Diskuze: Bohatí chtějí vyšší daně, držte si peněženky. Proč volání miliardářů ohrožuje všechny

Libor Kalina|7. 3. 2024 12:15

Celosvětově je dostatečně ověřená společenská smlouva opřená o daňovou progresivitu. V USA má federální daň sedm pásem od 10 po 37 %. V Belgii 4 pásma se sazbami 25 - 50 %. Němci ctí rozpětí sazeb 14 – 45 %, Britové: 20 – 45 %, Skotové: 19 – 46 %. Uvedené příklady z počátku 20. let našeho století nebyly v časech svého vzniku motivovány výhradně ideou sociální spravedlnosti. Majetní odváděli vyšší daně již ve starověkém Římě. Progresivní daní od roku 1798 financoval britský premiér William Pitt ml. zbrojní program (Francouzská revoluce), součástí anglického fiskálního systému je tento prvek od roku 1852. Americkou podobu progresivní daně zavedl Lincolnův zákon o příjmech léta páně 1862. Nějakou formu progresivní daně využívá od poloviny 20. století naprostá většina ekonomicky rozvinutých zemí.
Úpravy sazeb progresivní daně pochopitelně tvoří nedílnou součást volebního boje. Donaldu Trumpovi se například podařilo snížit pět ze sedmi sazeb o jedno procento. Mezinárodní měnový fond přitom aktuálně poukazuje na fakt, že vyspělé ekonomiky by mohly zvýšit progresivitu ve zdanění pro řešení společenské nerovnosti, aniž by si tím zbrzdily hospodářský růst. Fond to dokládá na faktu, že nejvyšší průměrná sazba progresivní daně mezi zeměmi OECD klesla z 62 % v roce 1981 na aktuální úroveň 34 %! Kýženou progresivitu daňových systémů navíc ještě výrazně snižuje snazší přístup nejbohatších k daňovým úlevám a optimalizacím. V tomto smyslu jsou tedy pustou a hodně naivní lží u nás hojné argumenty o trestání úspěšných!

Michal Borek|27. 1. 2024 08:40

Naprosto souhlasím s konstatováním, že: "Mají-li miliardáři pocit, že jsou příliš bohatí, nechť platí dobrovolné daně.". To mohou udělat okamžitě a neztrpčovat nám ostatním život dalšími předpisy, daněmi a byrokracií.

Na druhé straně se domnívám, že rostoucí míra nerovnosti ve společnosti je způsobena i tím, že chudé vrstvy se hodně rozmnožují a tím jich přibývá. Mělo by to být opačně, tedy bohatí by měli mít hodně dětí, mezi něž by se následně rozdělilo dědictví, naopak chudí by byli limitování v počtu dětí, které mohou mít, aby nezatěžovali společnost sociálními náklady a řádně vychovali a na vyšší úroveň posunuli svého jediného potomka. Ve společnosti by tak docházelo k posunu přirozeným způsobem, jistý nedostatek pracovních sil by vedl k růstu ceny pracovní síly (pozitivní věc pro chudé).

Milan Šmid|26. 1. 2024 14:26

Tak že bohatí po aktualizaci budou asi platit místo 2% tak 2.1 % a pracující budou mít 30 %