Články

Vláda na středečním zasedání nestanovila termín vstupu Česka do eurozóny ani do mechanismu směnných kurzů ERM II, který členství předchází, oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura. Zároveň vyzvala Národní ekonomickou radu vlády (NERV) a Legislativní radu vlády, aby do konce letošního října vyhodnotily hospodářské a právní dopady obou kroků. K debatě o přijetí společné evropské měny by se měl kabinet vrátit za rok.

Královéhradecká společnost Petrof, tradiční výrobce pian se 160letou tradicí, přesune část výroby do Indonésie. V rozhovoru pro deník e15 to uvedla prezidentka firmy Zuzana Ceralová Petrofová. Přelomový krok hájí neúnosně rostoucími náklady v Česku.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém dnešním jednání snížila dvoutýdenní repo sazbu o 0,5 procentního bodu na 6,25 %. Jde o největší snížení sazby od května 2020 a o druhé v řadě. Koruna v reakci na rozhodnutí rady oslabuje.

Podíl nezaměstnaných na začátku roku vždycky naroste. Letos je jich ale nejvíc za posledních pět lednů (když nepočítáme ten s covidem). Budou mít zaměstnavatelé konečně z čeho vybírat?

V roce 2023 se tržby v maloobchodě meziročně snížily reálně o 4,1 %. Pokles byl ještě horší než o rok dřív. V prosinci ovšem přišel mírný nárůst a alespoň odlepení ode dna. Ekonomové očekávají, že pozitivní trend letos bude pokračovat.

Průmyslová výroba v Česku vykázala poměrně solidní závěr roku 2023: meziměsíčně v prosinci přidala celkem výrazná 2,8 procenta. Díky tomuto vzestupu nakonec meziročně produkce v prosinci klesla „jen“ o 0,7 procenta. To je sice na poměry celého roku podprůměrný výsledek, i tak ale jde o nižší než většinově očekávaný pokles. Letošek bude zřejmě ve znamení stagnace.

Euro ano, či ne? Kruciální otázka, kterou na začátku roku znovu vnesl do veřejného prostoru proslov prezidenta Petra Pavla, nemá jednoznačnou odpověď ani u firem. Přesto lze vysledovat, že jejich názor se postupně mění ve prospěch společné měny. Ukazuje to aktuální analýza Asociace malých a středních podniků (AMSP), která vznikla právě v reakci na košatou společenskou diskusi.

V hodnocení nálad v českém průmyslu se analytici rozcházejí. Pesimisté vidí hlavně to, že nálada je mizerná, optimisté kladou důraz na to, že se mírně zlepšuje.

Člověk by si řekl, že po všech těch trápeních s covidem, energiemi, inflací a sníženou poptávkou přijdou pozitivní zítřky. A ono ne. Alespoň z pohledu českých firem nás příliš pozitivní rok nečeká, skepse stále převládá. Důvodů pro to mají hned několik.

Evropská unie ztrácí svou konkurenceschopnost vůči USA, zejména kvůli stále rostoucí byrokracii a překážkám na vnitřním trhu. Italského premiéra Enrica Lettu se o tom ve čtvrtek snažili přesvědčit zástupci českých firem, kteří usilují o nastavení lepších pravidel podnikání v Evropě. Letta předloží letos v březnu zprávu o stavu vnitřního trhu, která by měla ovlivnit priority příští Evropské komise v příštích pěti letech.

Akcelerace digitalizace, chytré řízení přijímání pracovní síly ze zahraničí, snížení míry certifikace profesí, snazší propouštění či radikální zkrácení povolovacích lhůt a usnadnění vlastních investic do výzkumu a vývoje. To je jen část z 37 doporučení, která v úterý odpoledne zveřejnila Národní ekonomická rada vlády (NERV). Kabinet nyní posoudí, jaká z nich je reálné splnit.

Tržby v českém maloobchodě se v listopadu meziročně zvýšily reálně o 0,9 %, meziměsíčně vzrostly o 1,0 %. Tržby za prodej a opravy motorových vozidel vzrostly meziročně o 4,7 % a meziměsíčně o 0,8 %. Vyplývá to z aktuálních dat zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Ukončil se tím několikaměsíční propad tržeb českých obchodníků.

Prezident Petr Pavel svým novoročním projevem znovu rozvířil debatu o přijetí společné evropské měny. Jaký vliv by to mělo na tuzemské firmy? Zeptali jsme se odborníků.

V prosinci dosáhla meziroční míra inflace na úroveň 6,9 procenta, o 0,4 procentního bodu méně než v listopadu. Za celý loňský rok pak ve srovnání s rokem 2022 klesla o 4,4 procentního bodu. A výhled na letošek vypadá velmi pozitivně. Zvyšuje se tak šance na další snižování úrokových sazeb a růst reálných mezd zaměstnanců.

Že uplynulý rok nestál za moc, o tom jste si na Finmagu slovy našich komentátorů přečetli až dost. Dnes mi ale dovolte pozitivnější tón. A radostné vyhlídky do roku nového, jak nám je nastínil ve vánočním projevu premiér Petr Fiala.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) se rozhodla snížit základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na úroveň 6,75. ČNB tím v podstatě ukončuje nejvyhrocenější fázi svého boje s inflací a přechází do fáze postupné normalizace a stabilizace měnové politiky.

Končící rok byl pro Česko neúspěšný. Nebo jinak: ekonomicky to nestálo za moc. Alespoň podle některých srovnání. A výhled na příští rok je přinejmenším chmurný. Jenže vždycky se najdou i dobré zprávy a dokonce i ty výhledy do budoucna mohou být optimistické. Pojďme se na ně podívat a doufejme, že se vyplní.

Vláda Petra Fialy si konsolidačním balíčkem koupila čas. Jednou však vyprší, varuje Národní rozpočtová rada. Bude pak kabinet schopný podniknout další potřebné kroky?

V české vládě je roztržka ohledně přijetí eura. Zatímco ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS chce, aby vláda k přijetí eura nedělala žádné kroky, zástupci ostatních koaličních stran jsou proti. A mají v kabinetu jasnou převahu. Skeptickou ODS prý chtějí přesvědčit i zaměstnavatelé. Kdy tedy začneme platit eurem? A bylo by to výhodné i dlouhodobě a pro menší firmy?

Lákalo by vás spouštět velký byznys v zemi, která má nedokončenou dálniční sít a je závislá na drahém a rizikovém dovozu elektřiny ze zahraničí? Právě tak může vypadat Česko ke konci tohoto desetiletí – zastaralé a pokulhávající za sousedy, včetně Poláků.

Příjemné překvapení se nekoná, naopak. Třetí kvartál se české ekonomice pranic nepovedl a šance na nápravu ve zbytku roku je mizivá. Letošek tak prakticky jistě zakončíme v červených číslech.