Diskuze: Presumpce viny v moderním věku aneb Jak stát zametá s podnikateli

František Kusák|17. 7. 2023 12:17| reakce na Josef Fraj - 13. 7. 2023 10:23

No dobře. Takových a podobných názorů je na každém mém prstu sto, a připouštím, na každém něco je. Ale jak dál? Jaký jiný systém by to změnil a ještě zaručil, že se bude vyvíjen k vyšší kvalitě. Takže spíše bych řekl, že vývoj společnosti jde od krize ke krizi, od kolapsu ke kolapsu. Já bych řekl, a lze to v systémové teorii dokázat, že to je normální postup v čase. Nic zvláštního, jen se podivujeme, že se to týká i lidské společnosti. A přitom stačí, vzít si libovolnou knížku historie lidstva nebo zákony termodynamiky apod. Těch možností je mnoho, ale změnit to moc nelze.

Josef Fraj|13. 7. 2023 10:23

Pan Kohout dobře popsal stávající stav, ale už se nepokusil formulovat příčiny. To, co popisuje, jsou průvodní jevy pozdních stádií demokratických režimů. Demokracie je sebedestrukční systém, který zákonitě vede k totalitě. Dobře je to vidět na tom, jak tzv. sociální stát postupně, salámovou metodou, omezuje svobodu jednotlivce ve prospěch samozvaných skupin. Už v 19. Lysander Spooner poznamenal, že demokracie skončí na tom, že neschopná většina neodolá pokušení žít na úkor produktivní menšiny. Často to ani nemusí být většina. Například sobotkobabišovská vláda 2014-2014 získala ve volbách necelých 28% hlasů oprávněných voličů.
Kdysi v počátcích britského parlamentu se vedla debata o tom, o čem všem může parlament vlastně rozhodovat. Původně se vycházelo z toho, že by měl rozhodovat pouze o zásadních věcech typu vyhlášení války. Bylo ale jen otázkou času, kdy poslanci dojdou k názoru, že jsou dostatečně kvalifikovaní rozhodovat o stále více věcech. Dnes už nejrůznější instituce (nemusí to být ani parlament, stačí nějaká bruselská instituce) rozhodují o naprostých detailech života jednotlivce včetně toho, co může jíst, čím může svítit, koho a jak může zaměstnávat, kolik vody může mít ve splachovači, taxonomie atd atd. Tato rozhodnutí dávají moc do rukou nejrůznějších skupin, které ji pochopitelně využívají ve svůj prospěch. Demokratický stát se tak postupně mění v socialisticko mafiánskou strukturu a dlouhodobě tomu nemůže být jinak. Jevy popsané Pavlem Kohoutem to dobře ilustrují. Tím to ale neskončí. Moc mafiánských skupin stále poroste až to skončí něčím podobným současnému Rusku.