Čtyřhodinový pracovní týden: manifest parazitů

Michal Kašpárek, Knižní recenze, 01.07.2010

Timothy Ferriss ve svém bestselleru „Čtyřhodinový pracovní týden“ vysvětluje, jak se stát „novým bohatým“, i když je sám „novým chudým“.

V češtině před pár dny vyšla (cituji přebal) "světová knižní událost", Čtyřhodinový pracovní týden. Timothy Ferriss, investor, kickboxer, dobrodruh, rekordman v tanci tanga, cestovatel a, jak si vysvětlíme později, propagátor lajdáctví a parazitování, ve čtyřsetstránkovém tlustopisu představuje stovky způsobů, jak podojit kapitalizmus.

Dozvědět se máte, opět slovy přebalu: "Jak si během 2-4 týdnů zajistit stálý příjem peněz z chytrého malého podnikání, které bude vyžadovat jen minimum vaší pozornosti. Jak s pomocí Paretova principu a několika dalších triků eliminovat nejméně 50 % práce. Jak zdarma bydlet kdekoliv na světě a létat za 50-20 % běžné ceny."

Připomíná vám to marketing pyramidových schémat 90. letech? Správně! Jen už vás neláká jouda ve fialovém saku, ale vysportovaný třicátník v sandálech a košili bez límce.

Dopřejte si důchod, dokud jste mladí

Ferriss se vás nesnaží vlákat do primitivního letadla "kupte si tuto knihu a dozvíte se, jak ji prodat padesáti dalším lidem". Některé jeho postřehy a rady nejsou hloupé. Hodně pracují s principem nákladů ušlých příležitostí, kterému často nerozumí ani podnikatelé, natož zaměstnanci - přestože je práce s tímhle pojmem důležitá stejně, jako finanční gramotnost:

• Život žijete jen jednou - hleďte si ho užít. Může to být o dost levnější a jednodušší, než si myslíte.

• V práci nemusíte tvrdnout od devíti do pěti - zkuste si život zorganizovat tak, abyste mohli pracovat z domu a část svých povinností delegovat na ty, kteří je udělají levněji a lépe.

• Vyzkoušejte podnikat na internetu, díky B2B službám to může být relativně bezstarostné. (Potěší řada odkazů na konkrétní služby a taky výborný dodatek k českému vydání, který vysvětluje, jak na online podnikání jít v Česku.)

• Nedřete 40 let v kuse, abyste se pak v důchodu místo vysněného cestování belhali o berlích - existuje řada možností, jak hned teď strávit rok-dva v exotické zemi. Je to o to jednodušší, pokud je ta země levnější než vaše vlast (Američan Ferriss je zatížený na Buenos Aires a Berlín). Kapitola o "mikrodůchodech" a levném cestování je asi nejobjevnější a opravdu znám pár lidí, kteří si podle ní užívají života plnými doušky.

Nečiň druhým to, kvůli čemu jim sám nezvedáš telefon

Kde ale končí delegování starostí a zjednodušování práce, a začíná lajdáctví? Nejspíš v kapitole Jak se stát expertem za čtyři týdny: "Staňte se členy dvou nebo tří organizací s příslušného oboru s oficiálně znějícími názvy. (...) Přečtete si tři nejprodávanější knihy týkající se předmětu vašeho zájmu. (...) Veďte zdarma jeden jedno- až tříhodinový seminář na nejbližší univerzitě zvučného jména. (...)" Pak můžete začít prodávat e-booky nebo DVD s návody (nejspíš opět nějaké rady do života), pasívní příjmy vám natrhnou bankovní konto a vy můžete bezstarostně navštěvovat lekce tanga v Buenos Aires anebo sadomasochistický klub v Berlíně… Každému podle libosti.

Přesně v tomhle duchu se nese drtivá většina knihy. Ferriss je jemně řečeno vyčůránek, a pokud se nebojíte silných slov, pak vězte, že je vychcaný jak mraky. Není mu proti srsti ukázat, jak z neznámých lidí po telefonu vydyndat cokoliv potřebujete, a o pár stran dál poradit, že nikdy nemáte zvedat telefony z neznámých čísel. Budiž, biblické "nečiň druhým to, co nechceš, aby činili oni tobě" jsme si v obchodních stycích zvykli odkládat stranou - jenomže na téhle knize je fascinující hlavně představa, že by se jejími radami začali řídit všichni. Civilizace, jak ji známe, by možná nepřežila ani ten jeden čtyřhodinový pracovní týden.

Samé pijavice, žádné krávy

"Parazitování je druh symbiotického vztahu mezi organismy různých druhů, v němž jeden organizmus, parazit, prospívá na úkor hostitele," říká Wikipedie. A to je přesně to, co Ferriss radí - jít po zbytcích a přebytcích, využívat všech dostupných tržních mezer a neinformovanosti zákazníků a klientů (viz. rady o tom, jak se stát za tři dny expertem na cokoliv).

Parazité mají místo ve všech ekosystémech a jejich činnost je eticky neutrální - Ferriss není prachsprostý hajzl nebo podvodník. Problém je, že každý systém uživí jen určité množství parazitů. A to si autor, a zřejmě ani horda čtenářů, která z Čtyřhodinového pracovního týdne udělala bestseller, neuvědomuje.

Jako konzervativnímu člověku mi tu ze všeho nejvíc chybí úcta k řemeslu, kterou geolog Václav Cílek v jedné ze svých knih označil za jeden z hlavních kulturních rysů střední Evropy. Autor ignoruje možnost, že by někomu mohlo být zaměstnání či časově náročné podnikání příjemné, a že by právě v pocitu z dobře odvedené práce lidé nacházeli štěstí a svobodu, o které se píše od první do poslední strany. Ferriss není "nový bohatý", ale "nový chudák"; hloupý snob sklouzávající po povrchu.

I když jsem se nad ní skoro celou dobu kyselil, můžu knihu kvůli dvěma věcem doporučit: těm nejspořádanějším "idiotům školy a rodiny", kteří se za přepážkou na úřadě pinoží v naději, že se za pár let dostanou do vyšší platové třídy, může ukázat, jaký život by mohli žít, kdyby byli o něco větší pankáči. (Otázka je, jestli by jejich reakcí na knihu nebylo pohlovské "Já bych všechny ty volné pracovní doby a kapitalizmy zakázala!")

Pro nás ostatní je, při přísně kritickém čtení, Čtyřhodinový pracovní týden dobrou inspirací k přemýšlení, nakolik si ceníme našeho času - a zdali se o něj někdy zbytečně nepřipravujeme kvůli tomu, že nám chybí odvaha žít svůj život jinak, než jak vyžadují středostavovské zvyky a tradice.

Foto: profimedia.cz