Novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích: Proč jde stát na ruku nejsilnějšímu hráči?
Tomáš Prouza, Finanční poradenství, 21.06.2011
Lidové noviny otiskly první velký rozhovor s Vladimírem Mrázem po jeho odchodu z čela Kooperativy a Hospodářské noviny rozhovor s Pavlem Řehákem, ředitelem České pojišťovny. Oba rozhodně stojí za pozornost, mimo jiné proto, že naprosto dokonale ilustrují, co je dnes v českém pojišťovnictví špatně.
Rozhovor s Vladimírem Mrázem ukazuje, jak důležité je být konzervativní, přemýšlet dlouhodobě a investovat do rozvoje celého sektoru. Byla to totiž především Kooperativa, díky které české pojišťovnictví neprošlo obdobím krachů a klientů ponechaných svému osudu. A byla to právě osobnost Vladimíra Mráze, která dokázala přesvědčit akcionáře, že má cenu vybudovat v Česku síť několika samostatných pojišťovacích značek a investovat o něco více do nákupu celé instituce, zatímco konzultanti doporučovali nákupy kmenů a jednoduché včlenění těchto kmenů pod kupující pojišťovnu.
Někteří Vladimíru Mrázovi vyčítali, že byl málo proobchodní, protože koupit instituci v problémech a snažit se ji postavit na nohy je vždycky složitější a dražší. Ale pokud se spolu s ním dokázali podívat na trh dlouhodobě, pochopili, že takový postup měl smysl: Mráz vytvořil ze skupiny Vienna Insurance Group mnohem silnějšího hráče, než se čekalo. Pro regulátora měl Vladimír Mráz ještě jednu důležitou hodnotu – vždycky dodržel slovo a nikdy nepřipustil nic, co by poškozovalo klienty jeho pojišťovny.
Novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích: komu je šitá na míru?
O to větší kontrast ovšem přináší rozhovor s Pavlem Řehákem z České pojišťovny. Vznikl v souvislosti s pochybnou novelou pojišťovací legislativy, do které ministerstvo financí vložilo řadu věcí v rozporu s výsledky dvouletých konzultací s trhem. Pokud by novela prošla, tak výrazně omezí prodej životního pojištění u většiny pojišťoven (ovšem právě na Českou pojišťovnu budou dopady nejmenší), nemluvě o dopadech na prodejní sítě, které jsou na nabídce pojištění závislé.
Fungování poradenských sítí reformu potřebuje a dva roky o ní diskutovalo ministerstvo financí, Česká národní banka a zástupci trhu. Dohodla se řada změn, které měly být implementovány na celém trhu – a místo toho ministerstvo financí přišlo s novelou, která se týká jediného segmentu, výrazně zvýhodňuje jednoho účastníka trhu na úkor mnoha jiných a naprosto rezignuje na řešení problémů, které trh již dlouho trápí.
Má klient vědět, za co platí? Snad radši ne...
Rozhovor s Pavlem Řehákem přitom obsahuje tři zajímavé rady trhu a ministerstvu. První zní „omezte přepojišťování“ – a dalo by se s ní souhlasit, pokud by k ní autor dodal „pokud poškozuje klienta“. Třeba tak, jako byly poškozeny desítky tisíc klientů České pojišťovny v rámci konverze starých smluv, zajišťujících vysoké zhodnocení vložených peněz.
Druhá rada zní „měli bychom zdražit pojistné živelných rizik a automobilů“. Pokud by na riziko příliš nízkého pojistného upozorňoval regulátor kvůli obavě o stabilitu pojišťoven, bylo by to v pořádku. Podobná prohlášení od největší pojišťovny na trhu by ovšem v mnoha zemích vyvolala spíše otázky úřadu na ochranu hospodářské soutěže.
Třetí rada pak jen dobře ilustruje vztah ke klientům. Do novely zákona se totiž dostalo ustanovení, podle kterého by měl vzniknout jednotný ukazatel na srovnání nákladovosti životních pojistek. To je ale prý údajně k ničemu. Většina lidí by přitom řekla, že znalost celkových nákladů produktu je pro rozhodování naprosto zásadní. Tedy pokud si můžete dovolit mít klienta, který skutečně ví, kolik a za co platí…
Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí platí od roku 2004, v letech 2005–2009 byl devětkrát novelizován. Návrh letošní novely předložilo ministerstvo financí k připomínkovému řízení v dubnu. Po jeho zveřejnění se objevila upozornění zejména na to, že zákon hodlá regulovat jen část trhu, a nastavovat tedy nerovné podmínky.
Překvapení vzbudil i fakt, že ministerstvo nečekalo na evropskou směrnici o zprostředkování pojištění (Insurance Mediation Direction) – její návrh by měl být na světě do konce roku a české zákony ji budou muset zohlednit. Prakticky se tedy může stát, že bychom zákon záhy po novelizaci museli novelizovat znovu.
To je ovšem známá česká specialita. Zákonodárci každý rok sáhnou do 80 % zákonů. Živnostenský zákon se za dvacet let své existence novelizoval stokrát a ještě devětkrát navrch! Více v článku Kláry Samkové České zákonodárství v permanentní revoluci.
Psáno pro Lidové noviny
