Předplatit časopis Finmag

Zaplať, nebo zaplať daty?! Tak to prr... Nový trend internetu se Evropě zajídá

František  Nonnemann
František Nonnemann
2. 5. 2024
komentář

Ochrana osobních údajů v našich médiích často nerezonuje. V poslední době toto téma oživily dvě kauzy celosvětových rozměrů: pokuta 351 milionů korun pro českou antivirovou firmu Avast a diskuse, zda lze za přístup k webovým stránkám platit informacemi osobního charakteru.

Zaplať, nebo zaplať daty?! Tak to prr... Nový trend internetu se Evropě zajídá
Zaplať, nebo zaplať daty. Princip postupně se prosazující na internetu naráží na odpor Evropy (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Společnost Avast dostala od Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) – na české poměry vskutku rekordní – pokutu 351 milionů korun. Za prodej osobních údajů uživatelů pro marketingové účely.

Místo toho, aby Avast svoje klienty před online hrozbami a útoky chránil, osobní data zhruba stovky milionů z nich prodával. Uživatele o tom navíc tak úplně neinformoval.

Úřad přitom v rozhodnutí zdůraznil, že společnost Avast je jedním z předních odborníků na kybernetickou bezpečnost, který nabízí veřejnosti nástroje k ochraně dat a soukromí.

„Její zákazníci nemohli očekávat, že právě tato společnost bude předávat jejich osobní údaje, respektive údaje, na jejichž základě by mohla být zjištěna nejen jejich totožnost, ale například i zájmy, preference, bydliště, majetkové poměry, profese a další údaje týkající se jejich soukromí,“ uvedl k rozhodnutí předseda ÚOOÚ Jiří Kaucký.

Druhým tématem s celospolečenským přesahem je chování některých velkých internetových hráčů, například společnosti Meta (provozovatel Facebooku) nebo třeba i české internetové jedničky Seznam.cz. Jde o přístup, který se označuje pojmem „Pay or OK“ – kliente, zaplať za používání webové stránky penězi, nebo svými daty.

Pokud si člověk vybere druhou variantu, službu sice může využívat svobodně dál, své osobní údaje, včetně uživatelského profilu, sociodemografických údajů a chování na internetu, ale dává všanc další monetizaci. Zájemců, kteří je využijí k cílení reklamy a marketingu, se najde dost.

Ukázaná platí

Obě kauzy jsou zdánlivě o tom samém: snaze velkých technologických firem zbohatnout na datech svých klientů. V jednom podstatném bodu se však liší. A právě na této odlišnosti můžeme dobře popsat současné, podle mého názoru poněkud přepjaté, vnímání ochrany osobních údajů a soukromí.

V čem je hlavní rozdíl mezi kauzou Avast a principem „Pay or OK“? Především v transparentnosti a věrohodnosti komunikace s vlastními klienty.

U Avastu hrálo prim mlčení, mlžení a zatloukání, hlavně vůči klientům a veřejnosti. Možná i proto Avast před několika měsíci dostal za totéž pokutu od amerických úřadů, tentokrát ve výši 16,5 milionu dolarů (asi 387 milionů Kč). A například v Nizozemsku čelí hromadné žalobě uživatelů.

U provozovatelů webových stránek a služeb, kteří se rozhodli jít cestou „Pay or OK“, je komunikace obvykle otevřenější. Svým uživatelům jednoznačně říkají, že na webových stránkách chtějí vydělávat. Buď jim klient za přístup k obsahu zaplatí penězi, nebo následným využitím jeho osobních údajů.

I princip „Pay or OK“ má ale jisté mezery. Zejména otázku svobody uděleného souhlasu, když jedinou alternativou je – kromě odmítnutí široce využívané služby, a tedy hrozby jistého druhu sociálního omezení – právě placení penězi. Rozdíl je však v oné otevřenosti.

Něco nám tu chybí

Zdá se ale, že ani transparentní možnosti vybrat si nestačí. Ukazuje to doporučení evropských úřadů pro ochranu osobních údajů, které dostala Meta; totiž aby klientům nabídla i třetí variantu v podobě přístupu k sociální síti zadarmo a bez využití dat k marketingu.

Jinými slovy, jako hlavní nápravný prostředek k chování obchodních společností úřady vnímají ochranářskou regulaci. A jejím pohledem hodnotí prakticky vše. Alternativní služby a možnost svobodné vůle a rozhodnutí uživatele v jejich uvažování tak důležité nebývají…

O čem to vypovídá? O snaze státu chránit člověka za každou cenu. Někdy i před ním samým. Otázkou zůstává, jestli je to zrovna v tomto případě vůbec obhajitelné.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Ohodnoťte článek

-
4
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
František  Nonnemann

František Nonnemann

Právník, který se zabývá především pravidly pro ochranu informací, compliance, finanční regulací a řízením rizik. Působil na Úřadu pro ochranu osobních údajů, od roku 2016 pracuje ve finančním sektoru,... Více

Související témata

AvastbyznyscookiesEvropaEvropská unieinternetkomentářochrana osobních údajůochrana spotřebiteleosobní údajepodnikánípokutaregulacesoukromísvobodatechnologie

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo