všichni chtějí brát půjčky, aby mohli utrácet ještě víc. Úspěch spořicích produktů je pak postaven pouze na státních příspěvcích...

Banky, fondy, bazény

Podílové a penzijní fondy mohou být bezpečnější než banky

Tomáš Matoušek: Stát se nám příliš plete do života

„Skoro všechen byznys má v České republice politický podtext. Ať už jde o banky, pojišťovny, penzijní společnosti, energetické společnosti či stavební firmy. Myslím si, že stát až příliš zasahuje do našich životů. A to není vůbec dobře,“ říká v rozho...

O poplatek banky ještě zabojují. Petr Němec: Za úvěrové účty inkasují 1 200 000 000 ročně

Když německý soud rozhodl, že poplatek za vedení úvěrového účtu, který vybírají některé tamější banky, je nezákonný, řekl si právník Petr Němec o peníze zpátky ve své české bance. Logika byla jednoduchá: německé a české zákony mají společný vzor, evr...

Petr Kučera: Náš registr finančních poradců rozhýbe trh a označí nepoctivce

Podle oficiálního registru národní banky působí v Česku na 140 tisíc finančních poradců. Jak mezi nimi ale poznat toho kvalitního? Řešení chce nabídnout registr finančních poradců ELIXIR, spuštěný před několika měsíci. Nejen o něm, ale také o kultiva...

Klady a zápory třetího pilíře nového penzijního systému

Prvním lednem roku 2013 vejdou v platnost změny třetího pilíře penzijního systému, dosud tvořeného penzijním připojištěním. To se nyní zakonzervovalo a má dožít vedle nového doplňkového penzijního spoření. Zprostředkovatelé brzy začnou vypočítávat kl...

Martin Žáček: Nejvíc mě trápí regulace z Bruselu

Když nedávno šéfové českých pojišťoven vybírali ze svého středu Pojišťováka roku 2012, nejvíc hlasů dostal Martin Žáček, předseda představenstva a generální ředitel UNIQA pojišťovny.

Daniel Martínek: Učíme se naslouchat klientům

„Když si objednáte zboží po internetu, hned vás bombardují informacemi, v jaké fázi objednávka je, že se zboží expeduje, kdy k vám dorazí, kdo je doručí. Pojišťovny tento ‚proklientský‘ přístup zatím moc neuplatňují. A to je špatně.“ říká v první čás...

2013: Penzijní připojištění a jeho pokračování

K čemu dojde při transformaci penzijních fondů? Jak vysoké budou příští rok státní příspěvky a možnost daňových úlev? Jak se liší stávající penzijní připojištění od nového doplňkového penzijního spoření? Mapujeme blížící se změny v takzvaném třetím p...

Penzijní fondy 2012: inflaci zdolaly čtyři

Všechny penzijní fondy již ohlásily výši zhodnocení, kterého dosáhly v loňském roce. Jeho průměrná výše činila 1,7 procenta. Inflace byla 1,9 procenta, takže reálné zhodnocení je v průměru záporné. Pouze čtyři penzijní fondy dokázaly inflaci překonat...







Newsletter


Diskuse

Všechny nejnovější komentáře

Adam Čabla: Jestlize je cilem statu "udrzeni populace", pak jak bude ten cil naplnovan? Donucovanim obcanu statu... více
Anketa: Na rodičovskou povinně i táta?

Jan Altman: 1) Ta míra se postupně zvyšuje salámovou metodou. Včera jsme nad něčím prskali, dnes už jsme na to z... více
Anketa: Na rodičovskou povinně i táta?

Jan Krejčí: "Cílem státu by mělo být zajistit udržitelný stav populace za přijatelnou cenu" Cílem státu je gara... více
Anketa: Na rodičovskou povinně i táta?

Jiří Kratochvíl: Zcela nerozumím - pokud to tedy byla reakce na můj komentář... více
Anketa: Na rodičovskou povinně i táta?

Petr Holub: Tímto problémem se zabývá ekonom Petr Mach ve své knize "jak vystoupit z EU" a evidentně to možné je... více
Gerard Casey: Prestiž? Ta je Irům ukradená

Fery Marra: Je to vtipné, pokud se tím nebudu muset řídit. Prý vše je v souladu s řešením demografického pro... více
Anketa: Na rodičovskou povinně i táta?

Ladislav Novák: Mohl by nám autor sdělit, která že to vláda na Zemi dokázala moudře "hospodařit" se státem vytvořený... více
Žijeme na dluh příštích generací?

Fery Marra: Souhlas, ale máte nějaké schůdné řešení pro naší republiku? Za jakých podmínek lze vystoupit z EU? A... více
Gerard Casey: Prestiž? Ta je Irům ukradená

Petr Holub: Irové pokládají členství v unii za výhodné, neboť jsou pragmatičtí a spočítali si, že díky dotacím z... více
Gerard Casey: Prestiž? Ta je Irům ukradená

Stanislav Dvořák: S řízením a regulacemi společnosti je to jako s kořením při vaření. Není-li žádné, nemá jídlo chuť, ... více
Anketa: Na rodičovskou povinně i táta?