Články na téma: pokrok

Stroje jsou stále chytřejší a už teď se někteří obávají, že by jednou mohly být chytřejší než lidi. Otázka je, co potom s námi?

Nedávno publikovaná zpráva organizace Oxfam o světovém rozložení majetku vyvolala nemalý ohlas. Novinové titulky ihned po zveřejnění hlásaly senzační objev, že pár desítek lidí vlastní víc než polovina světa. Je to dobře, je to špatně nebo by nás to mělo nechávat naprosto v klidu?

Miliardář Larry Page má jasno: dal by je jinému miliardáři, výrobci elektromobilů a fantastovi Elonu Muskovi.

Regulace Evropské unie dnes ničí pracovní místa a ruinují podniky. A také nás připravují o možné plody budoucího pokroku.

„Chcete-li pomoci lidstvu a vycházíte při tom z předpokladu, že jsou lidi jako roboti, daleko se nedostanete,“ píše Evgeny Morozov ve své sžíravé obžalobě všudypřítomného „internetcentrismu“ a „solucionismu“.

Novou průmyslovou revolucí nazval Michal Kašpárek nástup trojrozměrného tisku. Ten by mohl radikálním způsobem demokratizovat a „decentralizovat“ vývoj i výrobu průmyslového zboží. V závěru své zprávy se Kašpárek dotkne také bezpečnostních a společenských rizik, která s sebou technologie může přinést. Debata o tématu se ve světě nějakou dobu už vede. První doma vytisknuté zbraně jsou totiž skutečností.

Lidé nejsou zvlášť dobří, pokud jde o schopnost vidět věci z dlouhodobé perspektivy. Tato naše schopnost se navíc mění v závislosti na okolnostech, zejména na našem pocitu stability. Pokud máme všichni pocit, že zítřek se bude podobat dnešku a že jsme si zajistili uspokojení našich základních potřeb, dokážeme uvažovat i o dlouhodobějších problémech a vidět věci v širších souvislostech.

Norský antropolog T. H. Eriksen má pár dobrých vysvětlení, proč si připadáme zavalení informacemi a povinnostmi – i rad, jak to překonat.