Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Matěj Hollan: Znechutila mě stranická připos.anost. Zvolil jsem akčnější cestu

Martin Vlnas
Martin Vlnas
28. 7. 2012

Jednou za čtyři roky odvolit a pak držet hubu, nebo jít měnit věci do politiky. Existuje ještě jiná možnost? Nu – ještě můžete budovat (někým vysmívanou) občanskou společnost. Jako to dělá třeba Matěj Hollan, předseda občanského sdružení Brnění.

Matěj Hollan: Znechutila mě stranická připos.anost. Zvolil jsem akčnější cestu

Matěji, jak se ti vlastně dnes žije v České republice?

Líp než minulý rok. Vloni jsem se aktivně účastnil na Šumavě a z postojů české veřejnosti mi bylo tehdy hodně smutno. Chtělo se mi sbalit kufry a utéct. Lidé zkrátka stále nechápou základní principy ochrany přírody ani to, že máme každý právo vyjadřovat nesouhlas s tím, co nám přijde nepřijatelné. Chování médií, ale i místních bylo opravdu strašidelné. Otevřeně jsem tehdy psal, že kdybychom měli vstoupit do války, za tenhle národ bojovat nebudu.

Dnes na to máš jiný názor?

Ano. Hodně se toho změnilo, když jsme spustili náš web Žít Brno. Pochopil jsem, že věci jdou dělat odlehčeně, s humorem – a hlavně že je tahle forma v Česku úspěšnější než klasické formy protestu. Češi mají zkrátka hodně specifickou náturu – dělají si srandu vždy a všude, i když jde do tuhého. Pomohlo mi i zjištění, že lidí, kteří na svět koukají stejně jako já, je spousta. Od té doby se mi opravdu dýchá lépe.

  • Brnění, občanské sdružení
    Občanské sdružení Brnění vzniklo v Brně v roce 2010 jako reakce na záměr tamější radnice vybudovat podzemní garáže pod Zelným trhem přímo v srdci města. Výstavbu garáží se nakonec podařilo zastavit. Nyní se sdružení v Brně snaží mimo jiné zapojit veřejnost do tvorby nového územního plánu. Celorepublikový dosah má jeho boj proti hazardu, v Brně vytvořilo mapu heren, která dokazuje, kolik je jich umístěno v rozporu se zákonem, dalším obcím poskytuje návod, jak se hernám, herním automatům a videoloterijním terminálům bránit.

Čím to, že u nás nefungují radikální akce, ale sarkasmus a nadsázka?

Nejsme Němci ani Francouzi, kteří jsou zvyklí se za všechno prát. Neumíme vyjít do ulic. Možná je to ale jen přechodný jev. Nepomáhá tomu ani despekt ze sousloví občanská společnost posilovaný antiobčanskými médii jako Reflex nebo Lidovky – i když i to se v poslední době mění. A už vůbec tomu nepomáhá náš současný prezident. Byl to právě Klaus, kdo začal razit tezi, že správný občan má jednou za čtyři roky odvolit a jinak držet hubu. To se ale ideálu demokracie moc neblíží. Vlastně je to jen minimální posun od komunismu, kdy se většina Čechů chovala úplně stejně. Je to zvláštní, ale prezident naší demokratické republiky v nás dlouhodobě posiluje nechuť za cokoliv bojovat.

Václava Klause dlouhodobě kritizuješ…

… on je přitom sám nejkrutější aktivista. Kašle na mezinárodní úmluvy, názor vlády, ignoruje fyzikální zákony a jede si svůj freestyle. Z Hradu se místo kritiky domácích poměrů a rad, jak vše obrátit k lepšímu, dozvídáme jen info, že byla jeho kniha přeložena do sedmnáctého jazyka, indonéštiny, a prezident tam chystá autogramiádu. Klaus se obklopuje podivnou skupinou obdivovatelů, takzvanou hradní partičkou, kteří ho slepě následují. Přitom to tak vždycky nebylo. Totální zlom nastal až po jeho opětovném zvolení. Ne že bych ho předtím považoval za dobrého politika, ale bylo možné ho se skřípěním zubů respektovat. Jakmile však měl své jisté, naprosto rezignoval.

