Hrozí Česku detroitský scénář? Sázka na autoprůmysl se nám může šeredně vymstít

Detroit býval symbolem americké průmyslové síly a inovací. Významnou proměnou prošel v průběhu 20. století, na jehož počátku vyrostl v onu automobilovou velmoc. Vděčil za to společnostem jako je Ford, zejména pak jeho modelu T a revoluční výrobě na montážní lince.

Rozkvět průmyslu ve městě přilákal různorodou pracovní sílu a už ve 40. letech 20. století byl Detroit hlavním zaměstnavatelem Afroameričanů v USA. Polovina 20. století znamenala zenit detroitského automobilového průmyslu, kdy dominovaly automobilky „velké trojky“: General Motors, Ford a Chrysler. Ekonomika města vzkvétala.

V tomto období se Detroit stal centrem výroby, které přitahovalo dělníky a rodiny s příslibem prosperity a životního stylu střední třídy. Jak už to ale bývá, úspěch netrvá věčně...

Nezdravá závislost

Od konce 40. let 20. století a po druhé světové válce se automobilový průmysl začal decentralizovat a přesouvat na předměstí, do jiných oblastí USA a nakonec i do zámoří. Tento přesun byl způsoben hledáním pracovních sil s nižšími mzdami a prostornějších pozemků pro továrny.

Decentralizace spolu s rostoucí automatizací ovšem vedla k výraznému úbytku pracovních míst v samotném Detroitu. V letech 1948 až 1967 ztratil Detroit víc než 130 000 pracovních míst ve výrobě, což vedlo k erozi ekonomické základny města.

Ztráta pracovních míst souvisela s dalšími významnými problémy, včetně rasového napětí. Nepokoje v roce 1967 byly reakcí na toto napětí a symbolizovaly sociální rozpory ve městě. V důsledku toho město zažilo masivní vylidňování a dezinvestice, zejména ve čtvrtích postavených kolem velkých automobilových závodů.

Kittyfly / Shutterstock.com

Tichý bojkot elektromobility: německé firmy zůstávají u dieselu

Správci firemních vozových parků v Německu kalí plány budoucí čisté mobility, jak si ji představují političtí lídři. Přestože auta s elektrickým pohonem v prodejích už porážejí diesely a benzíny, v segmentu služebních vozů se podíl elektroaut počítá v jednotkách procent.

V 70. letech 20. století nastaly dvě ropné krize, které omezily poptávku po velkých amerických „korábech silnic“. Rostl vliv mezinárodní konkurence, zejména z Japonska a Německa, což detroitský automobilový průmysl dále oslabilo. Společnost Chrysler se v roce 1979 ocitla na hranici bankrotu.

I když se automobilový průmysl dočkal určitého oživení, Detroit se potýkal se značnými problémy. Počet obyvatel města prudce klesl a na počátku 21. století už je jen stínem své dřívějšího slávy.

Závislost Detroitu na jediném průmyslovém odvětví a dlouhá historie rasových sporů byly významnými faktory jeho úpadku. Vyhlášení bankrotu v roce 2013 znamenalo vyvrcholení desetiletí fiskálních problémů a bylo jasnou ukázkou úpadku města.

Čína first

Detroit se sice v posledních letech snaží o renesanci a je znát určitý pokrok, nicméně desítky let trvající historie postupného úpadku je varováním pro ostatní města závislá na jednom druhu průmyslu. A nejen města; náhlá změna neboli disrupce v průmyslu může ohrozit ekonomickou základnu celého státu. Nebo dokonce kontinentu. Zvláště v případě, kdy se vliv mezinárodní konkurence spojí s vlivem regulatoriky.

Michal Hron / Midjourney

Němci dali Česku novou nálepku, „nemocného muže Evropy“ přitom nakazili sami

Nemocný muž Evropy. Tak nedávno označil německý deník Die Welt českou ekonomiku. A něco na tom tom je, protože Česko si opravdu nevede dobře. Otázkou ovšem zůstává, co s tím? V komentáři hledá odpovědi Marek Hudema.

