https://www.finmag.cz/firemni-kultura/263639-manazeri-na-rozcesti
Manažeři na (ro)zcestí
Výzkum podniknutý společností Anderson Willinger prý v zemích střední a východní Evropy odhalil, že až 45 procent manažerů považuje volbu oboru, v němž svou řídicí a organizační práci vykonávají, za chybnou.
Agenturní zpráva o tomto výzkumu, která byla před několika dny široce publikována ve většině elektronických (a patrně i tištěných) médií, hovoří o této situaci dokonce jako o "trendu".
Zpráva dále cituje odbornici ze jmenované agentury, podle níž za popsanou situací mimo jiné stojí nejistota a zvýšené nároky vyvolané probíhající ekonomickou krizí.
Funkce hospodářské krize coby očistného mechanismu, který ekonomice napomáhá zbavit se zátěže neefektivních investic, dává zaniknout spekulativním "bublinám" a podněcuje inovace, je dostatečně známá a není třeba se o ní podrobněji rozepisovat.
V souvislosti se zmíněným výzkumem se ovšem nabízí otázka, zda se působnost této očisty omezuje pouze na výlučně ekonomické procesy a zda nemůže mít svůj dopad i v souvisejících oblastech společenských a to až do úrovně individuální profesní kariéry.
Povaha manažerské práce je ze své podstaty spíše univerzální a v ideálním případě (byť tomu tak zdaleka nemusí být vždy) by mělo být lhostejné, řídí-li manažer čokoládovnu nebo síť kadeřnických salónů. Snadno si lze představit situaci, kdy právě díky této univerzálnosti uchazeč o řídicí pozici zvolí působení v oboru, který mu některými svými stránkami nemusí být nejbližší.
V době ekonomické prosperity, kdy se věci spíše daří a firma roste, si toho nemusí všimnout ani on sám, ani vlastníci, kteří jej najali. Podobnost s jednáním investora, který své peníze vloží do některé z počínajících či rostoucích tržních "bublin" je zde ovšem více než zřejmá - vlastně by se dalo hovořit o jakési "neefektivní alokaci lidského kapitálu".
Stejně jako v případě neefektivní investice finanční i zde krize napomáhá odhalení pravého stavu věci: i vcelku úspěšného manažera mohou hospodářské těžkosti konfrontovat s méně atraktivní stránkou oboru, v němž pracuje (s níž se do té doby vůbec nemusel setkat), a vést jej k pochybnostem a hledání oblasti vyhovující jeho naturelu a dovednostem lépe.
Pozorován z většího nadhledu by takový proces mohl vést k jakési vlně spontánních změn oborů působnosti, jejímž výsledkem by mohla být nová, efektivnější struktura řídicích pozic, obsazených lidmi, kteří v nich dovedou uplatnit svůj talent lépe a účinněji, než v působišti předchozím.
Zdůrazňuji, že tato úvaha se nezabývá situacemi, kdy krizový tlak darwinovsky eliminuje "šéfy do hezkého počasí", kteří na svou práci prostě nestačí, nebo prostřednictvím vynucených změn v organizačních strukturách firem vede k zániku přebytečných vedoucích pozic.
Až stávající hospodářské těžkosti pominou, budeme se tedy možná těšit obnovenému růstu nejen díky očistě trhu o slabší hráče a změně chování těch silnějších, ale též díky tomu, že krizový tlak přiměl nejednoho manažera uvažovat o tom, kde je jeho pravé místo.
Foto: Profimedia.cz
Nejnovější podcasty