Možná i proto v poslední době v lidech sílí znechucení. A s ním roste i agresivita…

Radikalizaci české veřejnosti cítím taky. Mám ale pocit, že lidi nebojují za změnu, jenom si vybíjejí nahromaděnou zlost. A odnášejí to hlavně Romové. Češi si místo řešení problémů hledají snadné oběti. Navíc se to děje za mohutné podpory médií, jako jsou Blesk nebo Parlamentní listy. Fiktivní zprávy o ukradené pokladně nové romské strany, břeclavská aféra… Je toho spousta. Všeobecný pocit, že nám politikové rozkrádají stát a že nám vládnou morální trosky, se bohužel neventiluje na náměstích ani v dobře mířených komentářích, ale agresí na menšině. Stejně jako v minulosti. Jen to teď nejsou Židé, ale Cikáni. Popravdě se mi nevybavuje jediný moment z naší historie, kdy by se Češi opravdu postavili vládě, která zešílela. Asi to neumíme. Politici nám před očima rozkrádají stamiliardy ročně a my tomu přihlížíme, zato když si někdo neprávem přisvojí sociální dávku, hned bereme vidle do rukou. „Zlo“ přece musí být potrestáno.

Přitom se stačí podívat do zahraničí. Zmiňoval jsi Francii, Německo…

Jenže Češi naprosto odmítají jakékoliv cizí vzory. Co je za hranicemi, je zlé. Jednak těm divným lidem nerozumíme, protože mluví škaredou řečí, a zároveň v nás stále přetrvává historický pocit zrady. A nejde jen o kulturu protestu, ale třeba i o legislativu. Proč si pořád vymýšlíme prapodivné paskvily, když by stačilo polovinu zákonů, které dobře fungují v cizině, jednoduše přeložit? Jsme pořád dvacet let pozadu…

Žijeme v době, kdy jsou politik a politika sprosté slovo. Jak ale změníme politické prostředí, když se do politiky nikomu slušnému nechce a ten, kdo se tam přeci jen odváží, po pár letech znechuceně utíká?

Mám za sebou podobnou zkušenost. Čtyři roky jsem byl členem Strany zelených. Odcházel jsem znechucený neefektivitou. Většinu času jsme trávili nesmyslnými diskuzemi o malichernostech a debatami nad tím, proč bychom něco dělat neměli. Ze všeho čpěla vnitrostranická připosranost. Tohle se musí změnit. A nejen v politice. Nesmíme hledat výmluvy. Tam, kde je problém, musí být snaha nalézt řešení.

Hodně lidí věří, že by proměnu mohla nastartovat komunální politika. Co si o tom myslíš?

Uspět v komunálních volbách není zas tak nereálné, to je pravda. Už tam ale člověk drtí byrokracie, zajeté mechanismy a nesmyslné desetinásobné schvalování čehokoli. A čím výš se člověk dostane, tím je to horší. Asi je to cesta, ale člověk musí být obrovsky trpělivý. Já jsem zvolil akčnější cestu mimo politiku. I proto nemůžu radit ostatním, jak uspět, protože jsem to sám nezvládl. Já a moji kolegové z občanského sdružení Brnění se takhle pokoušíme bojovat s českým hazardem: Máme v Brně nejvíc výherních přístrojů na počet obyvatel na světě, může za to ministerstvo financí a konkrétní politikové jako Miroslav Kalousek a náš pan prezident. Jsou tu však právní nástroje, jak proti tomu bojovat, tak do toho pojďme!

Roli ministerstva financí rozumím, jakou roli v tom ale má prezident?

