I školství může být pro investory zajímavé

Ve školství se Vratislav Nejedlý pohybuje víc než 15 let. Vloni založený Educa Fund SICAV, který investuje právě do této oblasti, je jeho nejmladším „miminem“. „Dlouho jsme nastavovali a připravovali podmínky, zjišťovali, jestli tato forma a směr jsou správné,“ říká zakladatel fondu. Až relativně nedávno s kolegy našli tu skutečně správnou cestu.

Investice do akcií, dluhopisů nebo třeba zlata si asi každý umí představit. Ale investice do vzdělání, tedy něčeho poměrně nehmatatelného? Kam vlastně peníze investorů jdou?

Ono to zase až tak nehmatatelné není. Peníze směřují buď na nákup nových akvizic, nebo na rozšíření či zkvalitnění těch stávajících. Na provoz škol, pomocných školských zařízení, tedy budov, jídelen, klubů a podobně. Dál taky na transformace zastaralých objektů pro účely veřejné vybavenosti, například sportovišť či škol. A školní budova, ta je už sama o sobě na realitním trhu komoditou, která se dnes vyvažuje takřka zlatem. Kvůli současným hygienickým předpisům lze totiž na školu transformovat jen málokterou starší budovu.

Přesto, není školství z pohledu investic rizikem?

Řekl bych, že je tomu právě naopak. Nespornou výhodou totiž je, že vzdělání není typem sezonní komodity ani příliš nepodléhá ekonomickému cyklu. Navíc každá škola, tedy nejen ta státní, ale i soukromá, která je zapsaná v rejstříku u ministerstva školství, má ze zákona nárok na takzvaný školní normativ. Částka, kterou bude škola měsíčně na žáka dostávat, se odvíjí mimo jiné od počtu žáků či stupně vzdělávání a každý rok se stanovuje znovu. Tato státem garantovaná část pak snižuje volatilitu soukromé investice. V našich školách se taky hradí školné. To nás jednak nutí držet neustále potřebnou kvalitu a jednak to dává určitou jistotu.

Jaký výnos mohou investice do vzdělání přinášet?

A po jak dlouhou dobu musí investor své peníze ve fondu ponechat? Zpravidla kolem osmi procent ročně. Fond stanovil danou dobu tři nebo pět let, kdy jsou v něm peníze uzamčeny a v podstatě generují výnos. Ten je po této době osvobozen od daně, což je pro investora plus. Po uplynutí stanovené doby může investor „vyexitovat“, anebo samozřejmě může své peníze ve fondu ponechat i nadále. V podstatě do nekonečna, jak dlouho ho to bude bavit.

Kdo je Vratislav Nejedlý

Zdroj: Vratislav Nejedlý, Educa

Vystudoval gymnázium v Praze, poté operní sólový zpěv na Státní konzervatoři v Pardubicích. Práva v Karlových Varech nedokončil. Na začátku kariéry pracoval jako PR manažer Anglo-německé obchodní akademie, kde se k problematice dostal velmi blízko, a rozhodl se v tomto oboru i podnikat. V roce 2011 založil Královskou mateřskou školu, později taky Královskou základní školu, obě jsou s dvojjazyčným, českoanglickým způsobem výuky. Je rovněž zakladatelem Educa Fund SICAV, což je první fond kvalifikovaných investorů, který investuje do znalostního rozvoje mládeže.  

Pro jaké investory je fond určený?

Educa Fund SICAV je fond kvalifikovaných investorů. To znamená, že takový investor by už měl mít povědomí o tom, co investování obnáší, včetně toho, jaká jsou možná rizika. Do fondu kvalifikovaných investorů lze totiž investovat od jednoho milionu korun výš.

Kolik investorů fond má?

V současné době máme šest až sedm hlavních investorů, kteří se na fondu zvýšenou měrou podílejí. Tím, jak jsme specifičtí, nejsme velkoobjemový fond.

Můžete to přiblížit?

Zjednodušeně řečeno, není nám jedno, kdo k nám peníze vkládá.

Jak takový výběr investora ve vašem pojetí vypadá?

Investory, kteří s námi chtějí spolupracovat, informujeme o našich záměrech, představujeme jim detaily, konzultujeme je s nimi. Vybíráme si investory, kteří mají i schopnost kritického myšlení, protože – jak se říká, víc hlav víc ví. Chceme zkrátka spolupracovat s lidmi, kteří si uvědomují přidanou hodnotu své investice, nejen zhodnocení peněz. S těmi, kterým není školský systém v Česku lhostejný. A že na něm je co zlepšovat.

To je ve fondech běžná praxe?

Není. Prakticky bychom s investory toto vůbec probírat nemuseli. To, kam peníze jdou, je dané stanovami fondu. I u nás samozřejmě. A přece jsme jiní, jak už jsem zmínil. Právě kvůli specifičnosti zaměření fondu se naši investoři po čase stávají vlastně našimi přáteli, často a do detailů s nimi diskutujeme. Takže v reálu vědí, kam přesně jejich peníze jdou.

Takže se nedohodnete se všemi?

