Umair Haque: Poradce revolucionářů učí nová pravidla hry

Michal Kašpárek, Knižní recenze, 18.02.2010

„Myslitel, blogger, poradce revolucionářů.“ Tak se Umair Haque představuje na svém profilu na Twitteru, kde můžete denně objevit na tucet čerstvých postřehů k ekonomice a byznysu. Jak je poznat už ze zmínky o revolucionářích, Haque se orientuje doleva od politického středu. Pozor ale na předsudky: narozdíl od takového Lubomíra Zaorálka dokáže tenhle nedogmatický mladý muž inspirovat i radikální zastánce volného trhu.

Umair je otcem nepříliš aktivního think-tanku Bubblegeneration, a hlavně publikuje dvakrát týdně články na webu Harvard Business Review. Právě v těchto analýzách a komentářích v posledních dvou letech kritizuje "korporatokracii", "kapitalizmus 1.0" a volá po změně ekonomiky zezdola. Ne k socializmu, ale k zodpovědné ekonomice stále založené na volné směně zboží, peněz a myšlenek. Jeho postřehy stojí za prostudování - už jen proto, že i česká pravice došla jinou cestou k těm samým závěrům.

Manifest úžasnosti

Taky se ve své firmě klaníte modle "inovace"? Je to přežitek industriální éry, míní Haque v Manifestu úžasnosti. Navíc nijak vitální - mnoho inovátorů upustilo od vynalézání nových výrobků, postupů nebo trhů a k inovování spekulací nebo spekulování s inovacemi a z byznysu se vytratilo něco, co do něj bytostně patří: vytváření úžasných věcí. Pokud se vám podaří dělat takové produkty a služby, vytváříte "pevné hodnoty", které autor dává do protikladu ke všem iluzorním "přidaným hodnotám", o kterých se nás snaží přesvědčit drahý marketing výrobců mobilních telefonů nebo ovesných vloček.

"Nejlepší byznysmodel na světě je zároveň ten nejjednodušší: dělejte věci, které jsou ke zbláznění skvělé," shrnuje Haque, podle kterého bylo posledních dvacet let přehlídkou produkce starých "toxických krámů", jen zabalovaných do lákavějších obalů. Příklad? Americký automobilový průmysl...

Jak růst chytře

Od skuhrání na dobu k dalším praktickým radám pro politiky - a hlavně samotné podnikatele. Cestu z krize, nebo jak sám říká, "velké komprese", shrnuje Haque v článku Manifest chytrého růstu. Udržitelný rozvoj ekonomiky i obyčejné firmy stojí na čtyřech pilířích:

• Výstupy, ne příjmy. Nestačí jen sledovat, o kolik jste bohatší než včera, ale taky o kolik jsou lidé šťastnější. Je to trochu "forrestgumpovská moudrost", ale být zlý přece jen není ideální dlouhodobý byznysmodel (vzpomeňte si na komanda ČEZu).

• Kontakty, ne transakce. Důležitý postřeh: za úspěchem firem v Silicon Valley nestojí jen bohatí investoři, ale taky spousta kontaktů, vzájemná spolupráce atd.

• Lidé, ne produkty. "Chytrý růst není poháněn kapitálem tupě hledajícím nejlevnější práci - ale možností pracujících hledat kapitál, se kterým mohou nejvíce tvořit, vynalézat a inovovat." V českém kontextu: není nezbytně špatně, že se u nás montuje tolik automobilů, není to ale recept na dlouhodobé bohatství.

• Kreativita, ne produktivita. S kreativitou je podle Haqua ta potíž, že se špatně měří a tím pádem špatně kontroluje. Připomíná ale Čínu, ve které sice miliarda lidí pracuje jako šroubci, ale jen málo se tam toho vymýšlí. To opravdu nevypadá jako "chytrý růst".

Dohromady z toho máme "rebootovaný kapitalizmus" - "kapitalizmus 2.0".

Co se naučit od Twitteru

Nejhutnější Haquův text z poslední doby se věnuje komunikační síti Twitter. Na té uživatelé sdílejí maximálně 140znakové zprávy a v USA se stala mainstreamovou záležitostí srovnatelnou s u nás známějším Facebookem. Haque si vystřihl stručnou případovou studii s několika inspirativními závěry:

• "Bordelářství" vyhrává nad pořádkem. Lidé používají Twitter mnohdy jinak (a šikovněji) než zamýšleli tvůrci. Dovolují to vaše vlastní produkty?

• Veřejné vyhrává nad tajným. "Představte si, že by banky byly řízeny přes Twitter, ne kravaťáky. Mohl by pak Wall Street zruinovat věřitele a udělat z nich blbce? Ne. Skutečné hodnoty se nechovávají ve stínech."

• Jednoduchost vyhrává nad komplexností. Ale na to jste už asi přišli sami dříve.

Dubček 2.0

Haque je asi největší idealista z autorů, kterým jsme se věnovali v knižních čtvrtcích. Klidně ho můžeme srovnat s revoltujícími francouzskými studenty 60. let anebo s nejnaivnějšími postavami Pražského jara. Jeho články jsou ale protkány tak skvělými věcnými postřehy, že se vyplatí trocha sebezapření při čtení.

"Měli byste začít plavat, nebo se potopíte jako kámen, protože časy se mění," zpívá Bob Dylan. Haque je spolu se Sethem Godinem, kterého jsme představili v nedávném medailonku, možná nejlepším instruktorem plavání v globalizované ekonomice poznamenané krizí - či "velkou kompresí".

Foto: nextconference