Články na téma: státní rozpočet

Vládní politika připomíná cestu do pekel po silnicích druhé a třetí třídy. Podle Miroslava Kalouska a Mirka Topolánka má vláda „minutu“ na změnu kurzu. Zvládne to Fialův kabinet?

Ministerstvo financí nově plánuje schodek rozpočtu pro letošní rok ve výši 330 miliard korun. Šéf resortu Zbyněk Stanjura právě takový deficit navrhnul vládě, která ho nakonec také schválila. Co je ale horší, to jsou vyhlídky na další roky.

Státní dluh vyskočil o dalších 250 miliard a blíží se třem bilionům korun. V posledních třech letech se zvedl o 1,1 bilionu, což je český rychlostní rekord. Dá se z dluhů vůbec vyjít a jsou tak nebezpečné, jak se všem zdá?

Chvíli to trvalo, ale nakonec na to ve vládě přišli: státní rozpočet nelze v současné turbulentní době dát dohromady bez dodatečných daňových příjmů. Rigidní pravicová ideologie nízkých daní se možná na chvíli zlomí v oblasti podnikových odvodů ze zisku; daně fyzických osob, vzdor velmi nízké progresi, zůstanou dál nedotknutelné.

Už před ruským vpádem na Ukrajinu jsme žili ve státě, který nebyl ufinancovatelný. Nepočítejme proto s tím, že státní finance se s koncem války a energetické krize dočkají obrody.

Po necelém roce je tu opět debata o budoucnosti Budějovického Budvaru. Zatímco loni šlo o poměrně nešťastné vyjádření pirátského lídra Ivana Bartoše, dnes je konstelace rozdílná. Pro pivovar daleko kritičtější.

Pomáhat v čase inflační a energetické krize přímo konkrétním lidem, kteří to životně potřebují, nebo pomoci všem, protože není čas rozebírat, kdo pomoc dostane, a kdo ne? Vláda Petra Fialy by byla pro první řešení, stále častěji se jí ale vnucuje to druhé. Bude k něčemu vznikající hybrid?

Schodek státního rozpočtu už letos překonal sto miliard korun a deficit míří k mnohem vyšším hodnotám, než si vláda Petra Fialy předsevzala. Podle ratingové agentury Standard & Poor’s ale české veřejné finance ukrajinskou válku přesto zvládnou.

Nejdřív velkorysé rozpočtové provizorium a potřeba dalších kompenzací za koronavirová opatření, pak usilovné hledání úspor v desítkách miliard korun. A nyní nečekané náklady s Ruskem vedenou válkou na Ukrajině a s tím spojené výdaje na zvládnutí uprchlické krize. Kde na to vzít? Přijdou vyšší daně?

V jednoduchosti je krása. A v jednoduchosti se skrývá vyrovnaný rozpočet. Aspoň podle Miloše Zemana.

Rozpočet, který ve středu schválila vláda premiéra Petra Fialy, je sice ukázkou splněného předvolebního slibu, ale také nedostatečné míry pragmatismu. Rychlost škrtů nutně rozčaruje početnou část veřejnosti a může tak notně pomoci Andreji Babišovi v cestě na Hrad.

Stát by mohl uspořit až čtyři miliardy ročně. Stačí zrušit podporu stavebního spoření, která je podle kritiků zcela zbytečná, jelikož už není vázána ani na potřeby spojené s bydlením. Mělo by se to udělat?

Vláda Petra Fialy stojí před klíčovým problémem, jak seškrtat návrh státního rozpočtu z pera Aleny Schillerové o osmdesát miliard korun. Pět už našla, chybí dalších 75. Kde je vzít, jsme se ptali expertů na slovo vzatých.

„Vláda by měla šetřit na státu, ne na občanech,“ řekl ve svém projevu před hlasováním o důvěře vládě premiér Petr Fiala. Šikovně vytvořený rétorický obrat ovšem rychle svlékne svůj kouzelný šat, jakmile si uvědomíme, že šetření na státu se od šetření na občanech prakticky nedá odtrhnout. Fialova konfúze v umělém rozdělování ekonomiky a politiky začíná být problém.

Za vládou Andreje Babiše zůstává děsivá bilance. Nedá se obhájit covidem.

Pátek 17. prosince 2021 do historie Česka vstoupí jako den jmenování vlády premiéra Petra Fialy (ODS). Ministerstva financí se v ní chopí Zbyněk Stanjura, jeden z nejhlasitějších kritiků dosavadní vlády Andreje Babiše. Co by měl v nové roli udělat jako první? Ptali jsme se expertů.

Ekonomie není exaktní věda. Existuje v ní mnoho směrů, které si často protiřečí, protože se víc než o matematiku opírají o vlastní příběh a sadu axiomů – tvrzení, která se předem pokládají za platná, a tudíž se nedokazují. Vedle jistého mainstreamu tak stojí i řada vedlejších proudů. Třeba ten, podle kterého se státního dluhu vlastně není třeba bát.

Dáme státní finance do pořádku bez toho, abyste to pocítili a abychom zvyšovali daně. Dá se takovému ujištění věřit?

Připoutejte se, daň z demokracie raketově roste a s politikou nízkých daní a vysokých sociálních výdajů brzy narazíme. Rozpočet na příští rok tento okamžik významně přibližuje.

Už jste četli Sbírku volebních pohádek na téma, jak dáme do pořádku státní finance a nebude vás to ani bolet? Tak se podívejte do programů, které strany nabízejí před říjnovými volbami.

Korona-nekorona, tato vláda se rozhodla dělat dluhy. Jedno, zda je krize, anebo ekonomika šlape. V rozpočtu na příští rok utrácí velké peníze a šetří drobné.