Přesně tak, ne vždy se dohodneme. Třeba zjistíme, že zájemce o investici vyznává jiné formy školství. Nebo třeba školství nezná z praxe, rozcházíme se v názorech. A naše vize je poměrně jasná.

A jaká je vaše vize?

Chtěli bychom dělat školství 21. století se vším, co k němu patří, a chtěli bychom přinášet do školství zdravý rozum. Ten mi v tom českém dost schází.

Škola podle zdravého rozumu, co to znamená v praxi?

Bude to znít asi trochu pateticky, ale jsem přesvědčený, že děti by ve škole měly být šťastné. Šťastné dítě se dokáže snadněji něčemu naučit, dojít k mnoha věcem samo. Takový člověk se pak v životě dokáže uplatnit na trhu práce a je jedno, v jakém oboru to bude, zda to bude třeba truhlář nebo bankéř. Škola má totiž podle mě nejen učit, vzdělávat, ale i obohacovat. Vím, zní to idealisticky až naivně, ale tohle asi ke školství patří. Podle mě může být opravdu i školství oblastí, která bude přitažlivá a sexy.

Jakými zkušenostmi se můžete prokázat?

Školství je logické vyústění naší práce, kterou jsme nejen já, ale i kolegové dělali dlouhá léta. A chceme ho posouvat dál, protože máme dobré výsledky. Dosud jsme vše zajišťovali sami. Co jsme vydělali, to jsme do škol zase vrátili zpátky, abychom je mohli rozvíjet. Jenže to je hodně zdlouhavé. Fondem chceme celou věc akcelerovat, abychom uspokojili poptávku po kvalitních školských službách.

Které školy už máte v portfoliu?

První byla Královská mateřská škola v Praze-Kobylisích, ta funguje už 11 let. Na ni před třemi lety navázala Královská základní škola v Praze-Troji. Přitom za tři roky už máme kompletních prvních šest ročníků, podařilo se nám je naplnit díky přestupům z jiných škol. Zájem je tak velký, že jsme namísto jedné třídy v každém ročníku otevřeli dvě. To je 30 dětí v ročníku, protože třídy na naší škole jsou početně malé, jen po 15 dětech, aby byl možný individuální přístup. Třídu se vždy snažíme vybrat tak, aby skupina v ní byla homogenní, aby „jeden nešlapal po štěstí druhému“. Snažíme se vytipovat děti, které k sobě budou „pasovat“. Vaše školka i škola jsou bilingvní, česko-anglické.

Proč jste zvolili tento koncept?

Mám zkušenosti jak s českou školou, tak i s tou britskou. U anglických forem výuky v Česku mi vadí malá důslednost při formování rodného jazyka. My jsme ale Češi, a měli bychom proto umět česky perfektně. České školství je kvalitní, máme dobré učitele. Aspoň tohle si neseme z minulosti. Zároveň si uvědomuji, že bez angličtiny to dnes nejde. A její výuka v českých školách je často pomalá a laxní. V naší škole se proto snažíme obojí kombinovat. Snažíme se využít toho, že děti jsou do určitého věku vnímavé, „houbovité“. Snadno se tak naučí v cizím jazyce přemýšlet. Máme spoustu dětí, které mluví tak, že nepoznáte, zda jsou Češi, nebo Britové. Stejně důležitá je však i čeština.

Jaké máte ve škole učitele?

Půlka jsou rodilí mluvčí, půlka čeští učitelé. Půl na půl jsou u nás ženy a muži, na tom si docela zakládáme, protože mužský prvek je ve škole určitě žádoucí. Důležité pro nás je, aby naši učitelé byli aprobovaní, aby měli pedagogické vzdělání a především vztah k dětem. Aby to celé bylo lidské.

Chystáte se do portfolia doplnit další školy?

Ano, v tento okamžik už máme i střední školu, která má své studenty a v současné době ještě funguje v původním „módu“. My ji nyní budeme přetvářet, přizpůsobovat tak, aby splňovala naše standardy. Podle naší vize škola začne fungovat teprve od školního roku 2024/2025. Zaměření bude humanitní. Hodně ale do výuky zapojíme i IT, to je totiž směr, kterým se vydáváme nejen v rámci mimoškolních zájmových aktivit. Proto spolupracujeme s důležitými firmami z oblasti IT. Kromě toho jednáme o nákupu dalšího uceleného cyklu mateřská, základní a střední škola, abychom se dostali na dvojnásobek kapacity. Každý rok se nám totiž hlásí okolo 150 dětí, tak abychom poptávku zvládali lépe uspokojit.

Domníváte se, že v období pádivé inflace, kdy vyšší střední třída výrazně chudne, bude placené školství dál prosperovat? Nezúží se okruh zájemců natolik, že by váš fond nebyl schopen generovat zamýšlené výnosy?

O to opravdu strach nemám. Dosud jsme nezažili, že by nám poptávka klesla. V době covidu dokonce byla na dvojnásobku. Ten totiž ukázal slabiny českého státního školství a zároveň přiměl další lidi, aby se obraceli na školy, které mají renomé, kvalitu. Spousta rodičů si uvědomuje, že vzdělání je pro budoucnost jejich dětí stěžejní. Raději si odpustí třeba leasing na dražší auto, ale školu dětem zaplatí.