Právě to je případ Evropy. „Zavedení nejnovější normy Euro 7 v zásadě míří proti vozům se spalovacími motory,“ uvádí Adam Pecha, inženýr v oboru automobilového průmyslu. „Požadavky normy jsou výrazně přísnější a významně zdražují vývoj včetně výroby. Stane se pak něco podobného, co už dříve potkalo jiná průmyslová odvětví: ve snaze snížit náklady a zachovat konkurenceschopnost se výroba přesune do jiných států, například do Číny.“

„Bude se to týkat především dodavatelů součástek spíše než finálních výrobců, ačkoli ani oni sami nejsou mimo nebezpečí,“ míří Pecha se svým varováním na košatý subdodavatelský řetězec, který je napojen nejen na největší tuzemskou automobilku. A podotýká, že Čína je dnes v oblasti elektromobility na špičce konkurenčních schopností. „Jediná nečínská firma, která je v tomto segmentu konkurenceschopná, je Tesla.“

Evropský automobilový průmysl by však patrně čelil problémům i v případě, kdy by žádná Čína neexistovala. Důvod je jednoduchý: automobil se spalovacím motorem je náročný strojírenský výrobek. Průměrné auto s benzinovým motorem má přibližně 30 000 dílů. To zahrnuje vše od velkých součástí jako motor, který sám o sobě obsahuje tisíce menších dílů, přes převodovku, podvozek až po drobné položky jako zapalovací svíčky a zadní světla. Jen motor se skládá zhruba z 200 dílů, převodovka může mít kolem 800 dílů.

Elektromobil má podstatně méně součástek: kolem dvaceti pohyblivých částí hnacího ústrojí. Příčinou je jednoduchost elektromotoru a absence mnoha tradičních součástí motoru, zejména převodovky. Na elektromobilu je nejcennější software a baterie. Samotné „železo“ je jen komodita. Standardní produkt, který dokáže vyrobit kdekdo a na němž jsou nízké obchodní marže.

Pokud jde o software, momentálně vede Tesla. Ohledně baterií je na prvním místě Čína. Pokud jde o velké evropské značky, určitá šance na přežití zde existuje. Pokud hovoříme o evropských dodavatelích součástek, ti na tom budou mnohem hůře. Stejně jako montovny.

Česko v ohrožení?

Složíme-li všechny díly skládačky, výsledný obraz nevypadá pro český průmysl dobře. Řečeno naplno: vyhlídky do budoucnosti jsou děsivé.

Připomíná to situaci výrobců gramofonových desek v 80. letech, kdy začala éra CD přehrávačů. Anebo vývoj o zhruba dvacet let později, kdy streamování hudby odsunulo cédéčka stranou. Rozdíl je jen v tom, že automobilový průmysl je o pár desítkových řádů ekonomicky významnější než výroba zvukových nosičů.

Kuriozita: česká firma GZ Digital Media (dříve Gramofonové závody Loděnice) si zachovala výrobu tradičních vinylových desek i po roce 1990, kdy to většina světových výrobců vzdala. Díky tomu se mohla podílet na „vinylové renesanci“ a dodnes žije a prosperuje. Dokonce kupuje podobné firmy ve Francii, Kanadě a v USA. Je jen škoda, že zmíněná vinylová renesance není makroekonomicky významnější.

Pokud jde o automobily, nějaká „spalovací renesance“ je nepravděpodobná. I kdyby si evropská veřejnost hypoteticky časem vynutila nějakou volnější technickou normu, aby automobily se spalovacími motory byly cenově dostupnější, Evropané tou dobou už pravděpodobně ztratí schopnost je vyrábět.

Zapomněli jsme na něco důležitého? Ano. Příčinou úpadku detroitské společnosti General Motors nebyli jen zahraniční konkurenti a ropné krize. Kdysi, v 50. letech, vedení společnosti uzavřelo dohodu s odborovým svazem UAW (United Auto Workers), v jejímž rámci odbory souhlasily s relativně pomalejším růstem mezd výměnou za velkorysé sociální a zdravotní zabezpečení.

Účetnictví General Motors pak obsahovalo mohutný penzijní systém, který byl kryt investicemi jen zčásti. V roce 2000 problémy začaly, vrcholily pak v roce 2009 vládní záchranou před bankrotem a restrukturalizací.

Na závěr dodejme, že nedostatečné krytí penzijního systému není problémem automobilky jménem Česká republika, neboť v tomto případě neexistují finanční rezervy vůbec žádné.

Autor je bývalý člen Národní ekonomické rady vlády, nyní působí v čele investičních fondů Algorithmic SICAV.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Velcí razí cestu, malí se inspirují. Zájem o elektroauta u firem v Česku rychle roste

• Elektromobil do firmy? Motivujeme lidi cenou, říká šéf dealerského prodeje

• Dotace na elektromobily jsou tu, firmy a živnostníci si rozdělí dvě miliardy

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag