Claimer

Nenechte půdu ležet ladem!

Poroste kvůli nižšímu vývozu z Ruska a zřejmě i Ukrajiny cena pšenice do závratných výšin? A pokud ano, kam a jak dlouho? Na tyto otázky je obtížné najít správnou odpověď. Zemědělské komodity jsou nicméně označovány za dlouhodobě atraktivní investiční příležitost, a to především kvůli růstu počtu obyvatel v rozvíjejících se zemích a jejich stoupající životní úrovni, která zvyšuje spotřebu zemědělských plodin. Investice do zemědělské půdy navzdory tomu zůstávají, alespoň u nás, tak trochu stranou pozornosti.

Nenechte půdu ležet ladem!

Podobná investice není samozřejmě pro každého. O půdě se sice na jedné straně často hovoří jako o stabilizujícím prvku investorova portfolia, její vlastnictví je nicméně přesto spojeno s řadou rizik. Vždyť už jen její prodej je mnohem složitější než například akcií nebo podílových fondů. V Česku se o ni proto zajímají spíše agresivnější či poučení investoři, zatímco ti opatrnější zůstávají u bankovních produktů, zajištěných fondů a jiných podobných investic, které jim nabízejí jistotu a k tomu šanci na určitý nadvýnos.

Doženou ceny západní Evropu?

Spekulativní investice do zemědělské či orné půdy vycházejí především z porovnání jejích cen se zahraničními, tedy především v Německu a v dalších vyspělých státech Evropské unie. Podobné porovnání však není jednoduché – vždy závisí na kvalitě půdy, v jednotlivých částech srovnávaných zemí se navíc může její cena lišit.

Statistiky ukazují, že Česko v tomto směru podle dat Evropského statistického úřadu zaostává nejen za Německem a zejména Nizozemím, ale také třeba za sousedním Polskem. Je tamější půda o tolik kvalitnější? Obdobně je tomu i v případě pronájmu půdy. Zatímco v Česku zaplatí její nájemce za hektar asi 47 eur, ve starých zemích EU je to podle dostupných informací od 90 do 500 eur.

Nikde není řečeno, že se tento cenový rozdíl musí nutně vyrovnat, od května příštího roku by ale mohli začít kupovat zemědělskou půdu v Česku i zahraniční fyzické osoby z EU. Tedy pokud nebude výjimka, kterou jsme si v rámci Unie vyjednali, prodloužena, o což usiluje hlavně Agrární komora.

I kdyby ovšem tato výjimka padla a cizinci si mohli v Česku volně kupovat zemědělskou půdu, nemusí se teoreticky změnit prakticky nic. Část odborníků totiž upozorňuje, že cizinec, který si u nás chtěl koupit zemědělskou půdu, již tak stejně dávno učinil, a to víceméně legálně přes firmu, zabývající se zemědělstvím, nebo tuto půdu vlastní přes nastrčené české občany.

Kdo tedy ví, jak to všechno nakonec bude! Předpokládaný růst cen potravin v budoucnu může ovšem i tak cenu zemědělské půdy dál zvednout. Zejména, pokud bude pokračovat její úbytek. Nemluvě o očekávaném postupném sbližování ceny půdy u nás a třeba v Německu.

Co nabízí Pozemkový fond?

Pokud má někdo zájem o ornou či jinou zemědělskou půdu, měl by se v prvé řadě podívat na nabídku na webu Pozemkového fondu www.pfcr.cz. Při jejím nákupu mají přednost restituenti, samostatně hospodařící rolníci nebo různé společnosti a družstva, která se zabývají zemědělstvím. Do dražeb, jejichž prostřednictvím Pozemkový fond půdu prodává, se ovšem mohou zapojit i další zájemci. Může se dokonce stát, že jako jediní.

Doporučená velikost investice činí alespoň desítky tisíc korun, lepší je trojciferné číslo. Stát dokonce na koupi půdy poskytuje bezúročný úvěr. Mělo by jít spíše o doplňkovou investici, záleží ovšem samozřejmě na naturelu investora. Kdo se v půdě nevyzná, jistě si minimálně k jejímu ocenění přizve odborníka.

Pokud hodlá půdu držet ze spekulativních důvodů a časem ji prodat, může ji mezitím pronajímat. Někdy se ostatně prodává i půda, kterou má někdo pronajatu. To si je třeba předem ověřit.

Realitní kanceláře zemědělskou půdu příliš nenabízejí. Kdo hledá zajímavé příležitosti, neměl by si ale vedle Pozemkového fondu nechat ujít server www.farmy.cz.

Někteří Češi zbohatli, když se na jejich pozemku začala stavět dálnice, satelitní městečko, nebo třeba hypermarket. Těžko říci, v kolika případech šlo jen o štěstí a kdy hrála roli třeba také korupce. Na podobné štěstí se sice spoléhat nedá, v každém případě se ale před koupí vyplatí důkladně si prohlédnout územní plány obce, které pozemek patří, a to s dostatečně dlouhým výhledem, aby bylo jasné, kam se má obec rozšiřovat. A co tedy plánuje.

Investice do půdy není sice likvidní, přesto jde nesporně o zajímavou příležitost. Ostatně i jeden z investičních guru, a to Marc Faber, doporučuje mít kousek úrodného pole někde u lesa. Jistota – v nejistotě kolem cen zemědělských plodin – je zkrátka jistota.

Autor je redaktorem serveru www.penize.cz

Foto: profimedia.cz

Komentovat
Tisknout Poslat Emailem
*
*
*
Zobrazit tiny url:


AUTOR František Mašek

Dlouhodobě se zabývá ekonomikou, od roku 1993 se zaměřuje na kapitálový a finanční trh. Působil v řadě médií, mimo jiné v Lidových novinách a časopise Burza, na různých postech, naposledy jako šéfredaktor. V posledních deseti letech pracoval ve vydavatelství Economia, nejprve jako vedoucí rubriky domác ...více

Dlouhodobě se zabývá ekonomikou, od roku 1993 se zaměřuje na kapitálový a finanční trh. Působil v řadě médií, mimo jiné v Lidových novinách a časopise Burza, na různých postech, naposledy jako šéfredaktor. V posledních deseti letech pracoval ve vydavatelství Economia, nejprve jako vedoucí rubriky domácí kapitálové trhy v Hospodářských novinách, později jako redaktor specializovaný na finanční trh v týdeníku Ekonom. ...méně

Další články autora

Zobrazit všechny komentáře Skrýt všechny komentáře Komentáře / zobrazeno 7 z 7 komentářů
Váš komentář k článku

Pro psaní komentářů se musíte přihlásit. Pokud ještě nemáte svůj účet, tak se .

Přihlášení do systému

Další články z rubriky

Analýza: Máme se po vlně znárodňování bát investic do Latinské Ameriky?

Po sérii znárodnění v Bolívii a Argentině berou investoři nohy na ramena. Má smysl investovat v latinské Americe? Není to příliš rizikové?

Spoření se státem startuje. Syslit, či nesyslit?

Pro velký úspěch podzimní emise spořicích státních dluhopisů přišlo ministerstvo financí s novou várkou. Jak výhodné je to tentokrát?

Investiční certifikát: nízkonákladové investování

Ač se Češi rádi řadí mezi vyspělé západní národy, jejich ekonomická mentalita tomu příliš neodpovídá. Stále se příliš spoléhají na ochrannou ruku státu a o tržní ekonomice a investicích do cenných papírů mají minimum znalostí, natož aby s nimi měli š...

Kdyby to Jobs viděl...! Apple pracuje na sebezničení

Pohřbí Apple sám sebe? Několik měsíců po smrti spoluzakladatele Jobse činí firma Apple kroky, které ji podle expertů mohou přivést až do záhuby. Což byl přesně ten důvod, proč se jich Jobs vyvaroval.

Pavel Kohout: Kdo má prospěch z inflace

I v krizích mají lidé normální starosti. Třeba jak uložit peníze. Bohatí řeší, jak zachovat své bohatství. Chudé zajímá, jak zbohatnout nebo aspoň jak se nenechat napálit. Mladí stojí před dilematem, zda tvořit rezervy pro založení domova a rodiny, a...

Apple: skvělá společnost, špatná investice

Apple vyrostl během pár let tolik, že se správci investic stydí nemít ho v portfoliu. Je Apple bublina? A pokud ano, dá se odhadnout, jak dlouho se dá před prasknutím ještě přifukovat?

Fejsbúk a další aj-pí-ou: Lajkovat, nebo nelajkovat?

Facebook nedávno za nemalé mediální pozornosti oznámil, že uvede svoje akcie na burzu. Když vám zavolá makléř a bude vás přesvědčovat, abyste tuto jedinečnou příležitost využili, je dobrý nápad ho poslechnout?

Buffette, sklapni!

Warren Buffett se protřele stylizuje coby hotový Mirek Dušín, lidumil, který se mezi nenasytnou cháskou z Wall Streetu ocitl nějakým nedopatřením. Ne všichni mu to baští.

Tomáš Packa: Investujeme bez emocí

„Snažíme se omezit vliv lidského rozhodování, nepodléhat stádním náladám, kterým propadají individuální investoři,“ říká Tomáš Packa, portfoliomanažer investiční společnosti C-QUADRAT KAG. Ve správě má téměř 600 milionů euro.

ETF a contango: pořádný tanec s vašimi penězi

Mantra posledních let zněla „investuj do komodit, investuj do komodit, investuj do komodit“. A protože ne každý si může zaparkovat na zahradním jezírku tanker s ropou, hledali jsme pomocníky. S fondy ETF je to jednoduché. Aspoň na první pohled.







Newsletter


Diskuse

Všechny nejnovější komentáře

Michal Jeřábek: Dobře. Ať nepřeháním - relevantní text je jen na 800 stránkách. více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Michal Jeřábek: Přečtěte si: Jesús Huerta de Soto - Peníze, banky a hospodářské krize. To je devítiset stránkový pod... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Adam Čabla: Puvodni cena: 500 000,- Kc Nova cena: 1 450 000,- Kc Koeficient rustu ceny: 1 450 000/500 000 = 2,... více
Svéráz románské ekonomiky

Jan Altman: Přesně jak píší někteří níže: soudným a svobodu vyznávajícím lidem rozhodně nejde o nějaké centrálně... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

viglib: A Vy jste dosel k cemu? O to byste se zase mohl podelit Vy s nami...at se pobavime :D více
Svéráz románské ekonomiky

viglib: Procento samotne nic neznamena. U nas byl zkratka nizky zaklad. Ve Spanelsku je ale pomer mezi prume... více
Svéráz románské ekonomiky

Aleš Valesek: Dobrý den Roberte, mohl byste nám zde sdělit výpočet, jakým jste dospěl k těm 190%? Rád bych se pou... více
Svéráz románské ekonomiky

Michal Jeřábek: Jak může deflace způsobit neschopnost dlužníků splatit závazky, když platí za zboží nižší ceny a tud... více
Co pořád všichni s tím zlatem máte?

Michal Weinfurtner: Máte pravdu, nárůst o - to jsem si neuvědomil. Přesto je to více než ve Španělsku a o nějakém po... více
Svéráz románské ekonomiky

jm09: hovorite o trzni cene? Nebo byl nakup/privatizace v roce 2000 od mesta a prodej na trhu? více
Svéráz románské ekonomiky