Claimer

Nenechte půdu ležet ladem!

Poroste kvůli nižšímu vývozu z Ruska a zřejmě i Ukrajiny cena pšenice do závratných výšin? A pokud ano, kam a jak dlouho? Na tyto otázky je obtížné najít správnou odpověď. Zemědělské komodity jsou nicméně označovány za dlouhodobě atraktivní investiční příležitost, a to především kvůli růstu počtu obyvatel v rozvíjejících se zemích a jejich stoupající životní úrovni, která zvyšuje spotřebu zemědělských plodin. Investice do zemědělské půdy navzdory tomu zůstávají, alespoň u nás, tak trochu stranou pozornosti.

Nenechte půdu ležet ladem!

Podobná investice není samozřejmě pro každého. O půdě se sice na jedné straně často hovoří jako o stabilizujícím prvku investorova portfolia, její vlastnictví je nicméně přesto spojeno s řadou rizik. Vždyť už jen její prodej je mnohem složitější než například akcií nebo podílových fondů. V Česku se o ni proto zajímají spíše agresivnější či poučení investoři, zatímco ti opatrnější zůstávají u bankovních produktů, zajištěných fondů a jiných podobných investic, které jim nabízejí jistotu a k tomu šanci na určitý nadvýnos.

Doženou ceny západní Evropu?

Spekulativní investice do zemědělské či orné půdy vycházejí především z porovnání jejích cen se zahraničními, tedy především v Německu a v dalších vyspělých státech Evropské unie. Podobné porovnání však není jednoduché – vždy závisí na kvalitě půdy, v jednotlivých částech srovnávaných zemí se navíc může její cena lišit.

Statistiky ukazují, že Česko v tomto směru podle dat Evropského statistického úřadu zaostává nejen za Německem a zejména Nizozemím, ale také třeba za sousedním Polskem. Je tamější půda o tolik kvalitnější? Obdobně je tomu i v případě pronájmu půdy. Zatímco v Česku zaplatí její nájemce za hektar asi 47 eur, ve starých zemích EU je to podle dostupných informací od 90 do 500 eur.

Nikde není řečeno, že se tento cenový rozdíl musí nutně vyrovnat, od května příštího roku by ale mohli začít kupovat zemědělskou půdu v Česku i zahraniční fyzické osoby z EU. Tedy pokud nebude výjimka, kterou jsme si v rámci Unie vyjednali, prodloužena, o což usiluje hlavně Agrární komora.

I kdyby ovšem tato výjimka padla a cizinci si mohli v Česku volně kupovat zemědělskou půdu, nemusí se teoreticky změnit prakticky nic. Část odborníků totiž upozorňuje, že cizinec, který si u nás chtěl koupit zemědělskou půdu, již tak stejně dávno učinil, a to víceméně legálně přes firmu, zabývající se zemědělstvím, nebo tuto půdu vlastní přes nastrčené české občany.

Kdo tedy ví, jak to všechno nakonec bude! Předpokládaný růst cen potravin v budoucnu může ovšem i tak cenu zemědělské půdy dál zvednout. Zejména, pokud bude pokračovat její úbytek. Nemluvě o očekávaném postupném sbližování ceny půdy u nás a třeba v Německu.

Co nabízí Pozemkový fond?

Pokud má někdo zájem o ornou či jinou zemědělskou půdu, měl by se v prvé řadě podívat na nabídku na webu Pozemkového fondu www.pfcr.cz. Při jejím nákupu mají přednost restituenti, samostatně hospodařící rolníci nebo různé společnosti a družstva, která se zabývají zemědělstvím. Do dražeb, jejichž prostřednictvím Pozemkový fond půdu prodává, se ovšem mohou zapojit i další zájemci. Může se dokonce stát, že jako jediní.

Doporučená velikost investice činí alespoň desítky tisíc korun, lepší je trojciferné číslo. Stát dokonce na koupi půdy poskytuje bezúročný úvěr. Mělo by jít spíše o doplňkovou investici, záleží ovšem samozřejmě na naturelu investora. Kdo se v půdě nevyzná, jistě si minimálně k jejímu ocenění přizve odborníka.

Pokud hodlá půdu držet ze spekulativních důvodů a časem ji prodat, může ji mezitím pronajímat. Někdy se ostatně prodává i půda, kterou má někdo pronajatu. To si je třeba předem ověřit.

Realitní kanceláře zemědělskou půdu příliš nenabízejí. Kdo hledá zajímavé příležitosti, neměl by si ale vedle Pozemkového fondu nechat ujít server www.farmy.cz.

Někteří Češi zbohatli, když se na jejich pozemku začala stavět dálnice, satelitní městečko, nebo třeba hypermarket. Těžko říci, v kolika případech šlo jen o štěstí a kdy hrála roli třeba také korupce. Na podobné štěstí se sice spoléhat nedá, v každém případě se ale před koupí vyplatí důkladně si prohlédnout územní plány obce, které pozemek patří, a to s dostatečně dlouhým výhledem, aby bylo jasné, kam se má obec rozšiřovat. A co tedy plánuje.

Investice do půdy není sice likvidní, přesto jde nesporně o zajímavou příležitost. Ostatně i jeden z investičních guru, a to Marc Faber, doporučuje mít kousek úrodného pole někde u lesa. Jistota – v nejistotě kolem cen zemědělských plodin – je zkrátka jistota.

Autor je redaktorem serveru www.penize.cz

Foto: profimedia.cz

Komentovat
Tisknout Poslat Emailem
*
*
*
Zobrazit tiny url:


AUTOR František Mašek

Dlouhodobě se zabývá ekonomikou, od roku 1993 se zaměřuje na kapitálový a finanční trh. Působil v řadě médií, mimo jiné v Lidových novinách a časopise Burza, na různých postech, naposledy jako šéfredaktor. V posledních deseti letech pracoval ve vydavatelství Economia, nejprve jako vedoucí rubriky domác ...více

Dlouhodobě se zabývá ekonomikou, od roku 1993 se zaměřuje na kapitálový a finanční trh. Působil v řadě médií, mimo jiné v Lidových novinách a časopise Burza, na různých postech, naposledy jako šéfredaktor. V posledních deseti letech pracoval ve vydavatelství Economia, nejprve jako vedoucí rubriky domácí kapitálové trhy v Hospodářských novinách, později jako redaktor specializovaný na finanční trh v týdeníku Ekonom. ...méně

Další články autora

Zobrazit všechny komentáře Skrýt všechny komentáře Komentáře / zobrazeno 7 z 7 komentářů
Váš komentář k článku

Pro psaní komentářů se musíte přihlásit. Pokud ještě nemáte svůj účet, tak se .

Přihlášení do systému

Další články z rubriky

Bilancování. Měny v roce 2011: koruna nakonec dostala na zadek

Koruna, zlotý a forint skončily na chvostu. Oslabovat začalo i euro. Naopak nadále posiluje japonský jen a ke konci roku se přidal i americký dolar. Vývoj v roce 2012 je plný nejistot.

Bilancování – komodity v roce 2011

Většina komodit v roce 2011 zlevnila, kromě masa, ropy a zlata. Nejvíc klesla cena rhodia, bavlny, kakaa, zemního plynu a cínu.

Rok 2011 na akciových trzích: Zbytek světa

Přinášíme druhý díl komentovaného přehledu největších a nejzávažnějších pohybů, ke kterým v loňském roce došlo na trzích. V prvním díle jsme se věnovali Evropě s jejími summity a krizemi, dnes prosvištíme zbytek světa.

Rok 2011 na akciových trzích: Evropa

Začátek ledna, čas k bilancování. Jaký byl minulý rok na akciových trzích? Asi vás nepřekvapí, že evropské akciové indexy v roce 2011 zaznamenaly největší ztráty, ale určitě vás bude zajímat, jak se dařilo motorům světové ekonomiky, jako je třeba Čín...

Bilancování – akcie v roce 2011

Rok 2011 nebyl pro akcie vůbec příznivý. Vyjma USA všechny hlavní trhy ztrácely. Nejhůř dopadli majitelé řeckých akcií. Nejlépe si vedly akcie – na Jamajce.

Akcie na rok 2012

A máme za sebou zas jedny další Vánoce. Dostali jste pod stromeček, co jste si přáli? Pokud ne (ale vlastně i pokud ano), můžete si něco nadělit sami. Po třech letech se opět rýsují zajímavé investiční příležitosti.

SMH: výnos bez rizika, nebo další letadlo?

Jak se stát milionářem? Začněte s miliardou. Tak by se dala shrnout rada pro investory chtivé rychlých zisků „na forexu“.

Ceny amerických akcií klesají i přes rekordní zisky

Firmy v USA hlásí rekordní zisky, přesto ceny akcií v New Yorku klesají. Poměr ceny akcie k ročnímu zisku firmy (price to earnings ratio, P/E) se tak dostal na nejnižší hodnotu od roku 1988.

Daň z akcií uškodí těm, kteří si spoří

Zoufalí lidé dělají zoufalé věci. Pro vlády to platí jakbysmet. Málokterý evropský politik má reálnou profesní zkušenost v oboru financí. Pokud vůbec, vyznají se politici ve financích jen „z druhé strany“. Tedy z pohledu výběrčích daní.

Dluhopisy: Nejhorší investice?

Jako dlouhodobou investici mohou dluhopisy kupovat jen blázni. Ovšem blázen, který v únoru nakoupil třicetileté americké vládní dluhopisy, mohl vydělat za devět měsíců 56 procent.







Newsletter


Diskuse

Všechny nejnovější komentáře

Michal Jeřábek: A jinak to ani nejde dohromady s tímto: http://www.dailymail.co.uk/sciencetech/article-2095549/Right... více
Proč Metternich přinesl rozkvět a Merkelová přináší zbídačení II: Princové a chuďasové

Michal Jeřábek: A máte na to IQ nějaký výzkum? Protože platí, že lidem s vysokým IQ se může narodit "blbec" a neinte... více
Proč Metternich přinesl rozkvět a Merkelová přináší zbídačení II: Princové a chuďasové

Petr Hampl: Reakce na pana Della: Obávám se, že si nerozumíme. Tvrdíte, že pokud je člověk dost pracovitý a s... více
Proč Metternich přinesl rozkvět a Merkelová přináší zbídačení II: Princové a chuďasové

Adam Čabla: Děkuji za článek, víceméně se s ním ztotožňuji. více
Meze poznání: kdo zná všechno, rozhoduje špatně

Stanislav Dvořák: Nevidím v tomto případě větší rizika z centralizace a koncentrace moci když ČNB dlouhodobě reaguje t... více
Fiskální unie: třaskavá koncentrace moci

Roman Řípa: Ad "Může ale fungovat i jako poučka pro hospodářskou politiku vlády: jen podpora odvětví s vysokými ... více
Poučení z iPadu

Pat Bateman: Ano, ta první varianta je definice levice, ta druhá je definicí pravice. Chudí voliči (průměrní) tot... více
Proč Metternich přinesl rozkvět a Merkelová přináší zbídačení II: Princové a chuďasové

Pat Bateman: Tady někdo nepřečetl ten článek (tedy i jeho první díl) pořádně - oba dva totiž v naprostém klidu za... více
Proč Metternich přinesl rozkvět a Merkelová přináší zbídačení II: Princové a chuďasové

Radovan Dell: V oficiální biografii Steva Jobse je popsáno, jak Jobs vysvětluje Obamovi, proč nemůže vyrábět v USA... více
Poučení z iPadu

Pavel L: Výborně, po dlouhé době někdo, kdo svoje poznání dostal až na takovou úroveň a nepapouškuje jen mant... více
Proč Metternich přinesl rozkvět a Merkelová přináší zbídačení II: Princové a chuďasové