Analýza: Máme se po vlně znárodňování bát investic do Latinské Ameriky?
Jan Traxler, Investice, 17.05.2012
Po sérii znárodnění v Bolívii a Argentině berou investoři nohy na ramena. Má smysl investovat v latinské Americe? Není to příliš rizikové?
V uplynulých týdnech započala v Jižní Americe další šachová partie. Nejprve argentinský parlament schválil zestátnění ropné společnosti YPF. Argentina se rozhodla získat kontrolu nad největší těžební společností v zemi, a to zestátněním 51 procent akcií společnosti, které vlastní španělská společnost Repsol. Repsol požaduje odškodnění v přepočtu 200 miliard korun. Argentina však odmítá tuto částku zaplatit, konkrétní výši odškodnění tedy určí soud.
Týden na to oznámil bolivijský prezident Evo Morales záměr znárodnit tamní společnost TDE (Transportadora de Electricidad), jejímž majoritním vlastníkem je pro změnu španělská firma Red Electrica. Tímto krokem Bolívie navazuje na dřívější znárodnění elektráren, teď se snaží získat kontrolu i nad distribucí elektřiny v zemi.
Znárodňování ve jménu lidu
Jak Argentina, tak Bolívie vysvětlují zestátnění tím, že vlastníci málo investovali do rozvoje. Na tom může být kus pravdy, ale zároveň je všem jasné, že vedení země se záměrně snaží ovládnout strategické sektory, zejména těžební a energetický průmysl.
Majitelé určitě svou investici úplně nezanedbávali. Jen politické vedení si možná představovalo větší investice „ve prospěch lidu“, zatímco majitel firmy investuje primárně ve svůj vlastní prospěch (ze kterého posléze plynou zaměstnancům vyšší mzdy a státu vyšší daně). To však mnohým politikům nedochází a zahraniční investory se snaží vypudit ze země. Tím se ovšem připraví o důležitý pohon ekonomiky.
Asi nikoho nepřekvapí, že tamní lid znárodnění vítá, s výjimkou ekonomicky uvědomělejší menšiny. V České republice by to asi bylo podobné, kdyby se stát rozhodl znárodnit třeba Škodovku. Ekonomové by plakali, protože by tím utrpěla důvěra zahraničních investorů a ekonomický rozvoj by se zpomalil. Lid by ale jásal, že má zpět svou „českou“ firmu. Přitom na vlastníkovi nezáleží, důležité je, že firma zaměstnává české pracovníky a platí daně v České republice.
Ekonomika roste díky exportu komodit
Jižní Amerika je spolu s jihovýchodní Asií a Afrikou nejrychleji rostoucí region. Ekonomický rozvoj je zde úzce spjatý s produkcí a vývozem komodit. Chile je největším světovým producentem mědi. V Bolívii se nachází bohaté zásoby zemního plynu, soli nebo lithia. Venezuela žije z těžby ropy. Brazílie je hlavním světovým exportérem zemědělských komodit počínaje kávou přes cukr až po vzácné dřeviny. Celá Jižní Amerika produkuje a vyváží důležité komodity.
Díky vývozu komodit Latinská Amerika pomalu bohatne, lidem rostou příjmy a mohou si kupovat více spotřebního zboží. Výrobci zboží pak mají vyšší obrat, vyšší zisky a mohou si dovolit zvyšovat mzdy svým zaměstnancům. Ti si pak mohou opět dovolit více utrácet. Takto postupně roste životní úroveň v celé Latinské Americe, přičemž hlavním motorem růstu je export komodit.
Růst dále umocňuje zahraniční kapitál
Rostoucí ekonomiky logicky lákají zahraniční investory, protože zde mohou dosáhnout vyšších výnosů. Do Latinské Ameriky přitékají ročně stovky miliard korun, hodně zde investují americké firmy, ostatně jako všude ve světě. Díky jazykové blízkosti se zde angažuje také mnoho španělských firem. V posledních letech rostou zejména investice z Číny, která se snaží proniknout do těžebního sektoru a zajistit si tak stálé zdroje surovin pro svůj průmysl.
Zahraniční kapitál dále umocňuje ekonomický rozvoj Latinské Ameriky. Díky zahraničním investorům se daleko rychleji zlepšuje infrastruktura, do výroby jsou zaváděny nové efektivnější technologie. Na to všechno je potřeba kapitál, kterého mají jihoamerické státy nedostatek. Bolívie i Argentina se svým jednáním zbytečně připravují o zdroj peněz.
Latinská Amerika ztrácí důvěru investorů
Nedávná znárodnění zcela jistě ovlivní důvěryhodnost celého regionu Latinské Ameriky. Po Venezuele, Bolívii a Ekvádoru se k novodobé obdobě komunismu stále více začíná hlásit také Argentina. Argentinská prezidentka Cristina Fernándezová i bolivijský prezident Evo Morales se nechali slyšet, že to je teprve začátek a bude následovat zestátnění dalších strategických firem z těžebního a energetického sektoru. To zcela jistě zastaví přítok zahraničního kapitálu a také povede k odvetným opatřením. Španělsko například hrozí zákazem dovozu bionafty z Argentiny.
Akciové trhy v celé Latinské Americe reagují pochopitelně poklesem. V Argentině lze situaci přirovnat k panickému útěku investorů. V dubnu se akcie na burze v Buenos Aires propadly o 30 procent a ceny nadále klesají.
Vývoj akciového indexu MSCI Argentina
Zdroj: MSCI
Investovat v Latinské Americe?
Ruku v ruce s potenciálním výnosem jde vždy riziko. V případě Latinské Ameriky přinášejí investice mnohdy dvouciferné výnosy, ty jsou ale vykoupené politicko-právními riziky. Investor si obecně nikdy nemůže být jistý, že mu stát nepodrazí nohy, v Jižní Americe to ale platí dvojnásob.
Investoři by se v Latinské Americe měli raději soustředit na Brazílii a Chile, kde je politické vedení ekonomicky uvědomělejší a chápe důležitost mezinárodního obchodu, bez kterého by vyhasl motor tamní ekonomiky.
Navíc v Brazílii se chystá mistrovství světa ve fotbale 2014 a letní olympijské hry 2016, od čehož si všichni slibují rozsáhlé investice do infrastruktury. Takže například stavební sektor zde skýtá velmi zajímavý potenciál.
Autor je ředitel FINEZ Investment Management