V roce 2010 těsně před koncem funkčního období minulé sněmovny prošla kvalitní novela zákona o loteriích. Proti nakonec hlasoval jediný zákonodárce. Byl to od většiny sice jasný předvolební kalkul, ale proč ne – k schvalování dobrých zákonů musíme pracovat s materiálem, který zrovna v parlamentu sedí. Zákon měl hlavu a patu. Václav Klaus se ho ale zčistajasna rozhodl vetovat. Navíc tak učinil v době, kdy skončilo funkční období první sněmovny a nastoupila nová garnitura. Návrhy bohužel nemohou přecházet mezi funkčními obdobími… Prezident na to měl samozřejmě právo, horší je, že v odůvodnění zamítnutí lhal. Tvrdil mimo jiné, že u něj za odmítnutí zákona loboval Junák, který to ovšem vzápětí popřel. Krom toho je celé prohlášení snůškou nesmyslů. Rok poté pak Klaus podepsal prakticky identickou novelu. Vidíš v tom nějako názorovou integritu?

Potkal ses někdy s Václavem Klausem, reagoval nějak na tvou kritiku?

Ne. Klaus je v tomhle stejný jako Kalousek. Oba si moc dobře uvědomují, že pokud nechcete být v médiích spojováni s něčím, co je vám proti srsti, je nejlepší se k tomu vůbec nevyjadřovat. Hazard je klasický příklad. Proč by se měl ministr financí nebo prezident vyjadřovat k něčemu, co píšeme na Žít Brno… Ano, Kalouska už se nám alespoň trochu vyprovokovat podařilo, respektiv volal v souvislosti s mým článkem na iHNed do redakce, pořád je to ale někde úplně jinde než třeba reakce nového ministra spravedlnosti Pavla Blažka, kterého kritizujeme za podivný nákup pasáže Jalta, na níž Brno tratilo desítky milionů korun, přiklepávání lukrativních exekutorských zakázek své manželce, či protiústavní pravidla pro rozdělování dotací v Brně. Skvěle to popsal Michal Kašpárek v článku Chcete veřejné peníze? Začněte lízat feudálův zadek! Podivuhodností spojených s jeho osobou je ale mnohem víc. Třeba sporný prodej pozemků souvisejících s přesunem brněnského nádraží. Opravdu chceme takového ministra spravedlnosti? Nezbláznil se Nečas?

Zbláznil. Doteď nerozumím tomu, kdo na Nečase zatlačil, že se k tomuhle na první pohled sebevražednému atentátu odhodlal.

Nemyslím si, že by na Nečase kdokoliv tlačil. Tady už se nejde vymlouvat na tlaky. Podle mého jde o čistý kalkul. Nečas téměř jistě prohraje krajské volby, po nichž přijde na řadu kongres ODS, kde bude stávající předseda potřebovat podporu regiónů, aby se udržel u moci. Proto vyhodil Ivana Fuksu a na jeho místo dosadil Petra Bendla, kmotr Kuba, který nahradil odklánějícího Kocourka, mu spadl do klína – a teď si místo vzpurného Pospíšila dosadil Blažka, který ovládá Jihomoravský kraj. Tyhle regiony už prakticky garantují znovuzvolení… Tady opravdu nejde o tlak. To je čirý kalkul.

Myslíš, že Blažek jmenuje Bradáčovou?

Netuším. Celé je to podivné, včetně odvolání Pospíšila. Stačí málo a vláda padne. Tlak na jmenování Bradáčové je velký. Odhadovat si ale netroufám vůbec nic.

Pokračování příští týden...


 

Matěj HollanMatěj Hollan

Zrozen v orwellovském roce v Brně, jež se později přejmenovalo na Krno. Člen občanského sdružení Brnění, s kterým se snaží zejména regulovat nelegální hazard v celé republice a v Krně zvláště. Porušování zákona o loteriích společně s vámi Brnění úspěšně mapuje: MapyHazardu.cz. Mimo hazard řeší záležitosti krněnské - zapojování zdejší veřejnosti do rozhodování i jindy než v den voleb, územní plán města Brna, Jižní centrum a brněnské nádraží. Je členem redakce Žít Brno. Kontaktovat ho můžete na brneni@gmail.com nebo 774 956 148.


Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
1
+

Sdílejte

Diskutujte (28)

Vstoupit do diskuze
Martin Vlnas

Martin Vlnas

Vystudoval politologii, sociologii a mediální studia na FSS MU v Brně. Rok studoval v Jižní Koreji. Během studia publikoval reportáže v Reflexu, Respektu nebo Týdnu, kariéru ale začal jako portýr. Od... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo