Články na téma: euro

Česká koruna se dlouhodobě nepříjemně propadá vůči euru i dolaru. Jako občané země, která je orientována na export, bychom se měli radovat: levná koruna znamená větší konkurenceschopnost našich výrobků, a to se odrazí na výkonu naší ekonomiky. Jenže takhle jednoduše to nefunguje. Ani podnikatelé to nevidí tak optimisticky a slabá koruna – respektive nahoru a dolů se hýbající koruna – jim může nakonec dokonce uškodit.

Vláda na středečním zasedání nestanovila termín vstupu Česka do eurozóny ani do mechanismu směnných kurzů ERM II, který členství předchází, oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura. Zároveň vyzvala Národní ekonomickou radu vlády (NERV) a Legislativní radu vlády, aby do konce letošního října vyhodnotily hospodářské a právní dopady obou kroků. K debatě o přijetí společné evropské měny by se měl kabinet vrátit za rok.

Prezident Petr Pavel svým novoročním projevem znovu rozvířil debatu o přijetí společné evropské měny. Jaký vliv by to mělo na tuzemské firmy? Zeptali jsme se odborníků.

V české vládě je roztržka ohledně přijetí eura. Zatímco ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS chce, aby vláda k přijetí eura nedělala žádné kroky, zástupci ostatních koaličních stran jsou proti. A mají v kabinetu jasnou převahu. Skeptickou ODS prý chtějí přesvědčit i zaměstnavatelé. Kdy tedy začneme platit eurem? A bylo by to výhodné i dlouhodobě a pro menší firmy?

Eurizace naší ekonomiky pokročila. Firmy si v eurech půjčují, některé si mezi sebou v eurech platí a vláda se chystá zavést od příštího roku možnost vedení účetnictví v eurech. Dokonce má být zavedeno i placení daní ve společné evropské měně, nemluvě o aktuální výhodnosti firemních eurových úvěrů. Má snad smysl se za téhle situace přijetí eura ještě bránit?

Ačkoliv se mnozí s rozdělením Československa na dva samostatné státy ani doposud nevyrovnali a s nostalgií vzpomínají na společný stát, svět rozdělení dvou zemí bez použití síly oceňuje. I samotné rozdělení státu, jeho majetku a národní měny na dvě samostatné proběhlo zdárně bez větších otřesů tehdy mladičkých finančních trhů.

Už zítra, v pátek 13. ledna, se otevřou volební místnosti. Třetí přímá volba prezidenta nabízí možnost vybírat z celkem osmi kandidátů, jejichž seznam se v průběhu kampaně měnil. Připomeňte si, jak kandidáti na prezidenta odpovídali na pět klíčových ekonomických otázek v anketách na Finmag.cz.

Potenciální zavedení eura jako národní měny už několik let rozděluje českou společnost. Vstup do eurozóny každopádně vzhledem k současné krizi není příliš aktuální. Mělo by se o něj Česko vůbec snažit? Na to jsme se zeptali kandidátů na prezidenta 2023.

Leží vám na účtu volná eura a přemýšlíte, jak je zhodnotit? Jednou z možností je uložit peníze na eurový spořící účet nebo termínovaný vklad. Výnos v takovém případě vychází nejlépe u banky J&T, která nabízí roční úrok 0,50 %. Na českém trhu jsou však i další alternativy.

Inflace v Česku se dál šplhá k rekordním hodnotám. Ekonomové odhadují, že by už brzy měla dosáhnout vrcholu, Jan Švernar ze CERGE-EI tak optimistický ale není. „Je strašně těžké něco takového určit. Může to být během šesti, devíti, dvanácti měsíců…,“ říká s tím, že dopady na české domácnosti budou čím dál větší. Kdyby bylo Česko v eurozóně, bylo by mu prý líp.

Lednová inflace vystoupala v Česku k desetiprocentní hranici, zatímco v eurozóně je o několik procentních bodů nižší. Rozhořely se tak debaty, zda by Česku přece jen nebylo v eurozóně líp. Takže, bylo?

Samotné obchodovaní na Forexu se letos v principu nezměnilo, musíme si ale zvyknout na vyšší volatilitu, hodnotí nepředvídatelný rok analytik Štěpán Hájek.

Domácí měna letos v létě roste nejvíc ze všech na světě. Zaposilovala si koruna, aby se nám líbila v plavkách, nebo existuje rozumnější vysvětlení? Můžeme a máme se těšit na další růst?

Pokud člověk není exportér, silná koruna ho blaží. Zahraniční zboží a dovolená vyjdou levněji a ještě je tu nezasloužený, ale krásný pocit, jací jsme to my Češi prďáci. Koruna posiluje vůči euru i dolaru. Čím to je? A především: Vydrží jí to?

Rozhovor s ekonomem Alešem Michlem o Rašínovi na fotbale, výhledu na příštích třicet let, čtyřdenním pracovním týdnu, odmítání čínských investic i regulaci hypoték a korporátních dluhopisů.

Evropská centrální banka znovu uvolňuje měnovou politiku, úrokové sazby jdou ještě víc do minusu. Dočkáme se záporných úroků i v Česku? A co současná situace znamená pro naše peněženky?

Když se ČNB rozhodla udržovat korunu na 27 korunách za euro, znamenalo to mohutné nákupy devizových rezerv. Po uvolnění kurzu koruna posiluje a nahromaděná eura dostávají centrální banku do významných ztrát. Je to ale opravdu jen ztráta účetní, bez jakýkoliv negativních efektů, jak tvrdí ČNB?

Koruna loni mírně oslabila – stejně jako skoro všechny měny na rozvíjejících se trzích. Má ale potenciál letos růst. Zpevnil hlavně americký dolar, švýcarský frank a japonský jen. A hodnota bitcoinu spadla o 80 procent.

„Zemědělci v Česku by měli přestat spoléhat na to, že se o ně stát postará. Radši by měli vzít situaci do vlastních rukou, zvyšovat svou efektivitu a modernizovat výrobu, aby byli na trhu konkurenceschopní,“ říká nový prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Čekají letos akciový trh další otřesy? Půjdou ceny nemovitostí ještě nahoru? Zažijí kryptoměny velký comeback? A kde jinde hledat na finančních trzích zajímavé zisky?

Období růstu a nízké volatility skončilo. Strach začíná převládat nad chamtivostí. Ceny akcií a ropy padají. Koruna oslabuje. Ceny nemovitostí kulminují. A dluhopisy čeká další rok mizivých výnosů.